Slovenský parlament odhlasoval sporné změny v justici. Elitní speciální prokuratura skončí

Nahrávám video

Slovenská sněmovna schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury. Vládní koalice prosadila až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Poslanci absolvovali zhruba čtyři sta hlasování v souvislosti s pozměňovacími návrhy, které předložili hlavně opoziční poslanci. Vláda téměř všechny návrhy odmítla. Chystané změny v justici kritizovaly i evropské instituce. Ve slovenských městech ve čtvrtek pokračovaly protivládní protesty.

Schválené změny posoudí prezidentka Zuzana Čaputová, která už dříve ohlásila, že je připravena změny v trestním zákoníku vetovat a vrátit sněmovně k opětovnému projednání. Po odhlasování změn parlamentem uvedla, že schválení novely je špatnou zprávou pro Slovensko a pro všechny jeho občany. Dodala, že zváží své další kroky tak, aby zákon nenabyl platnosti.

Strany vládní koalice již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica mají ovšem v parlamentu dostatek hlasů na prolomení případného veta hlavy státu.

Ficův kabinet prosazuje snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu, dále zkrácení promlčecích lhůt trestných činů či zrušení elitního útvaru prokuratury. Potřebu těchto změn vláda zdůvodňuje nastavením trestním sazeb na evropskou úroveň a podjatostí elitní speciální prokuratury. Představitelé kabinetu tvrdí, že tento úřad se stal v předchozím volebním období nástrojem tehdejší vlády na pronásledování opozice, ve které byl také Ficův Smer.

Dohled prokuratury nad aférami Smeru

Podle opozice je ale ve skutečnosti cílem předlohy dosáhnout beztrestnosti pro stíhané lidi, kteří jsou blízcí vládním stranám. Elitní útvar prokuratury vykonává dozor také nad kauzami z doby dřívějšího vládnutí Ficova Smeru, ve kterých bylo obviněno nebo již odsouzeno několik desítek lidí. Mezi nimi jsou kromě jiných soudci, podnikatelé, někdejší vedení a pracovníci různých institucí včetně bezpečnostních složek státu.

„Pokud zrušíte takový úřad jako speciální prokuraturu, který má v uvozovkách za cíl nahánění mafiánů, tak opozice nepřehání, když naznačuje, že takovýto balíček může, nebo dokonce je pro-mafiánský, případně to má mít pozitivní dopad na jednotlivé trestné činy nominantů nebo lidí, kteří byli v minulosti nominanty vládních stran, Smeru nebo Slovenské národné strany,“ uvedl politolog Radoslav Štefančík, děkan Fakulty aplikovaných jazyků Ekonomické univerzity v Bratislavě.

V korupční kauze je obviněn třeba místopředseda parlamentu za Smer Peter Žiga. Osmiletý trest vězení za korupci si už odpykává bývalý šéf speciální prokuratury Dušan Kováčik. Zmíněné případy začala policie vyšetřovat v uplynulých několika letech, kdy byl Smer v opozici. Fico vyšetřování kauz zpochybňoval a zastal se například Kováčika.

Slovenská média dříve uvedla, že zákon způsobí promlčení stíhání mimo jiné ve sledovaných případech, ve kterých čelí obvinění či obžalobě spoluzakladatel finanční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák či guvernér slovenské centrální banky a bývalý ministr financí za Smer Peter Kažimír. To by znamenalo, že jejich stíhání bude muset být zastaveno.

Na soudní proces čeká také obžalovaný bývalý policejní prezident a nyní poslanec Smeru Tibor Gašpar, kterému podle opozice novela trestního zákoníku rovněž pomůže.

Zkrácené promlčecí lhůty u znásilnění

Ke zmírnění trestů ukládaných za některé trestné činy, včetně podvodů, krádeží či korupce, má dojít nejen na základě snížení samotných trestních sazeb, ale také kvůli výraznému zvýšení hranic vzniklé škody, na kterých rovněž závisí výše trestu. Pachatel by tak mohl vyváznout s podmínkou i v některých případech, ve kterých mu nyní hrozí dlouholetý trest vězení.

V reakci na kritiku opozice ohledně zkrácení promlčení lhůty také při znásilnění, jeden z poslanců Smeru řekl, že změna má motivovat ženy, aby tento trestný čin oznamovaly. Úpravu obhajoval i tím, že ve Spojených státech dochází k tomu, že ženy až s velkým časovým odstupem tvrdí, že byly znásilněny a že pak začne „vydírání, mediální lynč“.

„Schválená novela trestního zákoníku oslabuje právní stát a boj s korupcí,“ reagovala na čtvrteční hlasování poslanců nevládní organizace Transparency International Slovensko. V některých případech má podle ní na Slovensku platit mírnější úprava než v Česku.

Poslankyně opoziční strany Sloboda a Solidarita a exministryně spravedlnosti Mária Kolíková podle listu Denník N vyjádřila přesvědčení, že slovenský ústavní soud bude mít dostatek důvodů, aby platnost schváleného zákona pozastavil.

„Překvapuje mě, jak neuvěřitelný v tom (vládní politici) mají chaos. Včera večer pan Gašpar předkládal jeden pozměňovací návrh za druhým, opravoval svoje předchozí. Měl tam takové chyby jako nedokončené věty, dnes jsme se teprve dozvěděli, co všechno v těch pozměňovacích návrzích je. Tato vláda slibovala stabilitu, zkušené vládnutí, odbornost, a místo toho to skončilo velkým chaosem,“ kritizoval postup koalice předseda opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka.

Plány nové slovenské vlády znepokojily instituce EU. Úřad evropského veřejného žalobce v prosinci uvedl, že vládní návrh změn v trestním právu na Slovensku znamená vážné nebezpečí narušení právního státu. V lednu pak Evropský parlament schválil kvůli chystaným změnám vůči Slovensku kritickou rezoluci. Evropská komise vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení.

V reakci na výtky evropských institucí slovenská vládní koalice upravila předlohu tak, že například zpřísnila tresty mimo jiné za podvody s penězi Evropské unie či za krácení cla, které je příjmem unijního rozpočtu. Soudy také nebudou muset přednostně ukládat tresty domácího vězení místo trestu odnětí svobody, jak navrhovala vláda. Naopak, zvýšit by se měla ochrana soudců před stíháním v případě, že jsou podezřelí ze svévolného rozhodování.

Personální „čistky“

Kabinet schválil návrh změn v trestním právu bez předchozí širší odborné diskuse na začátku loňského prosince, zhruba půldruhého měsíce od svého nástupu do úřadu.

Připravované změny v trestním právu vyvolaly největší kritiku ze všech opatření nynější Ficovy vlády, která je v úřadu už více než čtvrt roku. Nová vládní koalice po svém nástupu do úřadu loni v říjnu například zastavila poskytování státní vojenské pomoci Ukrajině.

Provedla také rozsáhlé personální výměny v úřadech a dalších institucích, prosadila zvýšení některých daní a zdravotních odvodů, správních a soudních poplatků, dále opětovné zavedení zvláštní bankovní daně a oslabení druhého důchodového pilíře ve prospěch státního penzijního systému. Pobíratelům různých typů důchodů zase vyplatila mimořádný příspěvek a zavedla částečné kompenzace zvýšených splátek hypotečních úvěrů po nárůstu úrokových sazeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...