Starosta Budapešti čelí obvinění kvůli loňskému pochodu Pride

Maďarská prokuratura vznesla obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu kvůli jeho roli při organizování pochodu hrdosti. Státní zástupce požaduje uložení pokuty bez soudního řízení. Desítky tisíc demonstrantů pochodovaly loni 28. června metropolí navzdory zákazu policie a proměnili pochod hrdosti v masovou protivládní demonstraci.

„Z hrdého podezřelého jsem se stal hrdým obžalovaným. To je v této zemi zřejmě cena, když se postavíme za svobodu svou i svobodu druhých,“ napsal starosta na facebooku. Vytkl úřadům, že si ani netroufají střetnout se s ním tváří v tvář u soudu, a slíbil, že navzdory všem trestům bude dál bránit svobodu, protože se odmítá smířit s tím, že to by měl být v Maďarsku zločin.

Karácsony, který Budapešť vede od roku 2019, podpořil konání 30. ročníku pochodu hrdosti komunity LGBT+ i přes policejní zákaz. Starosta označil pochod za městskou akci, která podle něj nevyžaduje žádné další oficiální povolení.

Podle organizátorů pochodovalo maďarským hlavním městem více než dvě stě tisíc lidí, což byla rekordní mobilizace tváří v tvář bezprecedentnímu porušování práv LGBT+, jež odsoudila Evropská komise, napsala dříve agentura AFP.

Kontroverzní legislativa

Parlament, v němž má většinu strana premiéra Viktora Orbána, loni v březnu schválil novelu zákona o shromažďování, která zakazuje pořádat shromáždění porušující právní předpisy o ochraně dětí; podle nich nesmí být mezi lidmi mladšími osmnáct let šířeny materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu.

Úřady mají možnost pokutovat organizátory a účastníky zakázaných akcí částkou v přepočtu až 500 eur (přes dvanáct tisíc korun), policie může k identifikaci lidí používat kamery na rozpoznávání obličejů. Pořadatelům pochodu hrozí roční vězení.

Orbánovi odpůrci vnímají zákaz pochodů jako součást širšího potlačování demokratických svobod před parlamentními volbami v letošním roce, kdy bude veterán maďarské politiky, jehož strana dominovala politické scéně patnáct let, čelit silnému opozičnímu vyzyvateli – lídrovi středopravicové strany TISZA Péteru Magyarovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánoPrávě teď

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...