Su Ťij u soudu odmítla obvinění. Obžalována je z veřejného podněcování proti juntě

Vězněná vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v soudním líčení odmítla obžalobu z veřejného podněcování proti vojenské vládě v Myanmaru. Podle prokurátorů se toho dopustila tím, že požádala mezinárodní organizace, aby s juntou nespolupracovaly. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na portál Myanmar Now. Státní média o procesech se Su Ťij neinformují. Příkaz nehovořit s novináři dostal i političčin obhájce.

Reuters uvádí, že Su Ťij vypovídala před soudem v úterý poprvé, ačkoli se soudních jednání zúčastnila už mnohokrát. Sesazená vůdkyně Myanmaru a držitelka Nobelovy ceny za mír,  kterou junta drží od únorového puče v domácím vězení, čelí obvinění z korupce a porušení zákonů v šesti případech.

Za údajné porušení státního tajemství jí hrozí čtrnáct let vězení, v korupční kauze může být potrestána až patnácti lety odnětí svobody.

Před soudem Su Ťij hájí právník Kchin Maun Zo, který začátkem měsíce způsobil velký rozruch, když veřejně citoval z výpovědi svrženého prezidenta Win Myina. Myin je souzen v kauze dopisů mezinárodním organizacím společně se Su Ťij.

Exprezident asijského státu u soudu poprvé popsal okolnosti, které předcházely vojenskému převratu, a řekl, že ho armáda před pučem nutila, aby odstoupil. Zpochybnil tím tvrzení generálů, že nespáchali převrat, ale moc jim zákonně předala hlava státu.

Od únorového převratu bylo v Myanmaru zabito přes tisíc lidí

Armáda zahájila převrat v převážně budhistické zemi prvního února letošního roku. Zdůvodnila ho údajnými podvody ve volbách na podzim roku 2020, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij.

Proti puči vyšly do ulic měst demonstrovat davy lidí. Pokojné protesty trvaly několik týdnů, bezpečnostní složky je ale krvavě potlačily. Poté začaly ve městech i na venkově vznikat menší ozbrojená povstání.

Podle myanmarské Asociace na pomoc politickým vězňům bylo od února v zemi zabito přes tisíc lidí.

Svržením vlády vojenská junta ukončila deset let trvající období demokracie. Kromě Su Ťij jsou vězněni i další představitelé předchozí vlády a političtí oponenti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...