Trump slíbil deportovat propalestinské zahraniční studenty

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat vysokoškolské studenty bez amerického občanství a další osoby, které se účastnily propalestinských protestů. Příkaz cílí na studenty a aktivisty, kteří se zapojili do demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.

„Všem cizincům, kteří se účastnili prodžihádistických protestů, dáváme na vědomí, že v roce 2025 vás najdeme a deportujeme,“ oznámil Trump v informačním přehledu, který vydal Bílý dům. „Také svižně zruším studentská víza všech příznivců Hamásu na vysokoškolských kampusech, které jsou zamořeny radikalismem jako nikdy předtím,“ uvedl prezident. Z informačního listu nebylo jasné, jak úředníci plánují stoupence Hamásu identifikovat.

V přehledu se uvádí, že ministerstvo spravedlnosti přijme okamžitá opatření, aby potlačilo to, co označuje za „prohamásovský vandalismus a zastrašování, a vyšetřilo a potrestalo protižidovský rasismus na levicových, protiamerických vysokých školách a univerzitách“.

Protesty proti izraelské ofenzivě v palestinském Pásmu Gazy a vysokým ztrátám na životech z řad civilistů v minulém roce otřásly americkými univerzitami od východního po západní pobřeží. Účastníci protestů požadovali, aby školy přerušily jakékoli vazby na Izrael i na firmy, které podle nich profitovaly z izraelské ofenzivy.

Experti čekají právní námitky

Podle právních expertů nové opatření poruší právo na svobodu projevu dané ústavou a pravděpodobně bude čelit právním námitkám. „První dodatek (ústavy) chrání všechny osoby ve Spojených státech, včetně občanů cizích zemí na amerických univerzitách,“ uvedla Carrie DeCellová z Kolumbijské univerzity. Deportace těch, kteří nemají americké občanství, na základě jejich politických projevů by podle ní byla protiústavní.

Organizace If Not Now sdružující americké Židy, která podle svých slov organizuje svou komunitu „s cílem ukončit americkou podporu izraelského systému apartheidu“, příkaz odsoudila. „Jsme znechuceni tím, že Trump a jeho antisemitští neonacističtí spojenci plánují deportovat studenty a další imigranty kvůli tomu, že protestovali proti útoku izraelské armády na Gazu, a zároveň omezují akademickou svobodu tím, že vyhrožují, že univerzitám odepřou miliardy z federálních fondů,“ uvedla skupina v prohlášení.

Layla Salibaová, palestinsko-americká studentka na Kolumbijské univerzitě, na sociálních sítích informovala, že protestující studenty ve středu večer monitorovala policie. „Přímo před branami Kolumbijské univerzity pořádají studenti pietní akci na počest Hind Radžábové. Hind byla šestiletá palestinská dívka, kterou zabila izraelská armáda. Newyorská policie monitoruje a natáčí studenty, kteří přednášejí básně,“ napsala Salibaová na sociální síti X.

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy ozbrojenci vedení palestinským hnutím Hamás vtrhli do jižního Izraele, kde zabili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a dalších zhruba 250 rukojmí unesli do Pásma Gazy. Izraelská armáda následně zahájila ofenzivu, během které podle úřadů ovládaných Hamásem zabila více než 47 tisíc Palestinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...