Státníci ocenili přínos čerstvého devadesátníka Gorbačova

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden, německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér Boris Johnson i ruský prezident Vladimir Putin a řada dalších významných státníků a osobností blahopřáli někdejšímu prvnímu a poslednímu sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi k jeho 90. narozeninám. Mezi gratulanty je také český prezident Miloš Zeman.

„Vážíme si vás jako jednoho z největších světových státníků. Vaše jméno je spojeno s hlubokými proměnami v Sovětském svazu, které podstatným způsobem přepsaly politickou mapu světa a doslova změnily osudy i naší země,“ ocenil Gorbačova ve svém blahopřání Zeman.

Gorbačov byl šéfem Kremlu v letech 1985 až 1991 a politické uvolnění za jeho vlády, v období takzvané perestrojky, umožnilo ukončení studené války včetně pádu berlínské zdi v roce 1989. Následně se rozpadlo i sovětské impérium a samotný Sovětský svaz.

„Váš slavnostní den ráda využívám jako popud k tomu, abych vám ještě jednou poděkovala za vaše osobní nasazení pro pokojné překonání studené války i dokončení německé jednoty,“ napsala kancléřka Merkelová v blahopřejném telegramu. „Váš důležitý příspěvek ke znovusjednocení ve svobodě zůstává v Německu nezapomenut stejně jako vaše trvalé osobní úsilí o přátelské vztahy mezi našimi dvěma zeměmi,“ uvedla dále. Gorbačov se podle ní může na své životní dílo ohlížet s hrdostí.

Ve světě je uznáván, v Rusku má řadu kritiků

Ve světě je Gorbačov oceňován především za své úsilí o kontrolu zbrojení a o demokratické reformy ve své zemi. Nicméně v Rusku má dodnes řadu kritiků, kteří mu vyčítají podle nich zbytečný a bolestivý rozpad Sovětského svazu.

Ruský prezident Putin přesto považuje Gorbačova za skvělého státníka naší doby. „Právem patříte do plejády zářných, mimořádných lidí, vynikajících státníků současnosti, kteří významně ovlivnili běh dějin vlasti a světa,“ ocenil jubilanta nynější šéf Kremlu.

Biden ocenil odzbrojovací jednání

„Vaše oddanost svobodě a vaše odvaha během desetiletí přijmout těžká, nicméně nezbytná rozhodnutí, učinily svět bezpečnějším místem a nadále budou zdrojem inspirace. Upřímně doufám, že pětileté prodloužení smlouvy Nový START je důkazem toho, že Spojené státy a Rusko mohou dál spolupracovat, protože společně pokračujeme ve vašem odkazu,“ vzkázal Gorbačovovi americký prezident Joe Biden.

Šéf Bílého domu v přání připomněl prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START, které Moskva a Washington stvrdily na poslední chvíli koncem ledna. Pokud by se nedomluvily, 5. února by platnost tohoto důležitého mezinárodněprávního aktu vypršela.

Gorbačov své jubileum slaví v nemocnici, kde je kvůli koronavirové pandemii už několik měsíců v preventivní karanténě. Jeho mluvčí Vladimir Poljakov podle agentury Reuters řekl, že oslavenec uspořádá virtuální party s nejbližšími přáteli a pracovníky své nadace.

Nechtěný otec pádu komunismu i rozpadu Sovětského svazu

Michail Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat bloku novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Až později Gorbačov přiznal, že reformovat ani nešel.

Jeho projekty perestrojky a glasnosti neměly znamenat přímo zavedení demokracie nebo konec socialismu, ale jeho obrodu. Sám to po letech srovnával s Pražským jarem 1968. „Potřebujeme víc podnikání, víc demokracie, víc organizace a disciplíny. Pak budeme schopni plně spustit perestrojku a dát nový impuls rozvíjejícímu se socialismu.“

Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu i nadějí Východu, doma si však respekt nezískal. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy zdražování i ztrátu jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad Sovětského svazu.

  • Michail Gorbačov se narodil 2. března 1931 ve vesnici Privolnoje ve Stavropolském kraji v rolnické rodině. V Moskvě vystudoval právnickou fakultu a od roku 1952, kdy vstoupil do KSSS, trpělivě stoupal po stranickém žebříčku. 
  • Věrným průvodcem vzestupy i pády mu byla od roku 1953 manželka Raisa, která vytvořila nový obraz manželky sovětského státníka. V září 1999 zemřela na leukémii. Spolu měli dceru Irinu. V roce 1999 dostal z rukou Václava Havla Řád bílého lva.
  • Zdroj: ČTK

Bývalý šéf stavropolských komunistů Gorbačov se do Moskvy propracoval v roce 1978 a postupně to dotáhl až do politbyra. Volbě Gorbačova generálním tajemníkem ÚV KSSS předcházela tři rychle po sobě jdoucích úmrtí předchozích vládců. V listopadu 1982 zemřel Leonid Brežněv, v únoru 1984 Jurij Andropov a v březnu 1985, den před volbou Gorbačova, zemřel Konstantin Černěnko.

Asi nejvážnějším soupeřem mu byl ve volbě generálního tajemníka strany šéf moskevských komunistů Viktor Grišin.

Zahájení reforem na mnoha frontách

K vítězství pomohlo Gorbačovovi podle historiků několik faktorů. Jedním z nich bylo, že měl podporu u tehdejšího ministra zahraničí Andreje Gromyka a šéfa obávané tajné služby KGB Viktora Čebrikova. Stála za ním údajně také vlivná skupina šéfů oblastních výborů. Gorbačov tehdy také působil jako „zjevení“ díky svému věku. Bylo mu sice 54 let, mezi tehdejší nomenklaturou však byl „mladíkem“.

