Slovenský expremiér Dzurinda představil Modrou koalici

Bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v pátek představil nový politický projekt pod názvem Modrá koalícia (Modrá koalice). Ten má ambici spojit obyvatele a osobnosti, kteří podporují spolupráci zemí v rámci Evropské unie a NATO. Dzurinda ale neřekl, zda se hodlá stát lídrem koalice. Příští týden bude slovenský parlament rozhodovat o zkrácení svého volebního období a o termínu předčasných parlamentních voleb jako o řešení politické krize po prosincovém pádu menšinové vlády Eduarda Hegera.

Dzurinda byl předsedou slovenské vlády v letech 1998 až 2006 a jako premiér dovedl zemi do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Kvůli rozsáhlým reformám, které vedly například ke zvyšování cen, se v době vládnutí stal jedním z nejméně oblíbených politiků. Reformy však pomohly zemi k následnému rychlému ekonomickému růstu. Druhý Dzurindův kabinet je také spojován s korupční aférou Gorila. Ta se týká podezření, že finanční skupina Penta v letech 2005 a 2006 získala za úplatky vliv na privatizaci a na chod některých podniků. V roce 2016 se Dzurinda z vysoké politiky stáhl.

„Situace je tíživá v oblasti ekonomické i sociální. Slovensko potřebuje nový impulz, novou energii,“ řekl Dzurinda. Za partnera označil neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí, ve kterém v minulosti působil. Uvedl, že v kauze Gorila vůči němu nebylo zahájeno stíhání.

Modrá koalice vznikla přejmenováním neparlamentní strany Spolu, v jejímž čele stojí nezařazený poslanec Miroslav Kollár. S ním Dzurinda dříve v tomto týdnu podepsal memorandum o společné politické budoucnosti. Kromě proevropské a proatlantické orientace bude koalice podle Dzurindy prosazovat ochranu demokracie a právního státu, jakož i udržitelnou a konkurenceschopnou ekonomiku.

Nejvyšší preference mají na Slovensku podle průzkumů strany Hlas – sociální demokracie a Směr – sociální demokracie, které nezastávají tak silně proevropské a proatlantické postoje jako Hegerova vláda. Strany původní čtyřčlenné vládní koalice se dohodly, že budou prosazovat konání voleb 30. září, opozice chce volby už v květnu nebo v červnu.

Dzurinda má se spojováním politických stran zkušenosti. Před volbami konanými v roce 1998 se stal lídrem strany SDK, kterou vytvořilo pět opozičních stran ve snaze odstavit od moci tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, což se SDK podařilo. Později Dzurinda založil vlastní stranu SDKU, kterou v roce 2014 opustil a do konce volebního období o dva roky později byl nezařazeným poslancem parlamentu. V době jeho vládnutí ho někteří koaliční partneři nařkli z arogance a cynismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...