Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Nahrávám video

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.

Za předlohou stojí zástupci Slovenské národné strany (SNS), má ale podporu největší vládní strany Smer premiéra Roberta Fica. O zákoně se mělo jednat už minulý týden, koalice ho ale posunula na toto úterý, píše server Aktuality.sk.

Výjimky a změny

Zákon kupříkladu počítá s povinným zveřejňováním jmen dárců. Původní návrh uváděl i možnost zrušit občanské sdružení kvůli opakovaným administrativním chybám, to ale nyní z předlohy vypadlo, informoval zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan.

Nevládní sektor kritizoval, že se organizace a spolky budou muset registrovat jako lobbisté, pokud budou chtít jakkoliv ovlivňovat rozhodování politiků a jiných veřejně činných osob. Výjimku by měly odbory, sportovní a zaměstnavatelské organizace. Nově zřejmě budou muset také odpovídat na dotazy veřejnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to ohledně využití státních a obdobných dotací.

Jeden z navrhovatelů zákona Adam Lučanský (SNS) nyní ohlásil, že bude navrženo vypuštění ustanovení o lobbingu z předlohy, což podle médií požadovala jedna z trojice vládních stran. Podle Šilhana vzešly výtky konkrétně od strany Hlas. Smer žádá vysvětlení těchto změn na poslední chvíli, řekl zpravodaj.

Vládní politici zdůvodňují chystané změny tím, že chtějí dosáhnout vyšší transparentnosti v práci nevládních organizací. Dříve také opakovaně označili některé spolky za politické organizace, když se zaměřily zejména na tu část občanského sektoru, jež dlouhodobě hodnotí činnost vlády a úřadů.

„Podle předkladatelů část neziskových organizací funguje netransparentně, dokonce v posledních dnech padla obvinění ze zneužívání evropských peněz, tedy peněz rozdělovaných z unijních fondů. Mluví o tom, že chtějí vědět, z jakých peněz a kým jsou financované,“ sdělil Šilhan.

Kritika zní z opozice, EU i ombudsmana

Legislativa se nelíbí slovenské opozici a občanskému sektoru, ale kritizoval ji i komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty. „Kritici mluví o jakési atmosféře nevraživosti vůči nevládním organizacím. Zdůrazňují, že tyto organizace z velké části suplují aktivity státu, zejména na charitativním poli, a mluví o nepřiměřené administrativní zátěži pro nevládní organizace, které už tak či onak podléhají veřejné kontrole,“ poznamenal Šilhan.

„Po analýze pozměňovacího návrhu, který má zavést takzvané výkazy transparentnosti, rozšířit důvody k rozpuštění občanských a jiných organizací či rozšířit okruh povinných osob podle zákona o svobodě informací, jsem dospěl k závěru, že může dojít k zásahu do práva na ochranu soukromí, práva svobodně se sdružovat a potenciálně může mít i diskriminační charakter,“ uvedl slovenský ombudsman Róbert Dobrovodský.

„Ruský zákon“

Kritici podle Šilhana zmiňují i to, že návrh byl projednán za zavřenými dveřmi a že by měl být k diskusi přizván občanský sektor. Někteří odpůrci tvrdí, že připravovanými změnami se Slovensko dostane na úroveň Ruska. „Toto je ruský zákon. Začíná pronásledovat aktivní občany,“ kritizoval legislativu člen výkonného výboru Platformy pro demokracii Filip Vagač, která sdružuje nevládní organizace. Kabinet podobná přirovnání odmítá.

V Rusku platí posledních deset let zákon o „nežádoucích“ organizacích, jenž dává prokurátorům pravomoc mimosoudně prohlásit zahraniční a mezinárodní organizace za v zemi nežádoucí a uzavřít je. V případě, že se organizace samy nerozpustí, mohou čelit vysokým pokutám, jejich pracovníci dokonce vězení.

Podle odpůrců legislativy jsou podmínky, za nichž lze organizace uzavřít, nejasné, podle Kremlu jsou to subjekty aktivní v politice a podporující disent. Označeno za nežádoucí bylo podle ruských úřadů k začátku dubna letošního roku přes dvě stě organizací v Ruské federaci.

Skupina slovenských vládních poslanců původně navrhovala, aby nevládní organizace financované ze zahraničí musely až na výjimky ve svém názvu používat zvláštní označení. Tehdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová loni upozornila na rozpor tohoto plánu s evropským právem. Slovenská koalice od něj nakonec upustila.

Současně ale připravila návrh dalších změn ohledně fungování nevládních organizací. Proti těmto úpravám na začátku dubna protestovaly tisíce Slováků v rámci vlny protivládních demonstrací, kterou odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě.

Vládní strany hlasováním omezily délku rozpravy o návrhu na nejkratší možnou dobu dvanáct hodin. O předloze by tak parlament mohl hlasovat ještě tento týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...