Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce ve funkci Donald Trump si podle všeho zopakují čtyři roky starý volební souboj. Oba suverénně míří za stranickými nominacemi, což potvrdilo i volební superúterý. Ukázalo ale zároveň na jejich slabiny. Bidenovi poslali vzkaz voliči třeba v Minnesotě, Trump zase může mít problém přesvědčit příznivce své vyzyvatelky Nikki Haleyové.
Osvědčené rčení říká, že vítězný tým se nemění, a platí i ve vrcholné americké politice. Demokraté tedy opět vsadili na duo Joe Biden a Kamala Harrisová, aby zopakovalo úspěch z roku 2020 a obhájilo funkce v Bílém domě. Dosavadní průběh stranických primárek ukazuje, že minimálně v rámci partaje jde o jednoznačně správnou volbu.
Během superúterý Biden s přehledem zvítězil v patnácti státech a opět potvrdil, že mezi demokraty nemá konkurenci. Jediným územím, kde pohrál, byla Americká Samoa. Přesto i řada států, kde současný prezident triumfoval, ukázala na možné problémy pro jeho kampaň a znovuzvolení. Stranické primárky jsou jedna věc, listopadové hlasování o příštím prezidentovi ale podle projekcí přinese nesmírně těsný souboj a kandidátům tak půjde o každý odevzdaný lístek s jejich jménem.
Sedmero států – Alabama, Colorado, Iowa, Massachusetts, Minnesota, Severní Karolína a Tennessee – zaznamenalo během superúterý protestní hlasování, kdy voliči odevzdávali lístky nevyslovující podporu žádnému demokratickému kandidátovi. Nejvýrazněji se tento fenomén projevil v Minnesotě, kde se takových hlasů podle serveru Axios objevilo takřka devatenáct procent, zatímco v Severní Karolíně daly protestní hlasy dohromady bezmála třináct procent odevzdaných.
Za odevzdáváním těchto lístků stojí hnutí kritizující politiku Bidenovy administrativy vůči Izraeli a jeho invazi do Pásma Gazy. Agentura Edison Research poznamenala, že k americkým muslimům se v protestním hlasování připojili studenti, ženy z předměstí a liberální židovští aktivisté.
Šířící se odpor, který nelze ignorovat
Už minulý týden se k podobnému gestu odporu vůči Bidenově administrativě uchýlilo přes sto tisíc lidí (jinými slovy třináct procent všech voličů) v demokratických primárkách v Michiganu. Nezávazné hlasy tu získaly dva delegáty pro stranický sjezd. Tento stát dlouho patřil k demokratickým baštám, ale v roce 2016 jej získal Trump, a nyní tedy je klíčovým volebním kolbištěm. Před čtyřmi lety tamní početná komunita amerických muslimů podpořila Bidena ve velkém. Ztráta její podpory tak může mít fatální důsledky pro jeho naděje na znovuzvolení.
Zajímavostí je, že propalestinské hnutí v Minnesotě nečekalo, že možnost protestního hlasování zaujme tolik lidí jako v Michiganu, ale nakonec tam neurčitě hlasovalo ještě vyšší procento. „To je silná zpráva pro administrativu. Biden musí zastavit vojenské dodávky do Izraele,“ cituje agentura Reuters dvaadvacetiletého studenta práv na Minnesotské univerzitě Christiana Petersona, jenž před čtyřmi lety Bidena podpořil, tentokrát nikoliv.
Ve velkých minnesotských městech žije početná komunita somálských Američanů, podle Reuters ale odpor vůči Bidenově administrativě pramení z široké škály demokratických voličů v Minneapolis a St. Paul. „Oslovil jsem celou svou židovskou komunitu i přátele napříč Spojenými státy,“ říká o své podpoře protestního hlasování aktivista Walter Fromm, jenž sám sebe nazývá „antisionistickým Židem“. Předpokládá, že protestní hnutí ještě zesílí a získá další delegáty pro letní demokratický kongres, na němž strana formálně rozhodne o kandidátovi na prezidenta.
Protestní hnutí věří, že už upoutalo pozornost Bílého domu. Podle některých aktivistů to naznačuje nedělní prohlášení viceprezidentky Kamaly Harrisové, která apelovala na dočasné příměří. „Nemyslím si, že by viceprezidentka přišla s takovou proklamací, kdyby nebylo před superúterým. Podobnou věc jsme viděli i s Bidenem,“ míní Asma Nizamiová, jedna z organizátorek protestního hnutí v Minnesotě. Jelikož se hlasy stojící proti současné administrativě rozlévají v mnoha státech, demokratičtí kandidáti je nemohou ignorovat, je přesvědčena.
