Soudržnost Západu je silná, Putinovi se povedlo nás spojit, zaznělo k výročí ruské invaze v Událostech, komentářích

Nahrávám video

Svět si připomněl již rok ode dne, kdy Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu. Drží západní státy v době války při sobě? Jak se bude Rusko jako země vyvíjet dále a jak bude konflikt pokračovat? Jak by měl vypadat proces s válečnými zločinci? I o tom v Událostech, komentářích hovořili bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Podle Jourové je soudržnost Západu silná. „Celou dobu od začátku invaze je trvající bez nějakých velkých vychýlení. Samozřejmě, že probíhají například debaty o sankčních balících, kdy každý stát si nejprve propočítá, jestli ta či ona sankce nebude příliš vysokou cenou. Ale nakonec vždy došlo k dohodě. A vůle k dohodě je neskutečná,“ okomentovala. „Je zde naprosto jasné pochopení toho, že když nebudeme jednotní, tak prohrajeme daleko více,“ dodala.

„Vidíme, že hrůza, která je na Ukrajině, tak způsobila semknutost v Evropské unii,“ souhlasí s Jourovou Svobodová. Protiruské sankce však řadě firem dle Svobodové zkomplikovaly jejich fungování. „Zejména u exportérů, kteří byli zaměřeni na ukrajinský trh. (…) Oni místo tohoto trhu nyní hledají jiné trhy. To pro průmyslové podniky není vůbec jednoduché. U průmyslu je to mnohem více obtížné než třeba u potravinářství,“ vysvětlila. Na podniky dopadá také výrazně energetická krize, jak upozornila.

Na myšlenky o evropské soudržnosti navázal i Pánek. Ve velmi měnícím se světě, který se posledních deset, dvacet let přeskládává, ho prý vždy děsila nejednotnost Evropy, kdy „nakonec zájmy velkých států převážily nad potřebou společné zahraniční, bezpečnostní i humanitární a lidskoprávní politiky“. „Teď ten budíček, ta cena je strašlivá,“ soudí. Podle něj najednou Evropa pochopila, že svět může být nebezpečný a nastal čas se semknout.

„Vladimiru Putinovi se povedlo to, že pomohl vytvořit ukrajinský národ, který je semknutý, povedlo se mu spojit nás na Západě, povedlo se mu přesvědčit Finy a Švédy, že jim bude lépe v Severoatlantické alianci. Doufám, že se mu povede i to, že se spojí celý demokratický svět,“ okomentoval Kolář. Co bude s Ruskem dále, prý nedokáže předvídat. „Co se stane v Rusku, to je ta otázka největší. Nevíme, jestli se rozpadne, jestli po Putinovi přijde nějaké horší monstrum.“ Svět ale musí brát v úvahu, že Rusko je jaderná mocnost a těchto zbraní se může zmocnit dle jeho slov „ještě nějaký větší blázen, než je Putin“.

Někteří významní představitelé ruských mocenských kruhů, jako je například vládce Čečenska Ramzan Kadyrov či zakladatel Wagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin, si přestávají rozumět, což může mít podle Břízy dopad i na schopnosti Rusů v bojích. „Kreml bych přirovnal ke středověkému dvoru, kdy se o přízeň toho nejvyššího uchází několik skupin. (…) Putin v tuto chvíli vyvažuje jejich moc,“ uvedl. V letošním roce se pak podle něj obě strany konfliktu pokusí o rozhodující ofenzivu. Ačkoliv se podle Břízy často hovoří o tom, že čas hraje ve prospěch Ruska, není tomu tak. „Ve chvíli kdy Spojené státy dodají mechanizované jednotky, Ukrajinci budou schopni vytvořit tři až pět mechanizovaných brigád a udělat průlom, který může být fatální,“ myslí si.

Janů hovořila o tom, jak by podle ní měl vypadat tribunál, jenž by soudil ruské zločiny na Ukrajině. „Samozřejmě, že tribunál je cílem. Ale myslím si, že i jednotlivé státy mají možnosti, jak soudit. Ukrajina také. Zřízení samostatného tribunálu pro odsouzení agrese je asi důležité, ale Putin, když ho dostihne spravedlnost, může být odsouzen za válečné trestné činy, za trestné činy proti lidskosti a může za to dostat stejný trest jako za tu agresi,“ zhodnotila. Vzorem dle ní může být norimberský tribunál. „Důležité je, aby byly obžaloby podloženy důkazy,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...