Švédský parlament schválil vstup do NATO. Zákon podpořila drtivá většina poslanců

Švédský parlament ve středu formálně schválil návrh zákona, který zemi umožní vstoupit do NATO. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech třicet členských zemí Aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Švédsko a sousední Finsko požádaly o vstup do transatlantické vojenské aliance v loňském roce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Návrh podle očekávání schválila drtivá většina poslanců – 296 jich bylo pro a 37 proti –, přičemž jedinými stranami, které byly proti, byly malá Levicová strana a Zelení. Pokud bude Švédsko do Aliance přijato, ukončí to pro tuto zemi dvě století trvající vojenskou neangažovanost.

Švédský ministr zahraničí Tobias Billstrom v parlamentu optimisticky hodnotil šance Švédska na vstup do červencového summitu NATO v litevském Vilniusu. „Je samozřejmé, že se do Vilniusu budeme moci stát členy,“ řekl těsně před hlasováním, které označil za „historickou událost“ a „jedno z nejdůležitějších bezpečnostně politických rozhodnutí v dějinách naší země“.

Námitky ke vstupu Švédska do Severoatlantické aliance má především Turecko, které tvrdí, že Stockholm poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných protimuslimských projevech. 

Turecký prezident Tayyip Erdogan minulý týden prohlásil, že parlament začne ratifikovat přistoupení Finska. V případě Švédska chce ale dále jednat o naplňování svých požadavků týkajících se potírání terorismu.

Budapešť minulý týden uvedla, že bude o vstupu Finska hlasovat 27. března, přičemž vládnoucí strana Fidesz ho podpoří. O přistoupení Švédska se má rozhodnout později. Maďarský premiér Viktor Orbán dříve obvinil Stockholm a Helsinky z šíření „naprostých lží“ o stavu demokracie a právního státu v Maďarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...