Ukrajinský prezident Petro Porošenko tvrdí, že se prudce zvýšil stav ruských vojsk podél hranic s Ukrajinou a na Ruskem anektovaném Krymu. V reakci na incident v Kerčském průlivu Ukrajina posílila ochranu kriticky důležité infrastruktury, zejména jaderných a vodních elektráren, a zesílit se chystá i ostrahu hranic.
V nejbližší době se podle Porošenka k ochraně ukrajinské státní hranice přesunou další jednotky, povolány budou zálohy a posílena má být i protivzdušná obrana státu.
Porošenko vyjádřil naději, že po uplynutí válečného stavu, vyhlášeného na dobu třiceti dnů, nebude třeba v mimořádných opatřeních pokračovat. Jde o preventivní krok, který není v žádném případě spojen s omezováním ústavních práv a svobod občanů, zdůraznil. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin zveřejnil minulý týden obavy, že Moskva chce zabrat ukrajinské přístavy Berďansk a Mariupol, a vytvořit tak koridor mezi Krymem a separatistickým Donbasem.
„Člověk nemusí být Jamesem Bondem, aby pochopil, jaké plány má Rusko s Mariupolem a celým pobřežím (Azovského moře),“ řekl Klimkin v ukrajinské televizi. Podle stálého zástupce Ukrajiny v OSN Volodymyra Jelčenka je ruský vpád na Ukrajinu a obsazení Berďansku a Mariupolu „očividnou hrozbou“.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov v pondělí tyto výroky označil za „naprosto absurdní“. Kreml také na bezpečnostní kroky Kyjeva reagoval obviněním, že ukrajinské vedení záměrně vyvolává napětí před prezidentskými volbami plánovanými na březen příštího roku.
Zadrženým ukrajinským námořníkům hrozí šest let vězení
Při incidentu v průlivu mezi Černým a Azovským mořem zadržela předminulou neděli ruská vojenská plavidla tři ukrajinské lodě i s jejich posádkami s tím, že údajně narušili ruské výsostné vody. Námořníci, mezi nimiž byl i důstojník ukrajinské vojenské rozvědky, byli přepraveni do vazební věznice v Moskvě.
Vazba, kterou ruský soud na Ukrajince uvalil, bude podle ruských médií zatím platná do 25. ledna. Advokáti dosud neměli možnost s obviněnými hovořit, vyplynulo z informací obhájce jednoho z obviněných Nikolaje Polozova.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenbeg vyzval Rusko, aby neprodledně propustilo zadržené ukrajinské lodě a námořníky. Kromě toho po Rusku požaduje, aby předložilo důkazy, že dodržuje dohodu INF o likvidaci raket krátkého a středního doletu. „Pokud uvidíme, že Rusko své závazky porušuje, zareagujeme odpovídajícím způsobem,“ dodal s tím, že Moskva by měla přesvědčivě dokázat, že její nový raketový systém označovaný jako Novator 9M729 nespadá pod dohodu INF.
Kerčský incident se stal i tématem G20
Kerčský incident byl v minulých dnech jedním z témat summitu zemí ze skupiny G20 v Buenos Aires, jehož se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin. List Kommersant, který se v reportáži z argentinské metropole k zasedání vrací, označil zadržení ukrajinských vojáků za jedno z témat krátké rozmluvy Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Odpověděl jsem na jeho otázky spojené s incidentem v Černém moři,“ citoval Kommersant Putinova slova o setkání s Trumpem. „Měl svůj názor na tyto otázky a problémy, já jsem zastával svůj názor. Své názory jsme nezměnili,“ řekl ruský prezident.
Žádosti mnoha světových politiků o propuštění zadržených Ukrajinců Putin podle Kommersantu nevyslyší. „Nebudou ani ty nejmenší ústupky, zatím (Rusko) nevrátí lodě ani námořníky,“ domnívá se ruský list.
