Španělští poslanci těsně schválili zákon o amnestii pro katalánské separatisty

Španělští poslanci definitivně schválili zákon o amnestii pro činy související se snahami o nezávislost Katalánska. O amnestii budou soudci rozhodovat v jednotlivých případech. Zákon v dolní komoře prošel po vetu Senátu jen těsně: potřeba bylo 176 hlasů, pro nakonec hlasovalo 177 zákonodárců. Opozice už avizovala, že podá stížnost k soudu. Obrátit se může na ten ústavní nebo Soudní dvůr EU.

Poslanci přehlasovali veto horní komory, v níž má většinu opozice. Zákon vstoupí v platnost zřejmě příští týden. Omlouvá činy, které se staly od listopadu 2011 do loňského listopadu.

Amnestie se nebude vztahovat na činy kvalifikované jako terorismus podle evropské legislativy ani na činy představující vážné porušení lidských práv. Netýká se ani zneužití veřejných fondů, pokud z nich daná osoba měla osobní prospěch.

„Odpuštění silnější než zášť“

Opoziční pravicová Lidová strana (PP) a krajně pravicová strana Vox, které na protest proti tomuto zákonu loni pořádaly demonstrace s účastí desítek tisíc lidí, hlasovaly opět proti. Šéf PP Alberto Núňez Feijóo znovu obvinil premiéra a šéfa socialistů Pedra Sáncheze z „politické korupce“.

Zákon totiž Sánchez slíbil loni katalánským separatistům, protože bez jejich podpory by nedostal důvěru v dolní komoře pro další mandát předsedy vlády. V loňských parlamentních volbách socialisté prohráli, ale vítězní lidovci neměli dost hlasů na sestavení vlády.

Sánchez schválení zákona komentoval na síti X. „V politice, stejně jako v životě, je odpuštění silnější než zášť. Dnes je Španělsko prosperující a jednotnější než v roce 2017,“ napsal s odkazem na rok, kdy katalánská vláda uspořádala neústavní referendum a kdy byli u moci ve Španělsku lidovci.

Přijetí zákona přivítali separatisté, včetně úřadujícího katalánského premiéra Pereho Aragonése. „Zvítězila demokracie a stovky lidí, kteří dostali nespravedlivé tresty. (...) Máme amnestii. Jak jsme slíbili. A také budeme mít referendum,“ napsal Aragonés katalánsky.

Katalánští separatisté vládnou v této autonomní oblasti více než deset let. Ve volbách tento měsíc ale přišli o většinu v regionálním parlamentu, takže tamní vládu bude zřejmě sestavovat vítězná strana PSC, což je sesterská strana socialistů premiéra Sáncheze. Ani ona se ale zřejmě neobejde bez podpory separatistů.

Stovky amnestovaných

Amnestie se tak týká i katalánských politiků, kteří byli obviněni ze zneužití veřejných peněz kvůli jejich použití na uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. To je případ katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který je od října 2017 na útěku před španělskou justicí a který by se tak brzy mohl vrátit do Španělska, až soudce zruší i na něj vydaný zatykač.

Podle místních médií není jasné, kolika lidí se amnestie dotkne. Španělská vláda odhaduje, že jich budou téměř čtyři stovky. Katalánské separatistické strany odhadují počty mnohem vyšší, a to až patnáct set lidí. Půjde o politiky, úředníky, aktivisty, kteří se podíleli na referendu z roku 2017 uspořádané regionální Piugdemontovou vládou či na nezávazném hlasování o nezávislosti z roku 2014, které zorganizovala katalánská vláda Artura Mase.

Amnestováno by mělo být také asi devadesát španělských policistů, kteří 1. října 2017 zabavovali volební urny a bránili Kataláncům ve vstupu do volebních místností, i katalánských, z nichž velká část naopak při hlasování proti lidem nezasahovala.

Státní zástupci: Amnestie se netýká všech stíhání proti Puigdemontovi

Až zákon vyjde v oficiálním věstníku, měli by soudci okamžitě začít vydávat rozhodnutí, jimiž propustí na svobodu odsouzené, jichž se amnestie týká, zruší předběžná opatření a také zatykače. To se týká i Puigdemonta, který čelí obvinění ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí.

Zákon se ale podle čtveřice státních zástupců netýká všech stíhání, která španělská justice proti Puigdemontovi vede, tvrdí v posudku. Podle dokumentu, který dostal nejvyšší státní zástupce Álvaro García Ortiz, se amnestie nevztahuje na stíhání kvůli zpronevěře veřejných prostředků, a proto trestní stíhání nelze zastavit, ani prominout zbytek uložených trestů některých dalších katalánských politiků, například bývalého katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase. Státní zástupci jsou také proti odvolání národního zatykače proti katalánskému politikovi.

Dříve mu hrozil i trest za vzpouru, ale loni v lednu soudce nejvyššího soudu jeho stíhání v této věci zastavil poté, co vstoupila v platnost reforma trestního zákoníku, jež čin vzpoury (sedición) zrušila. V zákoníku ale zůstal čin „rebelión“ (rovněž česky vzpoura), který předpokládá účast v teroristické skupině a použití zbraní.

Reformu trestního zákonu také prosadila Sánchezová vláda, která už v roce 2021 udělila milost desítce katalánských politiků odsouzených v roce 2019 kvůli referendu, devět politiků tehdy dostalo tresty vězení devět až 13 let.

Podání stížnosti proti zákonu o amnestii ve čtvrtek avizovala šéfka vlády madridského autonomního regionu Isabel Díazová (ze strany PP), podle níž normu napadne jednotlivě všech jedenáct autonomních oblastí, v nichž vládnou lidovci.

Puigdemont schválení amnestie uvítal jako historický počin. „Španělský stát skrze svůj parlament napravil chybu,“ uvedl expremiér Katalánska. K přijetí amnestie podle něj španělské strany, které tento krok dlouho odmítaly, dotlačila neústupnost Katalánců. Puigdemont však neohlásil, zda či kdy se vrátí do Španělska. Podle něj ale konflikt mezi Katalánskem a Španělskem není stále urovnán.

Aplikace amnestie je nyní v rukou soudu. Zákon počítá s tím, že soudy, kde se vedou řízení, kterých se amnestie týká či kde byly vyneseny rozsudky podléhající amnestii, musejí přezkoumat řízení do dvou měsíců po začátku platnosti zákona. To by se mohlo stát příští týden po vydání zákona v oficiálním věstníku. K řízení, kdy soud aplikuje amnestii, se vyjadřují i státní zástupci, jejichž názor však není závazný. Případy, kdy by soudy odmítly vykonat amnestii, by zřejmě vyvolaly nové soudní spory, u kterých hrozí, že skončí před Ústavním soudem či před unijními instancemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...