„To není možné,“ odmítá Kreml plán Ukrajiny na výměnu území

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za to, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky, prohlásil podle tiskových agentur mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě právě výměnu obsazených území.

„To není možné,“ tvrdí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na Zelenského vyjádření. „Rusko nikdy nejednalo a nebude jednat o výměně svého území,“ zdůraznil podle agentury Interfax. „Ukrajinské jednotky budou vyhnány z tohoto (ruského) území. Všechny, které nebudou zničeny, budou vyhnány,“ zdůraznil Peskov.

Zelenskyj v rozhovoru s listem The Guardian zmínil možnost, že by se Kyjev vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda, ale dodal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev.

Zatímco Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území, více než 112 tisíc čtverečních kilometrů, Ukrajina ovládá přibližně 450 kilometrů čtverečních na západě ruské Kurské oblasti, poznamenala agentura Reuters. Odvolává se přitom na mapy bojiště z otevřených zdrojů.

Obě strany si kladou podmínky

Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče poté, co nechal policii pálit ostrými náboji do protestujících. Následně uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila Ruskem koordinované síly na Donbasu v boji proti ukrajinským silám.

Putin pak 24. února 2022 nařídil ruským silám vpadnout do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska v případě hypotetického vstupu Kyjeva do NATO. Ruskou agresi, které se Ukrajina už téměř tři roky brání i díky finanční a vojenské pomoci ze Západu, Kyjev nazývá pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.

Moskva podmiňuje ukončení války tím, že se Kyjev zřekne ambicí vstoupit do NATO a také se – kromě Krymu – vzdá i čtyř regionů, které aktuálně částečně okupují ruská vojska a které Putin prohlásil za připojené k Rusku. Kyjev takovou kapitulaci opakovaně odmítl a podmiňuje případnou dohodu s Kremlem tím, že získá bezpečnostní záruky, které by Rusko odradily od další agrese v budoucnu.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu ráno oznámil, že měl první schůzku se svým americkým protějškem Petem Hegsethem. Další podrobnosti o setkání podle agentury Reuters neuvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 16 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 59 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 1 hhodinou

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 12 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 14 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.