Zelenskyj v Davosu apeloval na Evropu, aby se naučila sama bránit

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval Evropu za to, že nedokáže jednat sama, ale vždy čeká na rozhodnutí Spojených států. Připomněl, že již loni v Davosu prohlásil, že Evropa musí vědět, jak se bránit. „Nic se ale nezměnilo,“ řekl ve čtvrtek po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj dodal, že vyjednávací týmy Ukrajiny, USA a Ruska se v pátek a v sobotu setkají ve Spojených arabských emirátech. Formát takového jednání ale neupřesnil.

„Dokumenty jsou takřka hotové, a to je hlavní,“ řekl při projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) Zelenskyj. Poznamenal, že nyní je to Rusko, kdo musí být ochotné válku ukončit. K nadcházejícímu jednání později dodal, že se jej zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. 

Později Zelenskyj přidal i některé podrobnosti k dosud nevyřešeným otázkám a k formátu chystaných jednání. Podle agentury Reuters řekl, že dokument, který nastiňuje bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, je dokončen, ale že územní otázky dosud vyřešeny nebyly. Kyjev tak dál odmítá ruský požadavek, aby v rámci mírové dohody předal i území některých svých oblastí, které ruské síly ani po čtyřech letech bojů nebyly schopny obsadit a okupovat.

Kritika Evropy

Ukrajinský prezident v Davosu ostře kritizoval Evropu. Mimo jiné se pozastavil nad tím, že Evropa není schopná zabavovat tankery s ropou z Ruska, jako to učinily Spojené státy s tankery s ropou z Venezuely. Kyjev v minulosti opakovaně upozorňoval na to, že obchodování s ropou a plynem umožňuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ve válce pokračovat. „Když nebude mít Putin peníze, tak žádná válka nebude,“ řekl Zelenskyj.

Evropě vytknul také to, že neumí využít zmrazené ruské fondy na podporu země, která se brání ruské invazi. Uvedl mimo jiné, že místo akcí vede Evropa debaty. „Evropa miluje diskuze,“ řekl. Zelenskyj rovněž prohlásil, že Rusko může nadále sestavovat balistické rakety díky dodávkám důležitých dílů, a to nejen z Číny, ale i Evropy, USA či Tchaj-wanu. „A Evropa nic neřekne, USA nic neřeknou,“ kritizoval postoj západních zemí.

Nahrávám video

„Poslední míle“ vyjednávání

Zelenskyj dále řekl, že světový řád je založen na činech. „A my potřebujeme (mít) odvahu jednat,“ zdůraznil v závěru svého vystoupení. Ukrajina se plnohodnotné ruské invazi brání od února 2022, tedy již bezmála čtyři roky.

Ukrajinský a americký lídr ve švýcarském Davosu mluvili o možnostech ukončení ruské války asi hodinu. Zelenskyj schůzku zhodnotil jako pozitivní a velice důležitou. Oba politici se dle něj bavili mimo jiné o bezpečnostních zárukách, které Kyjev požaduje, aby Rusko po případném uzavření míru znovu nezaútočilo.

Ukrajina podle svého prezidenta potřebuje „velmi silné“ Spojené státy, aby se jí podařilo dosáhnout míru s Ruskem. „Myslím, že máme před sebou poslední míli, která je velice obtížná,“ prohlásil o vyjednáváních.

Všichni chtějí mír, řekl Trump

Šéf Bílého domu jednání označil za velmi dobré. Ruskému vládci Vladimiru Putinovi vzkázal, že válka musí skončit, a prohlásil, že všichni chtějí mír. Další podrobnosti ze schůzky nenabídl. O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.

Trump setkání s ukrajinským prezidentem ohlásil po svém středečním projevu na fóru. Zelenskyj přitom v úterý řekl, že chce jet do Davosu na zasedání WEF jen tehdy, pokud by tam se Spojenými státy podepsal dokumenty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a o obnově země.

Trump ve středu prohlásil, že chce zastavit krveprolití na Ukrajině a že jedná také se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zopakoval i svá dřívější tvrzení, že ruská válka na Ukrajině by v roce 2022 nezačala, kdyby on sám byl tehdy prezidentem. Rusko Ukrajinu napadlo v roce 2014, kdy anektovalo Krym a řídilo separatistické síly na Donbase. V únoru 2022 Moskva konflikt eskalovala rozsáhlou a otevřenou invazí.

Trump ve čtvrtek těsně před setkáním se Zelenským řekl, že úsilí zastavit válku míří k závěru. Na cestě do Moskvy je americký tým vyjednávačů vedený prezidentovým zmocněncem Stevem Witkoffem. Trump řekl, že s Putinem se sejdou ještě ve čtvrtek, nebo v pátek. O chystané schůzce Witkoffa s šéfem Kremlu hovořil i Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Trumpova Rada pro mír

Trump ve čtvrtek dopoledne spolu s pozvanými státníky podepsal dokument, kterým byla formálně ustavena Rada pro mír. Rada má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se bude nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat řešení dalších konfliktů.

K členství se podle dostupných informací přihlásily Izrael a Ázerbájdžán, Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal také Kreml i Kyjev. Ukrajina reagovala sdělením, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí je Rusko.

Členství v Radě odmítlo například Švédsko či Norsko, Itálie chce iniciativu hlouběji přezkoumat, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron se podle médií k radě také nechce připojit. Český zástupce se podpisové ceremonie nezúčastnil. 

Letošní 56. zasedání WEF, které potrvá do 23. ledna, se koná pod heslem A Spirit of Dialogue (Duch dialogu). Ve čtvrtek budou pokračovat debaty, které se věnují širokému spektru témat od geopolitiky a obchodu přes kyberbezpečnost po vědu a umělou inteligenci. V dopoledním programu promluvil německý kancléř Merz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 40 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...