Švédsko a Finsko se kvůli ruské invazi bojí o bezpečnost, na Turecko dopadá válka ekonomicky

Nahrávám video
Horizont ČT24: Válka na Turecko dopadá ekonomicky
Zdroj: ČT24

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou označují za teroristickou organizaci i USA a EU, a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. Po obou skandinávských zemích chce i zrušení omezení na vývoz zbraní. 

Daleko od mezinárodních jednání si ale běžní Turci v ulicích Istanbulu sporem o zásadní geostrategickou a bezpečnostní změnu hlavu nelámou. „Každé ráno, když se probudím, tak zjistím, že ceny šly zase nahoru. Jsem v důchodu, dostávám skoro míň, než je životní minimum. Je to velmi těžké,“ přibližuje důchodkyně Ayse Aydoganová jejich starosti.

Zdražování trvá měsíce, v květnu inflace dosáhla sedmdesáti procent. Ceny rostly nejvíc u dopravy a potravin. Lira naopak padá, za rok ztratila polovinu hodnoty. 

Turecká ekonomika ochořela ještě dávno před válkou, plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu příznaky ale ještě zhoršila. Krize zasahuje řadu odvětví včetně rejdařů, kteří byli zvyklí bez překážek brázdit vody Černého moře.

„Nebrzdí nás jen otázky bezpečí. Kvůli válce nás žádná společnost nepojistí. To znamená, že pokud se našim lodím něco stane, půjde to přímo z naší kapsy,“ stěžuje si Mustafa Can, předseda kolegia ředitelů společnosti Transbosphor Logistics.

Realitním společnostem se daří

Najdou se i firmy, které na válce výlučně netratí. Třeba do realitního trhu přitékají miliony od ruských oligarchů, kteří do Turecka unikají před západními sankcemi. Nemovitosti nakupují hlavně v letoviscích.

„Prodeje nemovitostí Rusům se pohybovaly okolo dvou set měsíčně. Od napjaté situace v listopadu 2021 se naše prodeje výrazně zvýšily. Během šesti měsíců jsme jich zaznamenali 4408, což je čtyřikrát víc než běžně,“ uvádí ředitel realitní kanceláře Bayram Tekce.

„Stali se zdrojem příjmů pro celý region, jde o novou skupinu zákazníků, takže jsme velmi rádi,“ pochvaluje si Hatice, spolumajitelka Ella Yacht Clubu.

Na světě jachet zakotvených v zátokách ale vydělává jen minimum Turků. Pro drtivou většinu z nich je tento důsledek války na Ukrajině vzdálený stejně jako jednání o zásadní změně pro světovou bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 28 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...