Střet gangů v brazilské věznici stál život desítky lidí. Někteří přišli o hlavu

Nahrávám video

Celkem 57 lidí zemřelo při pondělní potyčce znepřátelených gangů v brazilské věznici Altamira. Šestnácti vězňům vzbouřenci uřízli hlavu, ostatní se udusili poté, co byl v cele založen požár, sdělily úřady. Nepokoje trvaly pět hodin. Dva dozorci, které vězni drželi jako rukojmí, už byli osvobozeni. Jde o jednu z nejtragičtějších událostí tohoto typu v novodobé historii země. Brazílie dlouhodobě řeší problémy s přetíženými věznicemi a korupcí.

Během nepokojů členové gangu zvaného Komando třídy A (CCA) podpálili celu, kde byli členové znepřáteleného gangu zvaného Rudé komando. Oheň se pak rychle šířil a řada vězňů se udusila, píše BBC.

Brazilské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že při hledání viníků spolupracuje se správou státu Pará. Ředitel státní věznice Altamira Jarbas Vasconcelos podle Reuters prohlásil, že vedení káznice nemělo žádné informace o přípravě útoku.

Neobvyklý počet obětí

Vzpoury v brazilských věznicích nejsou ojedinělé, ta nejnovější je však co do počtu výjimečná. V lednu 2017 zemřelo ve věznici Anísio Jobim ve městě Manaus na severozápadě Brazílie 56 vězňů rovněž po střetech dvou znepřátelených gangů, které měly zřejmě spor o kontrolu nad obchodem s drogami ve věznici.

Tehdy místní média psala, že jde o druhou nejhorší vzpouru vězňů v dějinách Brazílie co do počtu mrtvých. Nejvíce obětí si vyžádaly nepokoje ve věznici Carandiru v Sao Paulu v roce 1992, při jejichž potlačování vojenskou policií zemřelo 111 vězňů.

Přeplněné cely, válka gangů a málo peněz

Příčin, proč dochází k rebeliím, je celá řada. Brazilské věznice jsou přeplněné a někteří místní dozorci jsou zkorumpovaní, takže mezi vězně se dostávají drogy i zbraně. Brazílie patří k zemím s největším počtem vězňů, celkem je tam nyní za mřížemi na 727 tisíc trestanců, přitom kapacita tamních věznic je asi 370 tisíc míst.

Také věznice ve města Altamira, kde vypuklo násilí, byla přeplněná. Její kapacita je dvě stě vězňů, za mřížemi jich tam ale bylo více než tři sta, podle některých zdrojů dokonce 372.

Policejní hlídka u věznice Altamira
Zdroj: Bruno Santos/Reuters

Dalším problémem jsou časté potyčky mezi znepřátelenými gangy. Brazilským věznicím navíc chybějí peníze. Špatně placení a nedostatečně vyškolení strážci pořádku pak mnohdy čelí přesile vězňů, kteří nemají co ztratit, připomíná BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...