Vztahy Moskvy a Pekingu jsou na bezprecedentní úrovni, oznámil ruský premiér Michajl Mišustin, který přijel s početnou podnikatelskou delegací do Číny. Pro Moskvu je spolupráce s Pekingem v době její agrese na Ukrajině zásadní, jelikož kvůli západním sankcím je teď čínský trh hlavním odběratelem ruské nafty a plynu. Opačným směrem zase proudí spotřební zboží nebo auta. Peking ale současně využívá situace, kdy Rusko oslabuje izolace ze strany Západu, a snaží se rozšířit svůj vliv ve světě.
Čína vítá na rudém koberci ruské představitele, které Západ trestá sankcemi za agresi na Ukrajině. Mišustin je zatím nejvýše postavený představitel Moskvy, který navštívil Peking od začátku plnohodnotné invaze. „Spolupráce mezi Čínou a Ruskem se vyznačuje pružností, velkým potenciálem a rozsáhlým prostorem, který se letos ještě zvýraznil,“ prohlásil čínský premiér Li Čchiang.
Rusko si pochvaluje, že Čína mu pomáhá zbavit se závislosti na dolaru. Letos má obchod dosáhnout dvou set miliard dolarů. Pragmatická spolupráce obou zemí se navíc posouvá na novou úroveň. Peking podle prezidenta Si-Ťin pchinga usiluje o otevřenější regionální trh a chce spolupracovat s Ruskem a zeměmi Eurasijské ekonomické unie na společném budování nové Hedvábné stezky, která je formou ekonomické diplomacie Pekingu.
Mišustin v doprovodu stovek vlivných Rusů
Stále užší rusko-čínské vazby dokazuje i početná delegace podnikatelů, která Mišustina na čínské misi doprovází. Jde o zhruba pět set nejvýznamnějších byznysmenů, včetně šéfů bank nebo těžebních společností. Mezi nimi jsou i oligarchové, kteří figurují na sankčních seznamech Evropské unie.
Peking a Moskva se sbližují úměrně tomu, jak se zhoršují vztahy se Západem. Prioritou je prolomit koalici demokratických států, které se proti nim šikují. Naposledy se to ukázalo na summitu hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 v japonské Hirošimě. Lídři G7 Peking vyzvali, aby „tlačil na Rusko“ s cílem zastavit jeho agresi vůči Ukrajině. Skupina ale také kriticky upozornila na stav lidských práv v zemi nebo čínské ambice v Jihočínském moři, což vyvolalo odmítavou reakci Číny.
Peking opakovaně vyzval k uzavření míru na Ukrajině, ruskou invazi ale nikdy neodsoudil, což vyvolává kritiku Západu. „Vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou na nebývale vysoké úrovni. Vyznačují se vzájemným respektem k zájmům druhé strany, snahou společně reagovat na výzvy, což je spojeno se zvýšenou turbulencí na mezinárodní scéně a tlakem ze strany kolektivního Západu,“ konstatoval Mišustin.
Vhodná doba na rozšíření čínského vlivu
Čína je v současné době vůbec největším spojencem Ruska, zároveň ale sleduje hlavně vlastní zájmy. Válkou oslabený šéf Kremlu Vladimir Putin je totiž užitečný k posílení čínského vlivu. Obě země si konkurují třeba v bývalých sovětských republikách. Peking už neláká jen na investice, ale i na bezpečnostní spolupráci.
Obyčejným Číňanům se přitom změny líbí. Komentář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně toho, že se Rusko stává vazalem Číny, strhl na sociálních sítích lavinu zájmu.
„Myslím, že Rusko je na Číně určitě závislejší než Čína na Rusku. Dokládá to statistika, kdy Čína je pro Rusko nyní nejdůležitějším obchodním partnerem, ale Čína má Rusko jen jako jednoho z deseti nejdůležitějších obchodních partnerů,“ podotkla sinoložka Simona Fantová z projektu Sinopsis. „Ty země mají spoustu sporů, i když se to teď nezdá, například podoba čínsko-ruské hranice dlouho představovala velký problém, takže to brzdilo spolupráci, která byla méně intenzivní než nyní,“ říká expertka.
Čína nyní dodává Rusku některé technologie dvojího využití, finanční nástroje, díky nimž může realizovat mezinárodní obchod, a naopak má zájem o ruské fosilní zdroje. Podle Fantové si ale dává velký pozor, aby se nestala na někom závislou. „Snaží se dodavatele diverzifikovat a snaží se odebírat z Ruska jen tolik energií, aby se na něm nestala závislou. Si Ťin-pching v těchto dnech podpořil plynovod z Turkmenistánu, nikoli ze Sibiře, jak chtěl Putin,“ upozornila sinoložka v Horizontu ČT24.