Během prvních deseti měsíců po nástupu Gorbačova odešly z vysokých funkcí desítky ministrů a oblastních tajemníků strany. Začala modernizace hospodářství, disidentu Andreji Sacharovovi byl na Gorbačovův pokyn povolen návrat z vyhnanství do Moskvy a propuštěni byli i další disidenti. Se svým ministrem zahraničí Eduardem Ševardnadzem Gorbačov odstartoval dějinné změny v sovětské diplomacii. V roce 1988 odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí, což bylo krokem k zániku socialistického bloku, a Moskva přestala podporovat různé režimy či povstalecká hnutí po celém světě. V únoru 1989 byl ukončen odsun sovětských jednotek z Afghánistánu.

Smlouvy s USA o likvidaci raket

Perestrojka (přestavba) a glasnosť začaly pronikat i do tehdejších satelitů SSSR. Již koncem roku 1986 se Gorbačov vyslovil proti monopolu politických stran a o rok později odsoudil výlučnost jakéhokoli státu uvnitř socialistického bloku. V takové atmosféře navštívil v dubnu 1987 Prahu, ale návštěva tehdy ještě nesplnila očekávání. Gorbačov se totiž nevyslovil k událostem roku 1968, jak mnozí očekávali.

Také vztahy s USA se začaly oteplovat: po jeho setkání s Ronaldem Reaganem v říjnu 1986 v Reykjavíku přijel na Západě populární „Gorby“ v prosinci 1987 na oficiální návštěvu USA, kde byla podepsána mimo jiné Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Koncem roku 1989 oznámil na Maltě při schůzce s Georgem Bushem konec studené války.

obrázek
Zdroj: ČT24

Změny nastartované Gorbačovem pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku a ke změně politické mapy světa a v roce 1990 svět ocenil jeho zásluhy Nobelovou cenou za mír. Cenu Gorbačov přebíral již jako první sovětský prezident, jeho prezidentství však trvalo jen krátce, do zániku SSSR v prosinci 1991.

Pro Gorbačova, jehož režim se snažil SSSR zachovat někdy i za cenu krveprolití, to byl trpký konec a politik nakonec pocítil na vlastní kůži pravdivost přísloví o tom, že doma není nikdo prorokem. V Rusku se z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků. Svou roli v tom sehrál i jeho pokus omezit nadměrné holdování alkoholu.

Podpořil anexi Krymu

V polovině roku 1991 se ještě stal stafáží neúspěšného pokusu konzervativních sil o puč. V té době byl pučisty izolován na Jaltě, hrdinou dne se stal naopak tehdejší ruský prezident Boris Jelcin. O pět let později se Gorbačov pokusil o návrat, v prezidentských volbách ale získal jen necelé jedno procento hlasů. Poté ještě založil několik bezvýznamných stran a dnes stojí v čele svého výzkumného fondu a donedávna byl pravidelným účastníkem mezinárodních konferencí.

Gorbačov podpořil ruskou okupaci ukrajinského Krymu s odůvodněním, že to je napravení někdejší chyby sovětského vedení, které poloostrov předalo Ukrajině. Současně odsoudil počínání Západu, který v reakci na anexi uvalil na Rusko sankce.

„Uvedeným cílem je potrestat Rusko, ale sankce mají pouze jeden účinek: vzájemné odcizení se zvětšuje… Rusku a Rusům bude znovu přidělena role strašáků,“ varoval před návratem studené války například ve své knize, která vyšla v roce 2019 v Německu a jejíž název je ve volném překladu Co je nyní v sázce. V ní také ocenil vzestup Ruska za prezidenta Vladimira Putina, kterému ale poradil, aby přemýšlel o budoucnosti.

I když tedy Putina v mnohém podporoval, v posledních letech se už vůči němu stále častěji vymezuje. „Vladimiru Vladimirovičovi bych poradil, aby odešel. Už má za sebou tři období. Dvě jako prezident a jedno jako premiér. Tři období. To stačí,“ uvedl například v roce 2011. „Není cesty zpět. I když Vladimir Vladimirovič a ostatní doufají, že se mohou vrátit ke starým pořádkům síly, kontrol a strachu,“ prohlásil o dva roky později.  

Gorbačov se vyjádřil i ke kauze odsouzeného opozičníka Alexeje Navalného. Podle něj případ ukázal, že v Rusku nejsou nezávislé soudy. V minulém týdnu pak vyzval Putina i nového amerického prezidenta Joea Bidena, aby ještě víc spolupracovali na jaderném odzbrojení obou mocností.

S manželkou Raisou před odletem z Islandu v říjnu 1986
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 35 mminutami

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.
02:30Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoV izraelské předvolební kampani se daří bývalým generálům

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.
před 1 hhodinou

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
před 2 hhodinami

Washington chce podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
před 4 hhodinami

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 8 hhodinami

Ukrajina získá tisíc střel pro systémy Patriot, oznámil ministr obrany Chmara

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
před 9 hhodinami

Lotyšsko plánuje zakázat autobusové linky do Ruska a Běloruska

Od roku 2027 Lotyšsko plánuje zákaz pravidelné i příležitostné mezinárodní autobusové přepravy cestujících do Ruska a Běloruska, stejně jako tranzitu přes lotyšské území do těchto zemí. Počítá s tím návrh novely zákona o silniční dopravě, který připravilo ministerstvo dopravy a předložilo jej vládě k projednání.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.