První kolo slovenských prezidentských voleb skončilo až ve 22:30 poté, co dvě volební místnosti uzavřely hlasování oproti plánu později. V jedné z nich zkolaboval člen místní volební komise. O funkci v prvním kole usiluje devět kandidátů. Podle průzkumů nemá žádný z nich šanci získat nadpoloviční většinu, dva nejúspěšnější by v takovém případě postoupili do kola druhého. To je naplánované na 6. dubna. Největší favorité prvního kola, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, vyzývali k co největší účasti, aby měl nový prezident silný mandát. Prezidentka Zuzana Čaputová popřála Slovákům hlavu státu, která bude ctít a chránit slovenskou ústavu.
Původně měli Slováci hlasovat do 22:00. V jedné z vesnic na západním Slovensku ale skončí hlasování o třicet minut později kvůli tomu, že z důvodu zpoždění předsedy místní volební komise byla tamní volební místnost ráno otevřena později. Ve městě Senica zase bylo v jedné z volebních místností na dvacet minut hlasování přerušeno po kolapsu člena volební komise; o tuto dobu se tam závěr hlasování rovněž posune.
V zemi se o půl hodiny posune i volební moratorium. Až po uzavření všech volebních místností totiž může statistický úřad začít zveřejňovat průběžné výsledky hlasování.
Prodloužení moratoria kvůli přerušenému hlasování přitom není během voleb na Slovensku výjimkou. Například v loňských předčasných parlamentních volbách skončilo moratorium oproti plánu o tři čtvrtě hodiny později. Stalo se tak po přerušení hlasování ve dvou volebních místnostech. V jednom případě šlo o zdravotní potíže člena místní volební komise, v jiné z volebních místností tehdy zemřel volič.
„Máme k dispozici pouze dílčí data z jednotlivých okrsků. Pokud bychom měli shrnout to, co víme, tak kolem poledne byla v některých bratislavských okrscích účast kolem dvaceti procent, kolem čtvrté hodiny to bylo kolem čtyřiceti procent. Kolem desáté hodiny by to potom mohlo dát těch očekávaných šedesát procent voličů, kteří by k prvnímu kolu přišli. Před pěti lety to bylo 49 procent, to znamená, že ten nárůst by byl poměrně masivní,“ uvedl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
Upozornil také, že otázkou je přesnost volebních odhadů. „Připomínám, že při parlamentních volbách, kdy byly zveřejněny exit polly, se pak ukázalo, že byly velmi nepřesné, protože tam dokonce došlo i k výměně na prvním místě,“ řekl.
Svůj hlas už dopoledne odevzdala prezidentka Čaputová. „Myslím, že blízké vztahy mezi našimi zeměmi a našimi občany jsou důležité a symbolicky je dobré, když je potvrzuje i tradice, kterou máme,“ sdělila Čaputová podle webu Sme.sk. Do druhého ze států bývalého Československa na svou první zahraniční cestu tradičně přijíždějí nejen prezidenti, ale také předsedové vlád.
Čaputová o znovuzvolení neusiluje, svůj záměr nekandidovat oznámila už loni. Pětiletý mandát jí skončí v polovině června.
Ve volební místnosti v podtatranském Popradu už podle médií volil také Čaputové předchůdce Andrej Kiska. Ten připomněl význam hlasování v souvislosti s ruskou agresí vůči sousední Ukrajině.
Favorizovaní kandidáti mají odvoleno
Lístek do urny už rovněž vhodili oba kandidáti, kteří jsou podle volebních průzkumů favority do druhého kola: předseda parlamentu a šéf vládní strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Peter Pellegrini a nezávislý kandidát, exministr zahraničí a kariérní diplomat Ivan Korčok.
Korčok odvolil ve městě Senec nedaleko Bratislavy. Je důležité, aby byl příští prezident Slovenska zvolen při vysoké volební účasti, řekl. „Udělal jsem z mého pohledu všechno, co jsem udělat mohl. Ať občané sami dobře zváží, jak bude vypadat budoucí hlava státu,“ dodal.
Pellegrini uvedl, že volba prezidenta Slovenska není rozhodováním o tom, zda se země přikloní na Východ či na Západ. „Slovensko je jasně ukotveno v Evropské unii a Severoatlantické alianci. To, že se hovoří o suverénnějším hlasu Slovenska nebo o suverénní zahraniční politice nebo o tom, že Slovensko bude hájit své národně-státní zájmy, ještě neznamená, že mění základní kurz své zahraniční politiky,“ řekl.
Nynější slovenská vládní koalice po svém loňském nástupu do úřadu například přestala vojensky podporovat Ukrajinu bránící se ruské invazi ze státních zásob, sám Pellegrini se dříve stejně jako premiér Robert Fico vyslovil za zastavení palby na Ukrajině a za zahájení mírových jednání.
Od zavedení přímé volby hlavy státu v roce 1999 se zatím na Slovensku nepodařilo zvolit prezidenta už v prvním kole.
