Třetí volby za rok. Kneset se rozpustil a Izraelce čeká další kampaň

Izrael míří k předčasným volbám. Ty se uskuteční druhého března a budou už třetí za jediný rok. Dvoje předešlé dopadly tak, že ani jeden z potenciálních koaličních bloků nezískal většinu poslanců, a nemohl tak sestavit vládu. O půlnoci vypršel zákonem daný limit a parlament musel být rozpuštěn.

Zázrak, očekávaný mnoha Izraelci, se nekonal, komentovala agentura AFP neúspěšné hledání příštího ministerského předsedy. „Tlačí nás do nových voleb a jediné, co můžeme dělat, je vyhrát, a přesně to uděláme,“ prohlásil po vypršení lhůty premiér Benjamin Netanjahu.

Ten zůstane ve funkci jako úřadující předseda izraelské vlády až do voleb. Jeho mandát může podle agentury Reuters březnový termín výrazně přesáhnout, pokud sestavování nové vlády narazí na podobné problémy jako nyní.

Média: „Cirkus“ a „nevídaná krize“

Média informují o „nevídané krizi“. Netanjahuovi nakloněný deník Israel hajom na své titulní stránce současnou situaci označil za „cirkus“.

„Noční můra, že jdeme opět k volbám, již potřetí za pouhý rok, není nějakým snem. Je naprosto skutečná,“ napsala v komentáři v deníku Jediot Achronot novinářka Sima Kadmonová. „Neexistují slova, která by vyjádřila odpor veřejnosti k současným zvoleným vůdcům a nedůvěru, kterou k nim chovají,“ dodala.

Mnozí voliči jsou z dalších voleb unavení a otrávení, poznamenala agentura AFP. Vinu za jejich konání na sebe vzájemně svalují Netanjahu a jeho politický rival Benny Gantz.

Průzkumy nicméně ukázaly, že okolo 40 procent respondentů ze současné krize viní dosluhujícího premiéra. Gantze označilo za příčinu nynější patové situace jen pět procent dotazovaných.

O sestavení vlády se marně pokoušel Netanjahu i Gantz

Ve 120členném knesetu byly od zářijových voleb dva hlavní bloky. Ten pravicový tvoří Likud Benjamina Netanjahua a tři náboženské strany. Dohromady měly 55 poslanců.

Ve středolevém bloku dominuje koalice Modrobílí Bennyho Gantze. Vedle ní jsou dvě levicové strany a tři ze čtyř arabských stran kandidujících pod jednou vlajkou. Společně měly 54 poslanců.

Žádný z těchto bloků nepodpořilo sekulárně nacionalistické uskupení Avigdora Liebermana s osmi poslanci. To získalo sílu díky podpoře imigrantů z bývalého Sovětského svazu. 

Prezident Reuven Rivlin dal nejprve šanci k sestavení kabinetu Netanjahuovi a poté Gantzovi. Ani jeden neuspěl.

Rivlin si přál velkou koalici dvou hlavních uskupení. Gantz nicméně spolupráci s Netanjahuem odmítl kvůli jeho problémům se zákonem. Pravicový politik čelí trestnímu stíhání z podvodu, zneužití důvěry a podplácení.

Poslední dvě hlasování byla považována za referenda o Netanjahuově vedení země. Podle politologa Gideona Rahata to bude u třetích voleb podobné. Hlasování se zúží na výběr „pro Netanjahua či proti němu“, tvrdí.

„Netanjahu se může pokusit požádat voliče, aby ho (hlasováním) ochránili před těmi zlými lidmi, kteří ho pronásledují. Druhá strana pak bude zase říkat, že je zkorumpovaný a že by se neměl stát příštím premiérem,“ dodal Rahat.

Dosluhující premiér má nicméně velmi loajální voliče a neexistuje příliš náznaků, že by se jich nějaké větší množství rozhodlo Netanjahua již nepodpořit, poznamenala AFP.

Borek: Hraje se o pouhých několik křesel

Průzkumy přitom ukazují, že pokud by se volby v Izraeli konaly nyní, výsledky by se od těch ze zářijového hlasování příliš nelišily. V současném politickém patu se totiž podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka hraje o pouhých několik mandátů.

„Pravice má teď 55 mandátů, a kdyby získala o šest mandátů víc, tak má většinu. To samé platí i pro opozici,“ poznamenal Borek.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...