O prezidentovi Spojených států amerických se říká, že je to nejmocnější člověk na světě. Pozoruhodné ale je, jak málo se to odráží ve finančním ohodnocení jeho práce.
Donald Trump si, až se v lednu příštího roku ujme role prezidenta USA, vydělá 400 tisíc dolarů za rok. To odpovídá asi 9,6 milionům korun ročně, což je asi 800 tisíc korun měsíčně. Stejnou částku dostával i předchozí prezident Joe Biden a také Donald Trump během svého prvního období ve funkci. Nezměnila se totiž už dlouhých dvacet let, ale ani předtím nebyl plat amerických prezidentů něco, co by svou výškou šokovalo.
Pravidla zavedená pro funkci jsou stará, v mnoha ohledech tradiční a jen špatně měnitelná. A právě z tradice vychází i plat, který prezident dostává. Kromě toho základního má nárok navíc ještě na dalších 50 tisíc dolarů na výdaje, cestovní účet ve výši 100 tisíc dolarů a rozpočet na zábavu ve výši 19 tisíc dolarů.
Celkově tedy ve funkci za rok prezident získá 569 tisíc dolarů, v přepočtu tedy asi 13, 6 milionu českých korun. Pro srovnání: šéf české energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš si za rok 2023 vydělal v této funkci 35 milionů korun. Prezident USA má ale kromě přímé finanční odměny samozřejmě nárok i na další výhody, v neposlední řadě na život v Bílém domě.
Proč mají američtí prezidenti tak nízké platy
Funkce prezidenta vznikla v USA poté, co se země osvobodila od britské nadvlády, úřad tedy neměl být ani zdaleka tak všemocný, jako byl král Jiří III., jehož se Američané právě zbavili. Jeho plat tedy měl být uměřený, ale současně mu měl umožnit důstojný život.
V letech 1969–2001, kdy Kongres naposledy zvýšil plat pro tuto funkci, vydělával prezident 200 tisíc dolarů ročně. Při slyšení o návrhu na zvýšení platů v roce 1999 přitom příznivci této změny argumentovali tím, že odměny za „jedno z nejtěžších, nejnáročnějších a nejdůležitějších zaměstnání na světě“ se nezvýšily už tři desetiletí, zatímco platy generálních ředitelů v soukromém sektoru ve stejné době významně rostly.
Historicky měli američtí prezidenti vyšší odměnu vzhledem k tomu, jak mění inflace hodnotu dolaru. Podle Michiganské univerzity, která cituje „Průvodce prezidentstvím“ časopisu Congressional Quarterly, je v posledních desítkách let největším ničitelem prezidentských platů právě inflace.
Nejlépe placeným americkým prezidentem byl William Howard Taft, naopak vzhledem k inflaci bude Donald Trump nejhůře placeným americkým prezidentem v dějinách. Přinejmenším zpočátku, je samozřejmě možné, že se podaří během jeho funkčního období prosadit zvýšení financí pro tento úřad.
Všemocná instituce
Prezident USA není dokonce ani nejlépe placeným federálním zaměstnancem, a to ani zdaleka.
V americkém seriálu Loki od studia Marvel existuje všemocná organizace jménem TVA. Ta doslova ovládá celý vesmír, pro její agenty nejsou žádné překážky nepřekonatelné a její vedení je neomezené. Pro většinu českých diváků trošku tato organizace ztrácí kouzlo, protože nevědí, že v USA opravdu existuje organizace TVA a její moc nad částí Spojených států je podobně velká. A právě její šéf je nejlépe placeným federálním úředníkem.
Tennesseee Valley Authority (TVA) se od roku 1933, kdy vznikla, stará, jak její název naznačuje, o všechno, co souvisí s údolím, kudy teče řeka Tennessee. Sídlí ve městě Knoxville a je v celých Spojených státech vůbec nejsilnější státní firmou. Stará se o zásobování energií, rozvodnou síť, ale také o spoustu rozvojových projektů; to všechno z historických důvodů, protože právě tato oblast byla nejvíce zasažená Velkou hospodářskou krizí. Většinu jejích zisků dnes tvoří energie: dodává ji z vodních, plynových, jaderných i uhelných elektráren víc než deseti milionům klientů. Zaměstnává asi 11 tisíc lidí.
