Summit v Helsinkách: Putin chce opět otevřít otázku jaderných zbraní. Jednání s Trumpem si pochvaluje

Nahrávám video

Důvěrné jednání prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa po více než dvou hodinách skončilo. Trump označil schůzku za „dobrý začátek“. „Studená válka dávno skončila, situace ve světě se kardinálně změnila. Rusko a USA narážejí na zcela nové výzvy,“ prohlásil Putin po jednání. Putin také znovu popřel ruské vměšování do amerických voleb, Trump uvedl, že nevidí důvod, proč by to Rusko dělalo. Na rozhovor státníků mezi čtyřma očima, pouze v přítomnosti tlumočníků, navázalo jednání delegací.

  • 19:57

    On-line přenos ČT24 ze summitu v Helsinkách je u konce. Děkujeme za pozornost.

  • 19:56

    Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil Trumpova slova, že USA i Rusku jde o bezpečnost Izraele. Ukrajinci si zase všímají toho, že Trump se nezmínil o Krymu.

  • 19:36

    Ruské reakce jsou veskrze pozitivní, uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Sdělovací prostředky v Rusku píší o schůzce rovnocenných partnerů, sdělil dále Karas.

Na rusko-americkém summitu v Helsinkách panovala podle Putina i Trumpa otevřená a pracovní atmosféra. Trump na úvod tiskové konference uvedl, že vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem nikdy nebyly horší než v současné době, doufá nicméně, že to se po jeho jednání s Putinem změnilo.

Nicméně jednání prohlásili oba prezidenti za úspěšné a užitečné. „Produktivní dialog mezi našimi zeměmi je dobrý pro USA, pro Rusko, ale i pro celý svět,“ řekl Trump po jednání.

„Učinili jsme první kroky k lepší budoucnosti,“ prohlásil americký prezident. „Vím, že máme za sebou dlouhou historii různých slibů. Ale je v zájmu obou zemí, abychom v tomto konstruktivním dialogu pokračovali,“ dodal.

Všechny problémy podle Putina nebyly odstraněny a ne ve všech otázkách panuje shoda. „Obě strany ale učinily první krok,“ řekl ruský prezident. Za důležité považuje zahájit dialog o rovnováze stavů jaderných zbraní.

Trump věří, že se Rusko nevměšovalo do amerických voleb

Jmenujte mi jediný fakt, který hovoří o tajné dohodě (Trumpova volebního štábu s Ruskem) při prezidentských volbách. Jsou to úplné bláboly.
Vladimir Putin
Ruský prezident

Tématem setkání bylo i ruské vměšování do amerických prezidentských voleb. Putin nabídl výslech 12 ruských agentů, obviněných minulý týden v USA v nepřítomnosti z útoku na server vedení amerických demokratů.

„Naše (ruská) prokuratura může takový výslech provést, a informovat pak USA o jeho výsledku. Můžeme dokonce pozvat oficiální představitele USA včetně členů Muellerovy komise, aby výslechům byli přítomni,“ řekl ruský prezident s odkazem na komisi vyšetřovatele FBI Roberta Muellera.

Šéf Bílého domu zdůraznil, že se s ruským prezidentem před těmito volbami neznal a že neexistovala žádná tajná dohoda o jeho předvolební kampani. Americké vyšetřování údajného ruského vměšování do voleb je pro USA katastrofou, dodal Trump. „Vedl jsem skvělou kampaň, a proto jsem prezident,“ řekl. Reakce amerického prezidenta znepokojila bývalého šéfa CIA Johna O. Brennana.

Americké tajné služby přitom vměšování již dříve potvrdily. Cílem kampaně bylo podle nich podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. 

