Taliban vládne už dva roky celému Afghánistánu. Situace je těžká hlavně pro ženy

Nahrávám video

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Ulicemi afghánské metropole letos v polovině července zněla hesla jídlo, práce, spravedlnost. Skandovaly je desítky žen – kosmetiček – kterým Taliban přikázal, že musí své salony krásy zavřít.

„Přijdou ještě další ženy z naší profese. Chceme svou práci a chceme svobodu,“ řekla demonstrantka Farzana. Hlasitý protest – pro Afghánistán neobvyklý – však netrval dlouho. Bojovníci Talibanu ženy umlčeli vodními děly a výstřely do vzduchu.

Konec kosmetických salonů

Na 12 tisíc salonů po celé zemi 24. července otevřelo pro poslední zákaznice. Práci dávaly asi 60 tisícům žen. Podle radikálního režimu ale jejich služby islám zakázal. Kosmetika, make-up, vybavení, všechno muselo do krabic.

„Nemáme žádný jiný zdroj příjmu. Myslely jsme si, že budeme moci pokračovat v podnikání doma, ale ani to Taliban nedovolí. Přišly jsme o budoucnost,“ říká anonymně majitelka kosmetického salonu. 

Pro afghánské ženy je to od nástupu Talibanu k moci další z mnoha ran. Nemohou cestovat bez mužského doprovodu, nesmí do parků, bazénů a posiloven. A úplně nejdřív radikálové zasáhli do vzdělávání žen. 

Studovat mohou dívky jen do šesté třídy. Střední a vysoké školy se pro ně zavřely. Jako jediná možnost zůstávají ty náboženské. A stále víc mladých Afghánek tak trpí depresí. „To, že zůstanu doma bez vzdělání a bez budoucnosti, je hrozná představa. Jsem vyčerpaná a na ničem mi nezáleží,“ uvedla anonymně afghánská dívka. 

Ženy mizí z veřejného prostoru

Ještě jí nebylo 20 a už jí život nedává smysl. Dívek a žen, které se tak jako ona pokusí o sebevraždu – i těch, kterým se to podaří – v Afghánistánu dramaticky přibylo. Upozorňují na to tamní lékaři. Oficiální čísla ale chybí.

Ženy mizí z veřejného prostoru. Musely odejít z neziskových organizací a mnoha dalších profesí. Pracujících Afghánek ubylo o čtvrtinu.

Západ dal přitom jasně najevo, že hlavní podmínkou pro zmírnění mezinárodních sankcí je zlepšení situace žen a dívek. A ekonomická krize se zatím prohlubuje. O práci nepřišly jen ženy, ale také mnoho mužů.

„Ceny jsou teď hodně vysoké a lidé jsou chudí, nemají práci. Šest dolarů pro rodinu je málo a lidé přitom vydělají sotva polovinu,“ řekl prodejce dobytka Mohammad Saber.

Ekonomická situace je tíživá

Zatímco Taiban pálí hudební nástroje a reproduktory, jednoho ze tří Afghánců trápí podle OSN hlad. Dva miliony dětí jsou podvyživené. Základní potraviny jako je mouka, olej a fazole vozí do země humanitární konvoje. Závisí na nich celé vesnice.

„Tato pomoc nás zachrání v nouzi, ale všechny naše problémy nevyřeší. Kdyby tu byla práce, lidé by v těchto frontách nestáli,“ řekl k tomu nezaměstnaný inženýr Širulláh Sultani. 

Režim viní z problémů Západ a jeho sankce. A nedostatek peněz řeší zvyšováním daní. Živnostníky navíc zatěžuje inspekcemi mravnostní policie.

Dvoudenní rozhovory Spojených států a Talibanu nepřinesly hmatatelné výsledky. Extremistické hnutí požaduje uvolnění peněz zmrazených v amerických bankách.  Washington zase ochranu lidských práv. Zvlášť žen, které islamističtí vládci čtyřicetimilionové země krok po kroku izolují.

Návrat k represivním praktikám

Reportér Hospodářských novin Pavel Novotný řekl, že dnešní Taliban je velmi podobný tomu, který ovládl většinu země už v první polovině devadesátých let minulého století. „Vrátil se ke všem represivním praktikám. Naprosto změnil právní systém země, sesadil například všechny soudce a pouze jeho lidé vykonávají soudní moc. Totéž platí i pro vzdělání.“ 

Poukázal také na to, že se zhoršuje ekonomická situace země. „Devadesát procent lidí zde žije pod hranicí chudoby, to znamená 34 milionů lidí, ochromeny jsou i průmyslové podniky,“ řekl Novotný. Dodal, že před vítězstvím Talibanu to bylo 19 milionů lidí. „Zvítězilo to radikální křídlo Talibanu, jehož vůdci chtějí nastolit 'čistý islámský systém', který ovšem spíše připomíná islámskou diktaturu,“ uvedl reportér. Zmínil rovněž velký exodus afghánských elit po návratu Talibanu k moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...