Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Nahrávám video

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Mezi propuštěnými je například zakladatel krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) a jeden z organizátorů útoku na Kapitol Steward Rhodes, který si odpykával osmnáctiletý trest za pobuřující spiknutí. Milostí se na svobodu dostal také bývalý vůdce neofašistické organizace Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, který se sice nepokojů osobně neúčastnil, podle soudu ale byla jeho role nezpochybnitelná a odpykával si ze všech obviněných nejdelší trest – 22 let.

Jeden z neznámějších útočníků, Jacob Chansley, přezdívaný šaman QAnon, po vyhlášení milostí na síti X uvedl, že si nyní nakoupí zbraně. Chansley byl v roce 2021 odsouzen k 41 měsícům vězení a v roce 2023 byl propuštěn z federální vazby, uvedl Reuters.

Jacob Chansley
Zdroj: Stephanie Keith/Reuters

Propuštěn byl také Keith Packer, který měl na sobě při událostech 6. ledna mikinu s nápisem „Camp Auschwitz“ (Koncentrační tábor Osvětim). Trump dále zmírnil trest například Kellymu Meggsovi, bývalému vedoucímu „pobočky“ Oath Keepers na Floridě, jenž byl odsouzen, stejně jako Rhodes, za pobuřující spiknutí.

Zmírnění trestu se týká například i Dominica Pezzola, který byl obviněný z útoku na bývalého policistu, jemuž ukradl štít a rozbil s ním okno v Kapitolu.

„Strašný týden pro justiční systém“

Před udělením milostí už dříve varoval republikánský senátor za Severní Karolínu Thom Tillis a distancuje se od něj i nyní. Podle ABC News uvedl, že s tím „prostě nemůže souhlasit“. Naopak vůdce senátní většiny a republikán z Jižní Dakoty John Thune se otázkám na toto téma vyhnul „Díváme se do budoucnosti, ne do minulosti,“ odpověděl na otázku, zda Trumpovo udělení milostí považuje za chybu.

Republikánský senátor z Oklahomy James Lankford CNN sdělil, že stále zpracovává „detaily“ milostí a zmírnění trestů s tím, že se ale domnívá, že „pokud člověk zaútočí na policistu, je to velmi vážný problém a měl by za to zaplatit“.

S tím souhlasí také republikáni Mitch McConnell a Bill Cassidy. Ten navíc se senátorkou Susan Collinsovou a Lisou Murkowskou hlasovali při Trumpově druhém impeachmentu v roce 2021 pro prezidentovo odsouzení. Murkowská uvedla, že se obává, jaký vzkaz omilostnění vyšle policistům Kapitolu, kteří zákonodárce denně chrání.

Senátorka Susan Collinsová uvedla, že tento týden byl „strašný pro náš justiční systém“ a uvedla, že nesouhlasí s milostmi pro násilníky, kteří 6. ledna 2021 napadli policisty, rozbili okna nebo provedli jiné násilné činy. Zdůraznila velký rozdíl mezi násilnými a nenásilnými trestnými činy. Připomněla zároveň i sérii preventivních milostí bývalého prezidenta Joea Bidena členům rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od Trumpovy administrativy.

Zklamání nad tímto Bidenovým rozhodnutím vyjádřil například také demokratický senátor Tim Kaine.

Není to moje věc, video jsem neviděl, vyhýbají se kritice republikáni

Proti omilostnění těch, kteří se při útoku dopustili násilí, byl před nástupem do funkce také nyní už viceprezident JD Vance. Na otázku, proč je tvrzení viceprezidenta špatné, Trump podle CNN odpověděl, že si odsouzení již „odseděli roky ve vězení a odsedět si je neměli“.

Signál, který po omilostnění Trump vyslal, je „velice neblahý“, uvedl v Horizontu ČT24 amerikanista a komentátor serveru FORUM 24 Jiří Pondělíček. „Znamená to, že jeho příznivcům prošlo úplně všechno,“ připomněl s odkazem na omezení, které naznačoval Vance před nástupem do funkce.

Většina republikánů se pak ani k Trumpově rozhodnutí vyjadřovat nechtěla. Senátor John Cornyn tvrdil, že udělování milostí je výsadou prezidenta, nikoli Kongresu. Tento názor podpořilo i několik dalších vrcholných politiků, včetně předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. „To není moje věc. Je to výhradně prezidentovo rozhodnutí a on se tak rozhodl, takže stojím při něm,“ řekl Johnson.