Pár hlasů se zásadní mocí
List The New York Times podotýká, že zatímco v Michiganu je protestní hnutí organizováno zručně a disponuje solidními zdroji, v dalších státech jako Colorado nebo Massachusetts jde o živelnější a fragmentované snahy, o kampaň na té nejnižší úrovni, třeba chození od dveří ke dveřím, na jejíž přípravu měli aktivisté jen pár dní. Proto například organizátoři v Minnesotě neměli ambiciózní cíle a ještě před hlasováním předesílali, že cílí na pět tisíc prázdných hlasovacích lístků. Nakonec jich dle serveru Axios bylo šestačtyřicet tisíc.
Pro Bidena znamenají protestní hlasy problém v několika klíčových státech, kde se předvídá těsný listopadový souboj s Donaldem Trumpem. Výsledky rozhodují i desítky tisíc hlasů, které jsou zásadní pro zisk většiny volitelů. „Je možné, že tam, kde Biden vyhrál o dva tři procentní body, se to zvrátí v jeho neprospěch. Pár protestních hlasů může ve státech, kde je to nesmírně těsné, otočit volby tak, aby vyhrál Donald Trump,“ řekl amerikanista Jan Beneš. I zdánlivě zanedbatelná čísla tedy mohou nakonec sehrát klíčovou roli.
„V listopadu budeme čelit opravdu nebezpečnému kandidátovi v osobě Donalda Trumpa, který našim komunitám způsobí nesmírné potíže a ohrozí naši demokracii. Uvědomujeme si to, ale nyní se soustředíme na to, abychom poslali vzkaz prezidentu Bidenovi,“ řekla NYT jedna z organizátorek minnesotského protestu Elianne Farhatová.
Izrael v očích většiny demokratů zašel příliš daleko
Spojené státy pokračují v podpoře Izraele, ale v posledních týdnech dává Bílý dům čím dál hlasitěji najevo nevoli s postupem Jeruzaléma v Pásmu Gazy. Washington tlačí na klid zbraní a rozsáhlejší dodávky humanitární pomoci do Gazy, což kromě už zmíněných slov Harrisové ilustrovala také víkendová letecká dodávka potravin do regionu.
„Prezident slyší voliče účastnící se protestního hlasování. Sdílí jejich cíl ukončit násilí, nastolit spravedlivý a trvanlivý mír a usilovně na tom pracuje,“ vzkázala mluvčí Bidenovy kampaně Lauren Hittová. Podle mnohých organizátorů protestu se ale americký prezident nesnaží dostatečně, podotýkají The New York Times.
Agentura Bloomberg upozornila, že rizikem pro Bidena není, že by voliči přeběhli do Trumpova tábora, ale že v listopadu zůstanou doma a hlasovat nepůjdou. Současnému prezidentovi by se tak mohla rozpadnout křehká voličská koalice, která ho před čtyřmi lety dostala do oválné pracovny. Bidenova kampaň si ale stojí za tím, že je nyní příliš brzy předvídat, jak válka Hamásu a Izraele ovlivní prezidentské volby.
Republikánský výzkumník veřejného mínění Robert Blizzard se domnívá, že neklid na Blízkém východě může politicky prospět Trumpově kampani. „Voliči si vybrali Bidena, protože šlo o referendum o Trumpovi. Chtěli zklidnit situaci, chtěli stabilitu. Ale dostali chaos a zmatek,“ cituje ho Bloomberg.
Průzkum agentury AP a Chicagské univerzity ze začátku února ukázal, že takřka dvě třetiny demokratických voličů mají za to, že Izrael ve svém tažení proti Hamásu zašel příliš daleko, přičemž méně než polovina schvaluje Bidenův přístup k válce.
Trumpovy triumfy a trable
Dle některých analytiků tedy může vývoj izraelské operace v Gaze a přístup Bidenovy administrativy k ní pomoci Trumpovi, jeho kampaň se ale také potýká s vnitrostranickými rozkoly. Na první pohled přitom, podobně jako v případě Bidena, nejsou patrné – Trump v primárkách drtivě vítězí a zdá se, že jeho cesta ke stranické nominaci je pouhou formalitou.
