Timmermans šéfem komise, Weber parlamentu a rada pro Macronovu frakci? Podle Tuska východisko pro jednání

Předseda Evropské komise z frakce socialistů, předseda Evropského parlamentu lidovec a předseda Evropské rady z liberálního uskupení – tak si podle DPA představuje nynější šéf rady Donald Tusk nové rozvržení klíčových pozic v Evropské unii. O konkrétních jménech se nezmínil. Český premiér Andrej Babiš (ANO) dal ale před odjezdem na summit, který má o rozvržení klíčových pozic rozhodnout, najevo, že odmítá, aby se šéfem EK stal hlavní kandidát socialistů Frans Timmermans.

Donald Tusk podle zdroje DPA na schůzce s předsedy frakcí Evropského parlamentu nehovořil o konkrétních jménech, ale navrhl, jak by si nejsilnější evropská uskupení mohla rozdělit tři hlavní posty. Pokud by ale funkci předsedy Evropské komise skutečně získali socialisté, zřejmě by nominovali Nizozemce Franse Timmermanse, který byl tzv. spitzenkandidátem frakce.

Evropská lidová strana by pak získala posty předsedy Evropského parlamentu a také šéfa unijní diplomacie, jeden z nich by mohl obsadit Manfred Weber. Ten byl původně kandidátem nejsilnější frakce na předsedu komise, v pátek ale německý list Die Welt informoval, že na summitu G20 vznikla dohoda zúčastněných politiků, že Weber čele EK nebude.

Post předsedy Evropské rady by potom měl podle Tuskova návrhu připadnout liberální frakci Obnova Evropy (dříve ALDE).

Zatímco Tusk o jménech přímo nehovořil a pouze naznačoval, francouzský prezident Emmanuel Macron naproti tomu před začátkem summitu řekl, že by v klíčových pozicích chtěl vidět zkušené lidi a několik jmen rovnou přednesl. Zmínil se o Timmermansovi a také o bývalém francouzském ministru zahraničí, někdejším eurokomisaři a také evropském vyjednavači o brexitu Michelu Barnierovi či dánské eurokomisařce Margrethe Vestagerové.

Řešení by ale podle něj mělo odrážet geografickou rovnováhu napříč unií i co nejspravedlivější zastoupení mužů a žen.

V4 nechce o spitzenkandidátech ani slyšet. Podle Merkelové jsou „součástí řešení“

Tuskův návrh na obsazení postů v čele evropských institucí by měl být pouhým výchozím bodem pro jednání, ke kterému se večer v Bruselu sejdou šéfové států a vlád EU. Již nyní je jisté, že pokud by chtěli socialisté prosadit Timmermanse do čela EK, budou mít těžkou práci. Český premiér Andrej Babiš řekl před svým odletem, že celá visegrádská skupina odmítá, aby Evropskou komisi vedl kterýkoli ze spitzenkandidátů.

„Naše pozice je, aby předseda Evropské komise byl někdo, kdo nebude rozdělovat Evropu a bude vnímat náš region,“ řekl Babiš. V nedělních Otázkách Václava Moravce pak jmenovitě odmítl kandidaturu Franse Timmermanse s tím, že on není tím, „kdo regionu rozumí, který není kritický z hlediska našich názorů na ilegální migraci, kvóty, rozpočet, vnitřní trh“.

Timmermans z pozice dosavadního místopředsedy Evropské komise ostatně některé země východní části EU kritizoval kvůli nedodržování pravidel právního státu. Mezi kritizovanými zeměmi bylo například Polsko, Maďarsko či Rumunsko.

Maďarský premiér Viktor Orbán se připojil k Babišovi, když před jmenováním Timmermanse do čela EK důrazně varoval v dopise pro předsedu Evropské lidové strany Josepha Daula. Míní, že kdyby EPP kandidáta socialistů podpořila, šlo by o „vážnou, ba historickou chybu“.

Připomněl, že lidovci zůstali po květnových volbách nejsilnější frakcí – tedy je vyhráli – nemyslí si tedy, že by byl důvod se klíčového postu vzdát. Daula vyzval, aby udělal vše proto, aby „takové porážce“ zabránil.

Merkelová očekává obtížná jednání

Zastánkyní spitzenkandidátů by mohla být německá kancléřka Angela Merkelová, která i po summitu G20 řekla, že je stále považuje za „součást řešení“. Merkelová ovšem soudí, že jednání budou „velice obtížná“, zejména se při nich chce vyhnout konfliktu s Evropským parlamentem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dal najevo, že princip hlavních kandidátů odmítá. Babiš však v neděli upozornil, že „bohužel pan prezident Macron změnil názor na spitzenkandidáty“.

Kromě předsedy Evropské komise, Evropské rady, Evropského parlamentu a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se na summitu bude hledat vhodný kandidát i do čela Evropské centrální banky. O něm by se ale podle prezidenta Macrona mohlo definitivně rozhodnout až později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...