Speciální operace či zpomalení útoku. Armádní newspeak naplno ovládá ruská média a je terčem vtipů

Už několik let se oficiální ruské komunikační kanály ve spojitosti s úsilím své armády vyhýbají slovním spojením, která by situaci na bojišti mohla popisovat v neprospěch ruských tažení. Propagandistický newspeak, sloužící hlavně k bagatelizaci vojenských neúspěchů, podle analytiků ovládl ruská média od začátku války na Ukrajině v plné míře. A stále častěji se také stává terčem vtipů ukrajinské strany i ruské opozice.

Brzy ráno 24. února 2022 překračují první ruské tanky ukrajinské území a v televizním projevu k národu zaznívají z úst vůdce Vladimira Putina slova o zahájení „speciální vojenské operace“.

Známý eufemismus pro invazi a vyhlášení válečného konfliktu se stejně jako jeho slova o údajné „denacifikaci“ a „demilitarzaci“ Ukrajiny ihned poté na Západě s údivem šíří jako příklad překrucování reality.  Slova „válka“ nebo „invaze“, která by kroky Putinovy armády pojmenovala, z jeho úst dosud nezazněla.

Mediální pokrývání okupace je jedním z důležitých aspektů dobývání cizího území a kremelské teze už, jako mnohokrát předtím, přijala ruská státní média plně za své. Jak upozorňuje ukrajinská agentura Ukrinform, formulování některých zpráv z fronty v ruském pojetí začíná připomínat formu newspeaku, umělého jazyka z románu George Orwella 1984, který byl schválně stručný a okleštěný od výrazů, jež by vůbec umožnily kritiku vládnoucího režimu.

Není to nic nového. Jedna ze základních pouček lingvistiky, Sapir-Whorfova hypotéza, ostatně hovoří o tom, že pojetí reálného světa okolo nás všech je vystavěno na jazykových zvyklostech jednotlivých společností a komunit. Označení a existence slov v nich pak jednoznačně předurčují interpretaci reality.

Zjednodušeně řečeno, v momentě, kdy pro něco neexistuje označení v jazyce, kterým mluvíme, neexistuje to ani pro nás. Toho se snaží využít i ruská státní média. Slova jako válka jsou pro ně tabu i víc než osm měsíců po zahájení invaze. A myslí na to i zákon. 

Patnáct let vězení za „falešné“ zprávy

Rusko po začátku války přijalo zákon, který prakticky zakazuje zveřejnění jiných než oficiálních informací o vpádu na Ukrajinu a působení ruských ozbrojených sil. Lidé podle novely nesmí šířit „dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě,  diskreditovat ozbrojené síly a vyzývat k protiruským sankcím“. Pokud někdo interpretuje skutečnosti jinak, než nařizuje linie Kremlu, hrozí mu až patnáct let vězení.

Oficiálně jsou tak v legislativě jiné než kremelské názory označeny jako falešné. Jako důsledek v zemi končí řada nezávislých médií, například list Novaja Gazeta, který vede držitel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov. 

Nová označení pro jinak běžné věci se kvůli tomu v tamních médiích množí. Překladatelka Michelle A. Bardy z nezávislých novin Moscow Times upozorňuje například na armádou opakovanou mantru o ruské sebeobraně (cамозащита России), čímž myslí napadnutí sousedního státu. Stejně tak ironizuje v Kremlu opakované souvětí „Vše jde podle plánu“ (всё идёт по плану), které nezávislá média zesměšňují. 

Výrazný pojem si ruština do speciálního slovníku o informování postupu vojsk na frontě zapsala už v roce 2008 během konfliktu v Gruzii, kdy se ujalo sousloví „prosazování k míru“ (принуждение к миру), o němž během anexe některých území mluvil tehdejší prezident Dmitrij Medveděv.

Pod rouškou ideologického jazyka

Strategie používání okleštěných výrazů spoléhá i na to, že ustálené výrazy budou následně přejímat zahraniční média i komunikační kanály opozice a nepřímo tím pro čtenáře a diváky budou ohýbat vnímání reality, což je běžný jev téměř ve všech moderních válečných konfliktech.  

Jazyk se totiž ve válce stává ideologickou zbraní. Protesty proti válce jsou v médiích „nepokoji“ a všichni účastníci jsou automaticky extremisté. Ilegální anexi Krymu oficiální média dodnes označují jako „znovusjednocení“, okupaci suverénního ukrajinského území jako „osvobozování“ a stahování se vojsk popisují podle Bardyové generálové na oficiálních telegramových kanálech jako „akt dobré vůle.“

Ukrajinská agentura Ukrinform vybrala mezi několik pamětihodných překroucených výrazů také „dramatickou redukci vojenské aktivity“, kterou média používala při stahování vojsk po neúspěchu o dobytí Kyjeva. V případě potopení křižníku Moskva pak hovořila o tom, že „loď ztratila stabilitu a potopila se během nepříznivých podmínek na moři“. Tvrdé boje na Donbasu a pomalý postup vojsk podle monitoringu agentury ruská média nazývají jako „cílené zpomalování útoku“.

Bavlna v rozpuku

Další kapitolou v úrovni newspeaku, kterou si ale za své vzala i ukrajinská strana, je informování kremelských médií o explozích muničních skladů. Místo o výbuchu hovoří o tom, že v oblasti v určitou denní dobu „zahřmělo“ nebo „zadunělo“, často také informují o „velké ráně“, jak zmiňuje Ukrinform.

Právě slovní hříčka s podobností mezi slovy „rána“ (хлопóк) a „bavlna“ (хлопок), které mají v ruštině pouze jiný přízvuk na různých slabikách, si vysloužily za podobné zprávy z Ruska na sociálních sítích Ukrajinců posměšky, díky nimž se začala šířit řada memů o kvetoucí bavlně na ruském území.

Důležitou část ustálených spojení ruského armádního newspeaku tak dokážou částečně obcházet kryptické memy. Vážné pronášení poznámek, které naznačující absurditu ve veřejném prostoru, v tomto smyslu připomínají principy humoru známého třeba z normalizace v Československu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 16 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...