Timmermans šéfem komise, Weber parlamentu a rada pro Macronovu frakci? Podle Tuska východisko pro jednání

Předseda Evropské komise z frakce socialistů, předseda Evropského parlamentu lidovec a předseda Evropské rady z liberálního uskupení – tak si podle DPA představuje nynější šéf rady Donald Tusk nové rozvržení klíčových pozic v Evropské unii. O konkrétních jménech se nezmínil. Český premiér Andrej Babiš (ANO) dal ale před odjezdem na summit, který má o rozvržení klíčových pozic rozhodnout, najevo, že odmítá, aby se šéfem EK stal hlavní kandidát socialistů Frans Timmermans.

Donald Tusk podle zdroje DPA na schůzce s předsedy frakcí Evropského parlamentu nehovořil o konkrétních jménech, ale navrhl, jak by si nejsilnější evropská uskupení mohla rozdělit tři hlavní posty. Pokud by ale funkci předsedy Evropské komise skutečně získali socialisté, zřejmě by nominovali Nizozemce Franse Timmermanse, který byl tzv. spitzenkandidátem frakce.

Evropská lidová strana by pak získala posty předsedy Evropského parlamentu a také šéfa unijní diplomacie, jeden z nich by mohl obsadit Manfred Weber. Ten byl původně kandidátem nejsilnější frakce na předsedu komise, v pátek ale německý list Die Welt informoval, že na summitu G20 vznikla dohoda zúčastněných politiků, že Weber čele EK nebude.

Post předsedy Evropské rady by potom měl podle Tuskova návrhu připadnout liberální frakci Obnova Evropy (dříve ALDE).

Zatímco Tusk o jménech přímo nehovořil a pouze naznačoval, francouzský prezident Emmanuel Macron naproti tomu před začátkem summitu řekl, že by v klíčových pozicích chtěl vidět zkušené lidi a několik jmen rovnou přednesl. Zmínil se o Timmermansovi a také o bývalém francouzském ministru zahraničí, někdejším eurokomisaři a také evropském vyjednavači o brexitu Michelu Barnierovi či dánské eurokomisařce Margrethe Vestagerové.

Řešení by ale podle něj mělo odrážet geografickou rovnováhu napříč unií i co nejspravedlivější zastoupení mužů a žen.

V4 nechce o spitzenkandidátech ani slyšet. Podle Merkelové jsou „součástí řešení“

Tuskův návrh na obsazení postů v čele evropských institucí by měl být pouhým výchozím bodem pro jednání, ke kterému se večer v Bruselu sejdou šéfové států a vlád EU. Již nyní je jisté, že pokud by chtěli socialisté prosadit Timmermanse do čela EK, budou mít těžkou práci. Český premiér Andrej Babiš řekl před svým odletem, že celá visegrádská skupina odmítá, aby Evropskou komisi vedl kterýkoli ze spitzenkandidátů.

„Naše pozice je, aby předseda Evropské komise byl někdo, kdo nebude rozdělovat Evropu a bude vnímat náš region,“ řekl Babiš. V nedělních Otázkách Václava Moravce pak jmenovitě odmítl kandidaturu Franse Timmermanse s tím, že on není tím, „kdo regionu rozumí, který není kritický z hlediska našich názorů na ilegální migraci, kvóty, rozpočet, vnitřní trh“.

Timmermans z pozice dosavadního místopředsedy Evropské komise ostatně některé země východní části EU kritizoval kvůli nedodržování pravidel právního státu. Mezi kritizovanými zeměmi bylo například Polsko, Maďarsko či Rumunsko.

Maďarský premiér Viktor Orbán se připojil k Babišovi, když před jmenováním Timmermanse do čela EK důrazně varoval v dopise pro předsedu Evropské lidové strany Josepha Daula. Míní, že kdyby EPP kandidáta socialistů podpořila, šlo by o „vážnou, ba historickou chybu“.

Připomněl, že lidovci zůstali po květnových volbách nejsilnější frakcí – tedy je vyhráli – nemyslí si tedy, že by byl důvod se klíčového postu vzdát. Daula vyzval, aby udělal vše proto, aby „takové porážce“ zabránil.

Merkelová očekává obtížná jednání

Zastánkyní spitzenkandidátů by mohla být německá kancléřka Angela Merkelová, která i po summitu G20 řekla, že je stále považuje za „součást řešení“. Merkelová ovšem soudí, že jednání budou „velice obtížná“, zejména se při nich chce vyhnout konfliktu s Evropským parlamentem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dal najevo, že princip hlavních kandidátů odmítá. Babiš však v neděli upozornil, že „bohužel pan prezident Macron změnil názor na spitzenkandidáty“.

Kromě předsedy Evropské komise, Evropské rady, Evropského parlamentu a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se na summitu bude hledat vhodný kandidát i do čela Evropské centrální banky. O něm by se ale podle prezidenta Macrona mohlo definitivně rozhodnout až později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 24 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 9 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 14 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...