Tři roky od vojenského převratu myanmarská junta bojuje o udržení kontroly nad zemí. Ozbrojené etnické skupiny ve spolupráci s Vládou národní jednoty vedou úspěšnou ofenzivu. Za poslední tři měsíce režim ztratil nejméně 34 měst a na pět set vojenských základen po celé zemi. Boje připravily o domov statisíce lidí. V mnoha oblastech Myanmaru nefungují školy a nemocnice a lidem chybí potraviny a pitná voda. Humanitární pomoc potřebuje podle OSN třetina obyvatel.
Pro-demokratická aliance svolala při příležitosti třetího výročí od puče další tichou stávku. Ulice se vyprázdnily, obchody zavřely. Podle členů odboje, se kterými se Česká televize spojila, revoluce neskončila, přestože junta terorizuje obyvatele a velkou část země zachvátila válka.
„Lidé jsou připraveni stávkovat proti armádě, přestože vědí, že budou zatýkáni a pronásledováni,“ uvedla Kristen z Generálního stávkového koordinačního orgánu Myanmaru.
Junta usiluje o život i lékaři Tayzaru Sanovi z Mandalaje, který vedl po převratu první demonstrace. V rozhovoru z úkrytu vzkázal, že se odboji daří. „Za dva a půl roku boje jsme dosáhli dost. Kontrolujeme některá města ve střední části země, kde jsme dosadili veřejnou správu,“ konstatoval Tayzar San.
Silný odboj
Ozbrojení povstalci vedou úspěšnou ofenzivu. Zdroje ČT se domnívají, že změna je na obzoru. Otázkou však zůstává, co to bude znamenat pro režim, pro paralelní vládu Národní jednoty a bezpočet etnických skupin, které spravují jimi obsazené oblasti.
Navzdory letecké a dělostřelecké přesile docházejí armádě síly. Etnické skupiny útočí na severu a severovýchodě. Nepřímo je podpořila Čína, která zasáhla proti zločineckým gangům u hranic.
Ofenziva povzbudila odboj i jinde. Povstalci ovládli 34 měst a pád dalších se blíží. Organizují atentáty a útočí drony na vládní zařízení. „Denně přicházejí o vojáky, nemají nové rekruty, posily, zásobování. Vojáci nejsou ochotní hlídkovat, protože se na ně útočí ze zálohy,“ podotkl profesor Thitinan Pongsudhirak z Institutu bezpečnostních a mezinárodních studií při thajské Chulalongkornské univerzitě.
Prodloužení výjimečného stavu
Junta ve středu už popáté prodloužila výjimečný stav o půl roku. Vojenská vláda tímto rozhodnutím také opět odložila slibované volby. Prezident Myin Šwei prodloužení výjimečného stavu zdůvodnil tím, „že se situace nevrátila k normálu“, a také tím, aby se „umožnil boj proti teroristům,“ napsala junta v prohlášení. Šwei koncem loňského roku varoval, že zemi hrozí rozpad, pokud se nepodaří ofenzivu povstalců zastavit.
Při státním převratu v roce 2021 svrhla armáda vládu demokraticky zvolené držitelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, a zvrátila tak předchozí desetiletí reforem a ekonomického růstu. Vojenská junta puč zdůvodnila údajnými podvody při volbách z listopadu 2020.
Humanitární pomoc v Myanmaru nyní naléhavě potřebuje na 18,6 milionu lidí, tedy zhruba třetina obyvatel, uvádí OSN. Před únorem 2021 to byl jeden milion, podotýká organizace.
„Tři roky poté, co armáda 1. února 2021 svrhla demokraticky zvolenou vládu a protiprávně zadržela její představitele, se krize v Myanmaru dál zhoršuje a má ničivé dopady na civilní obyvatelstvo,“ zdůraznil generální tajemník OSN António Guterres.
V prohlášení vydaném k výročí převzetí moci juntou zdůraznil nutnost demokratického přechodu k civilní vládě, ochranu civilního obyvatelstva a ukončení bojů.