„Stoprocentně“ pro všechny milosti je pak alabamský senátor Tommy Tuberville, podle kterého si obžalovaní odseděli dostatek času. Když byl dotázán na ty, kteří napadli policii, uvedl, že to „není přijatelné“, ale že „neviděl“ záznam, napsal list Washington Post (WP).

Senátor Jim Banks za Indianu dodal, že je „ostudné, jak se všemi těmito lidmi bylo zacházeno“, a řekl, že vzhledem k tomu, že Trump své plány avizoval a vyhrál volby, je jeho jednání „oprávněné“.

Ve skutečnosti Trump ani před volbami, ani po nich nedal jasně najevo, že by chtěl omilostnit obviněné násilníky z 6. ledna, upozornil Washington Post. V jednu chvíli podle listu dokonce naznačil, že se soustředí na nenásilné pachatele. Také průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Američané se poměrně silně staví proti myšlence omilostnění v širším smyslu, a zejména omilostnění těch, kteří napadli policii, doplnil WP.

Zocelení vůdci se vracejí k milicím a „mají spojence v Bílém domě“

Udělení milosti členům krajně pravicových Oath Keepers a Proud Boys může podle odborníků na boj proti terorismu ještě více povzbudit některé okrajové skupiny a ztížit tak boj ministerstva spravedlnosti proti politickému násilí, napsal WP.

Několik organizací, které monitorují domácí terorismus a nenávistné skupiny v USA, popisuje Oath Keepers jako krajně pravicovou extremistickou nebo radikální skupinu. Liga proti hanobení (ADL) označila skupinu za „těžce ozbrojené extremisty s konspiračním a protivládním smýšlením, kteří hledají potenciální zúčtování s vládou“. FBI je popisuje jako „polovojenskou organizaci“ a „velký, ale volně organizovaný soubor milic, které věří, že federální vláda byla kooptována stínovým spiknutím, které se snaží zbavit americké občany jejich práv“.

Proud Boys je krajně pravicová, neofašistická militantní organizace, která propaguje a zapojuje se do politického násilí. Vůdci skupiny byli odsouzeni za násilný odpor proti federální vládě Spojených států, včetně ústavou předepsaného předávání prezidentských pravomocí. Skupina byla označena za pouliční gang a v Kanadě a na Novém Zélandu byla označena za teroristickou skupinu. Proud Boys vystupují proti levicovým a progresivním skupinám a podporují prezidenta Trumpa.

ADL skupinu označila za „extremistické konzervativce“, „otevřeně islamofobní a misogynní“, „transfobní a protiimigrační“, „až příliš ochotné přijímat rasisty, antisemity a fanatiky všeho druhu“ a jako hlavní taktiku skupiny uvádí propagaci a používání násilí.

Podle výzkumného pracovníka Rady pro zahraniční vztahy Jacoba Warea se do těchto nebezpečných skupin „vrátí bojem zocelení vůdci, kteří kromě toho, že budou mít jakousi reálnou legitimitu díky tomu, že skutečně bojovali proti vládě, budou mít také silný pocit oběti a mučednictví, což bude radikalizovat a podněcovat náborové platformy“.

„Tento krok značně ztíží boj proti terorismu, a to nejen v příštích čtyřech letech, kdy budou mít skupiny pocit, že mají v Bílém domě spojence, ale i po nich,“ dodal Ware.

Omilostnění označil za „katastrofální moment pro domácí boj proti terorismu“. Proud Boys a zejména Oath Keepers „jsou již několik let relativně nečinní“, velmi tvrdě zasaženi a odstrašeni soudními verdikty za pobuřující spiknutí, uvedl Ware.

„Když byli v minulosti jednotlivci zproštěni obvinění z tohoto trestného činu, který je v demokracii uznáván jako jeden z nejzávažnějších, nesporně to vdechlo nový život krajně pravicovému násilnému extremismu ve Spojených státech,“ poznamenal Bruce Hoffman, veterán v oblasti boje proti terorismu a vnitřní bezpečnosti v Radě pro zahraniční vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...