Slovenská policie obvinila exprezidenta Kisku z daňového podvodu

Nahrávám video

Slovenská policie obvinila bývalého prezidenta Andreje Kisku z daňového podvodu. Tvrdí, že jeho rodinná firma KTAG neprávem požádala o daňovou vratku za financování prezidentské kampaně. Stát ji nevyplatil, policie však i žádost považuje za trestný čin. Stíhání je podle Kisky politicky motivované. Připomněl, že policie při vyšetřování KTAG vyměnila za dva roky tři vyšetřovatele, z nichž první dva k němu neviděli důvod. Ze zorganizování kauzy obvinil expremiéra Roberta Fica, s nímž má dlouholeté politické spory.

Slovenská policie uvedla, že vyšetřovatel obvinil Kisku 3. prosince jako organizátora daňového podvodu. „Dopustit se ho měl jako jednatel obchodní společnosti v letech 2013 a 2014,“ informoval mluvčí slovenského policejního prezidia Michal Slivka.

„Podvod souvisí s účtováním daňových dokladů na předvolební a volební prezidentskou kampaň do účetnictví společnosti, přičemž tato činnost nebyla předmětem její podnikatelské činnosti,“ dodal Slivka s tím, že policie Kisku obvinila hlavně na základě znaleckých posudků, výslechů svědků a jiných důkazů.

Daňový úřad neuznal firmě náklady

Firma si finance vynaložené na kampaň vyúčtovala do nákladů a požádala stát o vratku DPH ve výši 155 633 eur. Daňový úřad tyto náklady neuznal. Společnosti doměřil DPH a později také daň z příjmů v celkovém objemu několika desítek tisíc eur.

Ačkoli stát vratku nevyplatil, už jen žádost o ni je podle policie trestným činem a nevztahuje se na ni účinná lítost. Firma už zaplatila i pokutu. Policie letos na jaře obvinila i dalšího jednatele KTAG Eduarda Kučkovského.

KTAG krátce před daňovou kontrolou v roce 2017 podávala údajně více než tucet dodatečných daňových přiznání, což by mohlo signalizovat, že napravovala chyby z minulosti, připomněl web Sme.

Kiska: Špinavá kampaň Ficovy policie

Kiska připomněl, že policie při vyšetřování KTAG vyměnila za dva roky tři vyšetřovatele, z nichž první dva neviděli důvod ke stíhání. Policie v minulosti vyšetřování ukončila s odůvodněním, že trestnost činu zanikla, protože KTAG dodatečně zaplatila daň během policejního vyšetřování. Prokuratura ale nařídila vyšetřování obnovit.

Nyní uvedl, že za jeho stíháním je šéf nejsilnější vládní strany Smer-sociálna demokracia Fico, vůči kterému se dlouhodobě vymezuje. Například odmítl Ficovy ambice stát se předsedou ústavního soudu a po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka ho vybídl k předčasným volbám nebo k rozsáhlé rekonstrukci vlády. Následně Fico ve snaze o řešení vzniklé politické krize rezignoval na post premiéra.

„Mé obvinění je špinavá politická kampaň, a je důkazem politického vydírání a mafie, která ovládá Slovensko. (Expremiér Robert) Fico mě před tím varoval, když jsem ho odmítl dát na ústavní soud. Ještě jako prezident v únoru jsem takový postup Ficovy policie avizoval,“ vzkázal podle Sme ve stanovisku.

„Fico pokračuje ve své mstě. My pokračujeme v boji za očištění státu od této mafie. Já se Fica nebojím, jednou jsem ho už porazil a porazím ho znova,“ dodal Kiska odpoledne na tiskové konferenci.

Kiskovi skončil pětiletý prezidentský mandát v polovině června. Podle slovenské ústavy lze prezidenta během výkonu mandátu stíhat jen za vlastizradu nebo za úmyslné porušení ústavy.

Trestnímu stíhání čelí i Fico

Expremiér Robert Fico byl podle čtvrteční policejní zprávy obviněn za to, že se zastal poslance, kterého soudy potrestaly za protiromské výroky. Kiska i Fico jsou před únorovými parlamentními volbami předsedové dvou nejpopulárnějších stran v zemi, oba se ale spolu opakovaně dostali do sporů. Kiska po skončení prezidentského mandátu založil stranu Za lidi, která je po Smeru-SD nyní druhou nejpopulárnější politickou stranou na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...