Podle komentátora a publicisty Tomáše Klvani byla Trumpova reakce „nanejvýš šokující“. Klvaňa míní, že Trump neodpověděl jako prezident, kterému by záleželo na jeho zemi. „Jednal velice egoisticky, když se nepostavil za své tajné služby. Trump se choval jako Putinův agent a obchájce,“ míní Klvaňa. Za Trumpovou reakcí může být podle Klvani strach, že když se prokáže ruské vměšování do amerických prezidentských voleb, bude to vypadat, že vyhrál volby nelegitimně. „Má strach ze zpochybnění legitimity svého vítězství,“ uvedl Klvaňa pro ČT.

„Prezident Trump se znovu zmínil o tématu takzvaného ruského vměšování do volebních procesů ve Spojených státech. Musel jsem zopakovat, co jsem řekl už nejednou, a to i na schůzkách s prezidentem. Ruský stát se nikdy nevměšoval a nehodlá se vměšovat do amerických vnitřních záležitostí včetně volebního procesu,“ konstatoval Putin.

Mír byl ve všech pádech

Rozložení sil v Sýrii
Zdroj: ČT

Putin ve čteném prohlášení uvedl, že Rusko předložilo americké straně konkrétní návrhy na kontrolu zbrojení a na posílení režimu nešíření jaderných zbraní. Tlumočil zároveň znepokojení Ruska nad rozhodnutím USA odstoupit od jaderné smlouvy s Íránem.

Ruský prezident soudí, že existují podmínky pro spolupráci s USA ohledně Sýrie, přičemž bezpečnost Izraele a mír na Golanských výšinách je třeba zaručit. Obě země mohou spolupracovat také při řešení humanitární krize v Sýrii. „Naši vojáci spolupracují (v Sýrii) docela dobře,“ poznamenal.

Kremelský šéf pochválil Trumpa za jeho jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Pokroku, který se týká Korejského poloostrova, bylo podle ruského prezidenta dosaženo „v mnohém díky osobnímu vkladu prezidenta Trumpa,“ který se rozhodl pro spolupráci, nikoli pro konfrontaci. 

CNN: Trump nechtěl, aby ho přerušovali poradci

Podle televize CNN trval Trump na důvěrné osobní schůzce s Putinem z řady důvodů. Chtěl si prý sám učinit obrázek o osobě ruského vůdce, stejně jako to učinil při červnovém setkání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Obával se prý rovněž, že přítomnost třetích osob by mohla vést k únikům informací.

Americký prezident podle CNN rovněž nestál o to, aby ho jeho poradci při konverzaci s Putinem přerušovali. Většina z nich totiž zastává vůči Rusku tvrdší postoj než sám Trump.

Prakticky všechna americká média upozornila, že v úvodu jednání šéf Bílého domu vypočítal možná témata rozhovoru s Putinem, mezi nimiž ale chybělo údajné ruské vměšování do amerických prezidentských voleb. Řada amerických kongresmanů, demokratických i republikánských, právě toto téma považuje za klíčové. 

Nahrávám video

Putin přiletěl se zpožděním

Začátek summitu se zpozdil, protože Putin přiletěl do Helsinek s půlhodinovým zpožděním. Putin zamířil z letiště přímo do prezidentského paláce. Poprvé přitom použil speciální ruskou prezidentskou limuzínu Aurus, která je údajně větší než reprezentační vůz prezidenta USA přezdívaný The Beast (Bestie).

Podle původního protokolárního plánu měl podle agentury TASS Trump Putina v prezidentském paláci očekávat. Šéf Bílého domu ale podle televize CNN své plány změnil poté, co se Putin cestou do Helsinek zdržel. Trump s odjezdem ze svého hotelu podle americké televize vyčkal až do chvíle Putinova příjezdu do prezidentského paláce. Summit tak začal asi o hodinu později, než se plánovalo. 

Putin si podle ruských médií na dochvilnosti nezakládá, i na několik schůzek se zahraničními vůdci se v minulosti dostavil se zpožděním. Čekat nechal i britskou královnu Alžbětu II. nebo papeže Františka. Rekordu zřejmě v tomto ohledu dosáhl v roce 2012, kdy na něj bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč čekal čtyři hodiny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 34 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...