Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Jan Šilhan k zákonu o neziskových organizacích
Zdroj: ČT24

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.

Za předlohou stojí zástupci Slovenské národné strany (SNS), má ale podporu největší vládní strany Smer premiéra Roberta Fica. O zákoně se mělo jednat už minulý týden, koalice ho ale posunula na toto úterý, píše server Aktuality.sk.

Výjimky a změny

Zákon kupříkladu počítá s povinným zveřejňováním jmen dárců. Původní návrh uváděl i možnost zrušit občanské sdružení kvůli opakovaným administrativním chybám, to ale nyní z předlohy vypadlo, informoval zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan.

Nevládní sektor kritizoval, že se organizace a spolky budou muset registrovat jako lobbisté, pokud budou chtít jakkoliv ovlivňovat rozhodování politiků a jiných veřejně činných osob. Výjimku by měly odbory, sportovní a zaměstnavatelské organizace. Nově zřejmě budou muset také odpovídat na dotazy veřejnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to ohledně využití státních a obdobných dotací.

Jeden z navrhovatelů zákona Adam Lučanský (SNS) nyní ohlásil, že bude navrženo vypuštění ustanovení o lobbingu z předlohy, což podle médií požadovala jedna z trojice vládních stran. Podle Šilhana vzešly výtky konkrétně od strany Hlas. Smer žádá vysvětlení těchto změn na poslední chvíli, řekl zpravodaj.

Vládní politici zdůvodňují chystané změny tím, že chtějí dosáhnout vyšší transparentnosti v práci nevládních organizací. Dříve také opakovaně označili některé spolky za politické organizace, když se zaměřily zejména na tu část občanského sektoru, jež dlouhodobě hodnotí činnost vlády a úřadů.

„Podle předkladatelů část neziskových organizací funguje netransparentně, dokonce v posledních dnech padla obvinění ze zneužívání evropských peněz, tedy peněz rozdělovaných z unijních fondů. Mluví o tom, že chtějí vědět, z jakých peněz a kým jsou financované,“ sdělil Šilhan.

Kritika zní z opozice, EU i ombudsmana

Legislativa se nelíbí slovenské opozici a občanskému sektoru, ale kritizoval ji i komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty. „Kritici mluví o jakési atmosféře nevraživosti vůči nevládním organizacím. Zdůrazňují, že tyto organizace z velké části suplují aktivity státu, zejména na charitativním poli, a mluví o nepřiměřené administrativní zátěži pro nevládní organizace, které už tak či onak podléhají veřejné kontrole,“ poznamenal Šilhan.

„Po analýze pozměňovacího návrhu, který má zavést takzvané výkazy transparentnosti, rozšířit důvody k rozpuštění občanských a jiných organizací či rozšířit okruh povinných osob podle zákona o svobodě informací, jsem dospěl k závěru, že může dojít k zásahu do práva na ochranu soukromí, práva svobodně se sdružovat a potenciálně může mít i diskriminační charakter,“ uvedl slovenský ombudsman Róbert Dobrovodský.

„Ruský zákon“

Kritici podle Šilhana zmiňují i to, že návrh byl projednán za zavřenými dveřmi a že by měl být k diskusi přizván občanský sektor. Někteří odpůrci tvrdí, že připravovanými změnami se Slovensko dostane na úroveň Ruska. „Toto je ruský zákon. Začíná pronásledovat aktivní občany,“ kritizoval legislativu člen výkonného výboru Platformy pro demokracii Filip Vagač, která sdružuje nevládní organizace. Kabinet podobná přirovnání odmítá.

V Rusku platí posledních deset let zákon o „nežádoucích“ organizacích, jenž dává prokurátorům pravomoc mimosoudně prohlásit zahraniční a mezinárodní organizace za v zemi nežádoucí a uzavřít je. V případě, že se organizace samy nerozpustí, mohou čelit vysokým pokutám, jejich pracovníci dokonce vězení.

Podle odpůrců legislativy jsou podmínky, za nichž lze organizace uzavřít, nejasné, podle Kremlu jsou to subjekty aktivní v politice a podporující disent. Označeno za nežádoucí bylo podle ruských úřadů k začátku dubna letošního roku přes dvě stě organizací v Ruské federaci.

Skupina slovenských vládních poslanců původně navrhovala, aby nevládní organizace financované ze zahraničí musely až na výjimky ve svém názvu používat zvláštní označení. Tehdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová loni upozornila na rozpor tohoto plánu s evropským právem. Slovenská koalice od něj nakonec upustila.

Současně ale připravila návrh dalších změn ohledně fungování nevládních organizací. Proti těmto úpravám na začátku dubna protestovaly tisíce Slováků v rámci vlny protivládních demonstrací, kterou odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě.

Vládní strany hlasováním omezily délku rozpravy o návrhu na nejkratší možnou dobu dvanáct hodin. O předloze by tak parlament mohl hlasovat ještě tento týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ ozývá se opět z tisíců demonstrací v USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
Právě teď

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...