Podobně jako Biden ztratil Trump během superúterý jediný stát – Vermont. Poslední Trumpova vyzyvatelka Nikki Haleyová tu dle projekce agentury AP zvítězila o čtyři procentní body. Jinde Trump dominoval – v Minnesotě byl rozdíl mezi kandidáty čtyřicet procentních bodů, v Severní Karolíně padesát, v Alabamě sedmdesát, a na Aljašce dokonce 76 procentních bodů.
Stranickou nominaci má tedy Trump už jistou, nestane-li se něco extrémního. Jenže v listopadovém hlasování se Trump nemůže spolehnout pouze na tvrdé jádro svých příznivců, pokud chce pomýšlet na návrat do oválné pracovny, musí i další skupiny Američanů přesvědčit, že je lepším kandidátem než Joe Biden. A dosavadní průběh stranických primárek naznačuje, že tady se pro exprezidenta situace komplikuje.
Ačkoliv totiž Haleyová ani před středečním očekávaným odstoupením z primárek neměla šanci Trumpa porazit, hlasovali pro ni republikáni, kteří Trumpa mnohdy považují za nepřijatelnou variantu. „Je hlasem rozumu, ne zrady,“ cituje stanice MSNBC názor jedné z voliček Haleyové. Jiná Američanka to řekla ještě stručněji: „Ten chlap je šílenec.“
Za Haleyovou se zformovala koalice republikánů, pro které je Trump příliš extrémní volbou. „Donald Trump bude muset tuhle část získat na svoji stranu a pak získat ještě něco z nezávislých voličů. A to pro něj bude velmi těžké, protože on je velmi dobrý ve vztahu ke své republikánské základně, ale potřebuje nezávislé. Zatím se ukazuje, že nezávislí ho nechtějí a v republikánských primárkách si vybírají Nikki Haleyovou,“ řekl politolog Tomáš Klvaňa z New York University Prague.
Podle Beneše sice příznivci Haleyové nejsou nezanedbatelnou částí voličstva, ale data ukazují, že nejde o jednolitou masu. Neznamená, že podporovatelé Haleyové v listopadu nepůjdou volit Trumpa, míní amerikanista. „Jen se teď pokouší naznačit, že chtějí být víc slyšet. Ale značná část z nich, kdyby si měla vybrat mezi Joem Bidenem a Donaldem Trumpem, půjde na podzim volit Trumpa,“ podotýká.
Váhání umírněných republikánů
Haleyová během své snahy oslovit straníky v primárkách získala pro letní nominační sjezd sto delegátů, Trump jich po superúterý má jistých přibližně tisíc. Sama Haleyová je přesvědčena, že její příznivci pro Trumpa v listopadu hlasovat nebudou, protože Trumpova stranická klika je zcela zavrhla. Bývalá ambasadorka při OSN varovala, že strana se přikloněním k Trumpovi řítí k volební porážce.
Své přesvědčení opírá například o výsledky ve své domovské Jižní Karolíně, kde dle exit pollů čtyřicet procent jejích příznivců hodlá hlasovat proti Trumpovi. Exit polly po superúterý ukázaly, že v Severní Karolíně čtyři pětiny voličů Haleyové nechtějí podpořit Trumpa, v Kalifornii šlo o sedmdesát procent, ve Virginii osmašedesát.
„Stát za státem vidíme, že zůstává velká část Republikánské strany, která je k Donaldu Trumpovi hluboce rezervovaná. To není jednota, kterou strana potřebuje k úspěchu,“ konstatovala mluvčí Haleyové Olivia Perezová-Cubasová.
Bidenova kampaň na polarizaci v řadách republikánů i Trumpovu kontroverzní figuru sází. „Výkony Donalda Trumpa v primárkách jsou varováním pro Republikánskou stranu. Trump je slabým kandidátem pro voliče, kteří hlasování rozhodnou,“ řekl mluvčí Bidenovy kampaně James Singer s tím, že Biden vidí šanci rozšířit koalici vlastních voličů.
Nad svým hlasem váhá například Mary Cogginsová z klíčové Severní Karolíny. Říká o sobě, že je umírněnou republikánkou, v minulých volbách hlasovala pro Trumpa a nyní sledovala kampaň Haleyové. V Bílém domě si přeje prezidenta, který bude vzorem pro její děti. „Přemýšlím nad tím hodně. Většinu dní se kloním ke hlasu pro Bidena, protože se obávám, jak by situace vypadala za další Trumpovy vlády. Mrzí mě to, protože pro Trumpa jsem hlasovala. Těžko říct,“ cituje ji stanice ABC News.
Rozhodnout se musí do začátku listopadu, kdy Američané zamíří do volebních místností.
