Taliban vládne už dva roky celému Afghánistánu. Situace je těžká hlavně pro ženy

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dva roky s Talibanem
Zdroj: ČT24

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Ulicemi afghánské metropole letos v polovině července zněla hesla jídlo, práce, spravedlnost. Skandovaly je desítky žen – kosmetiček – kterým Taliban přikázal, že musí své salony krásy zavřít.

„Přijdou ještě další ženy z naší profese. Chceme svou práci a chceme svobodu,“ řekla demonstrantka Farzana. Hlasitý protest – pro Afghánistán neobvyklý – však netrval dlouho. Bojovníci Talibanu ženy umlčeli vodními děly a výstřely do vzduchu.

Konec kosmetických salonů

Na 12 tisíc salonů po celé zemi 24. července otevřelo pro poslední zákaznice. Práci dávaly asi 60 tisícům žen. Podle radikálního režimu ale jejich služby islám zakázal. Kosmetika, make-up, vybavení, všechno muselo do krabic.

„Nemáme žádný jiný zdroj příjmu. Myslely jsme si, že budeme moci pokračovat v podnikání doma, ale ani to Taliban nedovolí. Přišly jsme o budoucnost,“ říká anonymně majitelka kosmetického salonu. 

Pro afghánské ženy je to od nástupu Talibanu k moci další z mnoha ran. Nemohou cestovat bez mužského doprovodu, nesmí do parků, bazénů a posiloven. A úplně nejdřív radikálové zasáhli do vzdělávání žen. 

Studovat mohou dívky jen do šesté třídy. Střední a vysoké školy se pro ně zavřely. Jako jediná možnost zůstávají ty náboženské. A stále víc mladých Afghánek tak trpí depresí. „To, že zůstanu doma bez vzdělání a bez budoucnosti, je hrozná představa. Jsem vyčerpaná a na ničem mi nezáleží,“ uvedla anonymně afghánská dívka. 

Ženy mizí z veřejného prostoru

Ještě jí nebylo 20 a už jí život nedává smysl. Dívek a žen, které se tak jako ona pokusí o sebevraždu – i těch, kterým se to podaří – v Afghánistánu dramaticky přibylo. Upozorňují na to tamní lékaři. Oficiální čísla ale chybí.

Ženy mizí z veřejného prostoru. Musely odejít z neziskových organizací a mnoha dalších profesí. Pracujících Afghánek ubylo o čtvrtinu.

Západ dal přitom jasně najevo, že hlavní podmínkou pro zmírnění mezinárodních sankcí je zlepšení situace žen a dívek. A ekonomická krize se zatím prohlubuje. O práci nepřišly jen ženy, ale také mnoho mužů.

„Ceny jsou teď hodně vysoké a lidé jsou chudí, nemají práci. Šest dolarů pro rodinu je málo a lidé přitom vydělají sotva polovinu,“ řekl prodejce dobytka Mohammad Saber.

Ekonomická situace je tíživá

Zatímco Taiban pálí hudební nástroje a reproduktory, jednoho ze tří Afghánců trápí podle OSN hlad. Dva miliony dětí jsou podvyživené. Základní potraviny jako je mouka, olej a fazole vozí do země humanitární konvoje. Závisí na nich celé vesnice.

„Tato pomoc nás zachrání v nouzi, ale všechny naše problémy nevyřeší. Kdyby tu byla práce, lidé by v těchto frontách nestáli,“ řekl k tomu nezaměstnaný inženýr Širulláh Sultani. 

Režim viní z problémů Západ a jeho sankce. A nedostatek peněz řeší zvyšováním daní. Živnostníky navíc zatěžuje inspekcemi mravnostní policie.

Dvoudenní rozhovory Spojených států a Talibanu nepřinesly hmatatelné výsledky. Extremistické hnutí požaduje uvolnění peněz zmrazených v amerických bankách.  Washington zase ochranu lidských práv. Zvlášť žen, které islamističtí vládci čtyřicetimilionové země krok po kroku izolují.

Návrat k represivním praktikám

Reportér Hospodářských novin Pavel Novotný řekl, že dnešní Taliban je velmi podobný tomu, který ovládl většinu země už v první polovině devadesátých let minulého století. „Vrátil se ke všem represivním praktikám. Naprosto změnil právní systém země, sesadil například všechny soudce a pouze jeho lidé vykonávají soudní moc. Totéž platí i pro vzdělání.“ 

Poukázal také na to, že se zhoršuje ekonomická situace země. „Devadesát procent lidí zde žije pod hranicí chudoby, to znamená 34 milionů lidí, ochromeny jsou i průmyslové podniky,“ řekl Novotný. Dodal, že před vítězstvím Talibanu to bylo 19 milionů lidí. „Zvítězilo to radikální křídlo Talibanu, jehož vůdci chtějí nastolit 'čistý islámský systém', který ovšem spíše připomíná islámskou diktaturu,“ uvedl reportér. Zmínil rovněž velký exodus afghánských elit po návratu Talibanu k moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...