Slovenská vláda chce neziskovky označit za lobbisty. Jako v Gruzii, vadí kritikům

Nahrávám video

Slovensko mění pravidla pro neziskové organizace. Řada z nich se bude muset povinně označit za lobbisty. Novela zákona sice upustila od pojmu zahraniční agent, který odmítá Evropská komise, ale podle kritiků to podstatu věci nemění. Poslanci se mají zněním legislativy zabývat v nejbližších dnech.

Platit má nejen pro sdružení se zahraničním příjmem, ale pro všechna, která mají dosah na veřejné činitele. Podle koalice to má neziskový sektor zpřehlednit. „Lobbing nebyl ve vztahu k nevládním organizacím ve slovenském právním pořádku dosud regulovaný,“ uvedl předkladatel návrhu Adam Lučanský (Slovenská národná strana).

Zákon cílí na sdružení, jež podle vlády ovlivňují politiku a veřejné mínění. Organizace mají nově povinně zveřejňovat výroční zprávy a sponzory, ale zároveň i čelit přísnějším pokutám. Například v případě, pokud utají komunikaci s politikem.

„Ten zákon je v podstatě kopií toho, který je v Maďarsku nebo v Gruzii. A jestli si hrajete se slovíčkem, jestli jste zahraniční agent, nebo lobbista, tak to na té podstatě nic nemění,“ zdůraznil opoziční poslanec Juraj Krúpa (Sloboda a Solidarita). Ve zmíněné Gruzii proběhly kvůli přijetí tohoto zákonu v dubnu rozsáhlé protesty.

Diskreditace nevládních organizací?

Neziskové organizace tak zřejmě čeká víc byrokracie a vyšší náklady. Za neplnění pravidel může přijít i zákaz činnosti od ministerstva vnitra. „Jde o ryzí zájem zdiskreditovat nevládní organizace a poukázat na ně jako na problémový element společnosti,“ řekl právník Transparency International Ján Ivančík.

Zájmových sdružením vadí především vágní pojem lobbismu – konkrétně to, co vše pod něj zahrnout. Zákon se totiž vyhne lobbujícím politikům nebo firmám. „Nekontroluje veřejné funkcionáře a ty, kteří mají soukromý cíl, tedy zisk, ale kontroluje ty, jejichž cílem je veřejný prospěch,“ konstatoval předseda Komory nevládních neziskových organizací Marcel Zajac.

Zástupci neziskovek – stejně jako opozice – chystají ústavní stížnost. Vláda chce novelu schválit v parlamentu ještě letos. Platit by tak mohla už od ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...