Svoboda tisku je „v obtížné situaci“, míní Reportéři bez hranic

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Ekonomický ukazatel Světového indexu svobody tisku RSF v roce 2025 klesl na dosud nejnižší úroveň, uvádí novinářská organizace ve své zprávě. RSF vůbec poprvé hodnotí světový stav svobody tisku jako „v obtížné situaci“.

Svoboda tisku znepokojivě upadá v mnoha částech světa a ekonomický tlak je významný faktor, který se často podceňuje, tvrdí RSF. Současná média jsou chycena mezi snahou zachovat si nezávislost a ekonomicky přežít, vyvozuje RSF ze svých dat. Organizace zmiňuje koncentraci vlastnictví médií, kterou hodnotí jako znepokojivou i v zemích, které jsou v žebříčku vysoko, včetně Česka. Dále uvádí tlak inzerentů a finančních sponzorů a omezenou či netransparentní veřejnou finanční podporu.

Financování veřejnoprávních médií se stalo rozhodujícím testem, jak země podporují své mediální prostředí, uvádí RSF. Česko se podle organizace rozhodlo posílit udržitelnost rozpočtů veřejnoprávních médií, na rozdíl od Německa, které je na jedenáctém místě, a Francie, která je pětadvacátá. Na Slovensku zažívají veřejnoprávní média existenční krizi kvůli rozpočtovým škrtům a politické kontrole, míní organizace.

Za posílením svobody tisku v Česku stojí i změna na Hradě

„Zlepšení Česka odráží loňskou snahu vlády zvýšit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média a celkově zajistit jejich předvídatelné financování,“ řekl šéf pobočky společnosti RSF pro Evropskou unii (EU) a Balkán Pavol Szalai.

Podle něho se také „naplno projevila změna na Pražském hradě, kde je prezident (Petr Pavel) spíše ve prospěch svobody tisku“. K jejímu posílení přispělo i to, že lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš už není vlastníkem médií, doplnil Szalai.

„Je tu (v Česku) též velmi výjimečné násilí vůči novinářům, které je v tomto regionu dál na východ, ale i v západní Evropě přítomné,“ dodal šéf pobočky RSF pro EU a Balkán.

„Velmi vážná“ situace v Palestině

Katastrofální je podle organizace situace v Palestině, která je v žebříčku na 163. pozici. Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila téměř dvě stě novinářů, zničila sídla médií a na enklávu uvalila déle než osmnáct měsíců trvající blokádu, uvádí RSF ve své zprávě. Izrael se propadl o jedenáct míst na 112. pozici.

Palestina je podle RSF mezi dvaačtyřiceti zeměmi, kde stav svobody tisku klasifikuje jako „velmi vážný“. V takto klasifikovaných oblastech, kde žije přes polovinu světové populace, chybí svoboda tisku a novinářská profese je obzvlášť nebezpečná. Do této kategorie se letos nově zařadil například Hongkong.

Dopad pozastavení financování RFE/RL

Nevídané ekonomické krizi umocněné náhlým zmrazením americké finanční pomoci a rostoucím vlivem ruské propagandy čelí nezávislá média v Evropě a Střední Asii, konstatuje organizace. Zranitelný sektor podle ní ještě oslabilo zejména pozastavení financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) a americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V případě Ukrajiny, která je v žebříčku na 62. místě, přibližně devadesát procent zpravodajských redakcí přežívá díky dotacím, primárně těm od Spojených států, uvádí organizace RSF, podle které odebrání této pomoci ohrožuje spolehlivé zpravodajství o ruských válečných zločinech.

Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Estonsko, Nizozemsko a Švédsko. Do první desítky se kromě Česka vešly také Finsko, Dánsko, Irsko, Portugalsko a Švýcarsko. Spojené státy klesly o dvě pozice na 57. místo, zatímco Rusko se propadlo o devět míst a je nyní na 171. pozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...