Novým ministerským předsedou Durynska se ve středu stal politik Levice Bodo Ramelow. Stane v čele menšinové vlády Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených. Volba čtyřiašedesátiletého muže by měla uklidnit situaci nejen ve spolkové zemi, ale i na centrální úrovni, kde v únoru vyvolalo bouři zvolení prvního zemského premiéra s podporou pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).
Složitá situace v durynském zemském sněmu vyvstala kvůli výsledkům říjnových zemských voleb, po nichž vláda Levice, SPD a Zelených ztratila většinu. Žádnou novou se od té doby najít nepodařilo. Početní většinu – 48 křesel – v devadesátičlenném parlamentu sice mají křesťanští demokraté (CDU), svobodní demokraté (FDP) a AfD, s poslední zmíněnou formací ale vládu všichni odmítají.
Počítalo se proto s tím, že únorové hlasování povede k volbě Ramelowa a vytvoření menšinové vlády Levice, SPD a Zelených. Nakonec z něj ale jako vítěz vzešel svobodný demokrat Thomas Kemmerich, kterého zvolili zákonodárci vlastní FDP a také CDU a AfD. Obě strany přitom prve opakovaně zdůrazňovaly, že s AfD v žádném případě spolupracovat nebudou.
Společné hlasování křesťanských demokratů s AfD vedlo k pádu šéfky CDU Annegret Krampové-Karrebauerové, durynský tah svých stranických kolegů odsoudila i kancléřka Angela Merkelová. „Je to poprvé v dějinách spolkové republiky, kdy byl ministerský předseda do úřadu zvolen hlasy AfD,“ okomentoval Kemmerichovo zvolení politolog André Brodocz z univerzity v Erfurtu.
AfD v Durynsku vede jeden z jejích nejradikálnějších politiků Björn Höcke, který je známý svými kontroverzními výroky. V minulosti například kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za památník hanby. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří, psal po podzimních volbách v Durynsku list Neue Osnabrücker Zeitung.
Východisko z krize
Od únorového hlasování politici v Durynsku hledali cestu z krize. Situace nakonec vyústila do středečního trojkolového hlasování. V prvních dvou kolech Ramelow ani Höcke nadpoloviční většinu všech poslanců nezískali.
Ve třetím kole, v němž stačila prostá většina, už kandidoval Ramelow sám. Obdržel 42 hlasů, tedy přesně tolik, kolik jich mají strany jeho menšinové koalice.
Ramelow, který je považován za umírněného politika, by měl ale menšinovou vládu vést jen do 25. dubna příštího roku. Pak se v dvoumilionové spolkové zemi mají uskutečnit předčasné volby.