Pellegrini s Korčokem mají dle průzkumů svést vyrovnaný duel, jejich volební preference přesáhly hranici třiceti procent. Dvouciferný výsledek se očekává také u nezávislého kandidáta Štefana Harabina.
Podle agentur Ipsos, Focus a AKO, jejichž modely druhého kola zveřejnil Denník N, se větší šance na celkové vítězství dávají Pellegrinimu. Bývalému předsedovi vlády mohou ve druhém kole podle průzkumů pomoct hlasy Harabinových voličů.
„Ivan Korčok má ztíženou situaci, protože byl tváří protivládních demonstrací. Objevoval se v rámci předvolební kampaně na náměstích, a tak trochu zbytečně vsadil na jednu kartu. Robert Fico (premiér) by poté měl být ten, s kým bude jako prezident spolupracovat. Stejně jako Peter Pellegrini i Korčok hovoří o tom, že chce sjednotit Slovensko, a je otázkou, kterému z nich se to podaří,“ uvedl komentátor Karol Lovaš z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Univerzity Karlovy.
Korčok burcoval voliče, aby nedovolili současné vládní koalici získat absolutní moc v zemi a také kritizoval vládní novelu trestního zákoníku, jejíž platnost následně pozastavil slovenský ústavní soud. V prezidentské volbě ho podporují opoziční liberální strany Progresívne Slovensko a Sloboda a Solidarita, jakož i konzervativní Kresťanskodemokratické hnutie.
Pellegrini, kterému vyslovila podporu jeho někdejší mateřská strana Smer již čtyřnásobného premiéra Fica, naopak vsadil na heslo, že země už potřebuje klid. Pellegrini vlastní předvolební mítinky neměl a podle analýzy nevládní organizace Transparency International Slovensko vedl nejméně transparentní kampaň.
Nevýrazná předvolební kampaň
Slovenská média a odborníci hodnotili předvolební kampaň jako „nudnou“ a „nevýraznou“. Hlavní pozornost si uzmul Fico a jeho vládní koalice. Na Slovensku se více řešily změny v trestním právu a následné protivládní demonstrace či zahraniční politika ze strany vlády.
„Přestože Robert Fico nekandidoval na post prezidenta, tak tu prezidentskou kampaň úplně ovládl. Byl do jisté míry hlavním tématem kampaně. Ukáže se to i při samotné volbě. Předpokládá se, že prezidentské volby, vzhledem ke kandidátům, kteří se dostanou do druhého kola, budou také referendem o Ficovi a jeho vládě,“ dodal Lovaš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Účast na hlasování
Účast v prvním kole slovenských prezidentských voleb nebývá příliš vysoká. Statistiky na serveru Pravda.sk ukazují, že hranice padesáti procent byla překonána jen v roce 1999, kdy Slováci poprvé volili hlavu státu přímou volbou. Tehdy se zúčastnilo rekordních 73,81 procenta voličů. Od té doby se účast v prvním kole drží v rozmezí 43 až 49 procent. Při poslední volbě, kterou vyhrála Čaputová, přišlo 48,74 procenta voličů.
Velký zájem v příhraničí
V prezidentských volbách lze hlasovat jen ve volebních místnostech na Slovensku, na rozdíl od loňských parlamentních voleb tak Slováci nemohou poslat svůj hlas poštou ze zahraničí. Ve vesnici Kúty u hranic s Českem čekaly u volební místnosti na zahájení hlasování asi tři desítky lidí. Fotoreportér ČTK na místě zjistil, že šlo hlavně o Slováky, kteří studují v Brně a volit prezidenta přijeli s hlasovacím průkazem.
Slovenský statistický úřad odhadl, že volit může přes 4,3 milionu občanů s trvalým pobytem na Slovensku. Tento údaj nezahrnuje Slováky žijící v zahraničí.
Bez větších potíží
Zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan krátce po poledni informoval, že policie pořádkové služby ani většina volebních místností zatím nehlásí žádné větší komplikace. Dílčí potíže se podle něj vyskytly například v obci Norovce, kde kvůli administrativnímu zdržení musela volební místnost otevřít asi o půl hodiny později. „Jedna z těch dílčích komplikací se vyskytla vlastně už před volbami, kdy část volebních okresů neměla k dispozici dostatečný počet zájemců o to, být členem volebních komisí,“ dodal.
Šéf slovenské volební komise Eduard Burda kolem poledne potvrdil, že komise nezaznamenala žádné větší potíže, podobně jako při jiných volbách, ale také tentokrát zaregistrovala podněty ohledně možného porušení volebního moratoria. Burda v této souvislosti poznamenal, že taková záležitost nemůže zásadním způsobem ovlivnit samotný průběh voleb.
Ředitel odboru pořádkové policie na slovenském policejním prezidiu Stanislav Hromádka informoval o jednom případu opilého člena volební komise, který byl z další práce v komisi vyloučen. Neupřesnil, ve kterém městě či vesnici se incident stal.