Její šéf Jeff Lyash si vloni celkem vydělal 10,5 milionů dolarů, což je pětadvacetkrát víc, než na co si přijde americký prezident. Jak je to možné? Když tato státní společnost vznikla, měla problém získat špičkové manažery; v USA jsou státní zaměstnanci tradičně placení mnohem hůř než ti soukromí. A tak vzniklo pravidlo, kdy jsou její vrcholoví manažeři placení podle platů v soukromé sféře.
To znamená, že šéf TVA dostává plat odpovídající hodnotě o osmnáct procent nižší oproti mediánu stejné funkce v soukromé sféře. Má tedy plat výrazně nižší, než na co by si přišel v privátní firmě, ale přesto je to nejvíc ze všech federálních.
Navíc jen část jeho platu (pouhých 14 procent) je přímá, většina se odvozuje od toho, jak dobře se společnosti pod jeho vedením dařilo. A protože byl rok 2023 pro údolí Tennessee velmi příznivý, odpovídal tomu i Lyashův plat.
Pozoruhodné je, že víc než prezident si vydělá celá řada zaměstnanců na manažerských pozicích v této společnosti. Platy nad tři miliony dolarů ročně tam má podle deníku KnoxNews nejméně pět manažerů.
Prezident proti TVA
Výše platů v TVA má samozřejmě i své oponenty; mezi nimi byl i prezident Donald Trump během svého prvního prezidentského období. „Neznám sice toho pána osobně, ale musí mít zatraceně těžkou práci,“ uvedl roku 2020 na adresu šéfa společnost. „Dostává opravdu spoustu peněz.“
A ještě téhož roku využil svého práva a nechal odvolat dva členy správní rady TVA. Zbytek vyzval, aby odvolal Lyashe, k čemuž sám právo nemá. Důvodem bylo to, že TVA si nechala outsourcovat některé IT zakázky.
Lokální zpravodajský web KnoxNews očekává, že se Donald Trump bude snažit TVA ovlivňovat i ve svém novém období. Kromě argumentů z minulosti přibyl ještě jeden: tato společnost totiž dostává rozsáhlé federální granty na rozvoj čistějších zdrojů energie. Tato změna ale nebude snadná, protože všichni noví členové představenstva musejí procházet schvalováním v Senátu.
Prezidentské důchody a „bokovky“
Zpět k prezidentům. Část mužů, kteří na tuto funkci dosáhli, si v minulosti finančně pohoršila, nebo jim přinejmenším nijak nepomohla k rozšíření jejich jmění. Tedy: ne přímo. Teprve po odchodu z funkce totiž začíná pro exprezidenty období, kdy si mohou „finanční strádání“ z doby ve funkci kompenzovat. Kromě doživotní penze ve výši 200 tisíc dolarů ročně, na niž mají nárok od roku 1958, jim USA platí také cestovní náklady a kancelář dle jejich volby.
Jejich přímé výdělky jsou ale většinou také vyšší, a to díky možnostem, které před nimi stojí. Nejčastějším zdrojem příjmů jsou pro ně přednášky, za které dostávají obrovské sumy. Například Barack Obama měl roku 2017 nejméně tři přednášky, kdy za každou dostal nejméně 400 tisíc dolarů – tedy podobnou sumu, jakou by obdržel v roli prezidenta za celý rok.
Statisícové částky dostávají za přednášení i Bill, Hillary a Chelsea Clintonovi. Ti si podle deníku The Street vydělali „mluvením“ mezi lety 2001 a 2015 přes 150 milionů dolarů.
Lidé platí i za vzpomínky
Významným zdrojem jsou pro bývalé prezidenty také paměti. Patří už k americké politické tradici, že bývalý prezident vždy píše vzpomínky, v nichž odhaluje pozadí své vlády, ale mnohdy také spoustu historek, které v době, kdy zastával úřad, nemohl říci.
Prvním americkým prezidentem, který napsal paměti, byl Ulysses S. Grant. Stihl je dokončit jen několik dní před svou smrtí. Od té doby knihu se vzpomínkami vydali všichni moderní američtí prezidenti, jen se dvěma výjimkami. Těmi byli Franklin Delano Roosevelt a John F. Kennedy, kteří zemřeli během výkonu funkce.
