Trump přednese před rozhádaným Kongresem poselství o stavu unie

Americký prezident Donald Trump předstoupí před Kongres s tradičním poselstvím o stavu unie, už druhým ve svém funkčním období. Bilanční zpráva, která shrne výsledky druhého roku Trumpova vládnutí a informovat o záměrech Bílého domu pro letošní rok, zazní v době vyostřeného sporu mezi republikány a demokratickou opozicí, jehož symbolem se stal zápas o zeď na hranici s Mexikem. Práva opoziční strany na odpověď využije populární afroamerická politička Stacey Abramsová.

V každém svém projevu určeném Kongresu nasadil prezident od nástupu do Bílého domu státnicky smířlivý tón s respektem k tradicím hlavy státu, upozorňují američtí analytici. Disciplinovaně vždy předčítal slova z čtecího zařízení a vyhýbal se osobním urážkám a útokům na média, jimiž obvykle na svém oblíbeném Twitteru nešetří. Ani jeho nadcházející, již druhé poselství o stavu unie nejspíš nebude výjimkou.

Trump vystoupí v úterý večer místního času, tedy ve středu ve tři hodiny ráno našeho času. Očekávají se výzvy k ukončení partajních rozbrojů, k hledání kompromisů a k národní jednotě.

„Společně můžeme opustit desetiletí politické slepé uličky, přenést se přes staré rozpory, zhojit staré rány, budovat nové koalice, prosazovat nová řešení a vyjít na cestu k mimořádné americké budoucnosti,“ řekne prezident v poselství podle informací, které unikly z Bílého domu.

Nahrávám video

V obou velkých projevech v Kongresu – v loňském poselství o stavu unie a v programové řeči v únoru 2017 – Trump právě takové myšlenky opakoval. „Rychle se ale vrátil ke štvavé rétorice a vstřícností vůči opozičním demokratům šetřil,“ uvedl server Politico. Podle některých komentářů bude poselství startem Trumpovy kampaně za znovuzvolení v roce 2020.

Prezident svůj hodinový projev přednese v době zvlášť vypjatých sporů mezi republikány a demokraty a uprostřed zápasu o posílení hranic s Mexikem. Původní termín poselství, jímž byl 29. leden, musel prezident kvůli hádkám o stavbu hraniční zdi zrušit, když mu jeho hlavní oponentka, demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová odmítla vystavit pozvánku do Kongresu.

Trump nakonec ustoupil a americká média vyústění konfliktu označila za prezidentovu pokořující porážku. Pelosiová bude jako předsedkyně kongresové dolní komory během Trumpova projevu sedět za předsednickým pultem hned za prezidentem. 

Mezi hosty budou rodiny obětí násilností ze strany nelegálních migrantů

Poselství přenášejí všechny americké celostátní televize a bude je sledovat odhadem 50 milionů Američanů. Přímo v zasedací síni sněmovny se kromě poslanců a senátorů usadí také americká generalita, soudci nejvyššího soudu, guvernéři, ministři, diplomaté a mnoho dalších hostů.

Aby zdůraznil význam silnější ochrany státních hranic, pozval Bílý dům rodiny, jejichž členové se stali obětí násilností ze strany nelegálních migrantů. Budou prý dokonce sedět na balkoně v lóži první dámy.

Své hosty pozvali i demokraté. Objeví se mezi nimi guatemalská imigrantka Victorina Moralesová, která byla údajně bez pracovního povolení zaměstnána v Trumpových podnicích. V předních řadách lavic určených demokratům budou sedět poslankyně a senátorky, aby Trumpovi připomněly jeho problematický a často kritizovaný vztah k ženám. Mohly by se opakovat i scény z loňského poselství o stavu unie, kdy se demokraté ostentativně zdrželi jakéhokoli potlesku. Trump to tehdy označil za vlastizradu.

Ústřední opoziční postavou očekávané politické show bude pětačtyřicetiletá vůdkyně demokratů ve sněmovně státu Georgia Abramsová, která se zhostí tradiční role prezidentova oponenta. V desetiminutovém projevu, který následuje hned po Trumpově poselství, hodlá „předestřít vizi prosperity a rovnoprávnosti, kde je každý hlas slyšet a každý je vyslyšen,“ řekla. Krátce má Abramsová promluvit i před Trumpovým projevem.

Témata Trumpovy řeči jsou americkým médiím jasná. Prezident prý především otevře otázku ilegální migrace a ochrany hranic USA. Bude také hovořit o energetické nezávislosti země, o infrastrukturních projektech, o snížení cen léků a o boji s šířením viru HIV, které chce údajně v USA zastavit do roku 2030. Ze zahraničněpolitických témat se očekává zejména problém denuklearizace Severní Koreje a boje s Islámským státem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...