Šimkovičová své návrhy nekonzultuje s odborníky, kritizuje slovenskou ministryni kultury její předchůdkyně

Na Slovensku roste odpor proti ministryni kultury Martině Šimkovičové (za SNS), která na sebe upozornila mimo jiné tím, že obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem. Čelí také kritice, že dělá kroky odporující dlouhodobé koncepci Slovenska či že na sociálních sítích podněcuje k veřejným útokům. Výzvu k jejímu odvolání podepsalo přes sto šedesát tisíc lidí včetně její předchůdkyně Silvie Hroncové. Ministryně kultury v úřednické vládě Ľudovíta Ódora České televizi řekla, že Šimkovičová své návrhy nekonzultuje s odborníky a neprocházejí standardním legislativním procesem.

Výzvu k odstoupení Šimkovičové dosud (do úterního dopoledne – pozn. red.) podepsalo přes 166 tisíc lidí. Ministerstvo kultury v souvislosti s ní oznámilo, že podává trestní oznámení, protože pod některými podpisy podle úřadu nemusí být reální lidé s reálnými údaji.

„Obsah trestního oznámení zatím neznáme, takže se mi k němu velmi těžko vyjadřuje. Výzva k odstoupení proběhla. Až budeme zpracovávat finální seznam, tak budeme kontrolovat každé jméno a nevylučuji, že při počtu více než 160 tisíc se objeví i jména, která bude třeba vypustit,“ připustila Hroncová, která je rovněž signatářkou výzvy.

Obnovení kulturní spolupráce s Moskvou a Minskem

Jednou z věcí, kvůli které na Šimkovičovou vzniká stále větší tlak, je obnovení spolupráce Slovenska s Ruskem a Běloruskem. Ona sama tvrdí a argumentuje, že umělci by neměli být obětí politiky.

Komunikaci a spolupráci Slovenska s oběma těmito zeměmi zakázala v březnu 2022 tehdejší šéfka resortu Natália Milanová, která v reakci na rozhodnutí Šimkovičové uvedla, že ministerstvo kultury pod jejím vedením nikdy nebránilo účinkování nezávislých ruských kulturních těles nebo individuálních umělců, kteří se jednoznačně vyjádřili proti válce na Ukrajině a odmítli ruskou agresi.

„Jsou situace, kdy je třeba vyjádřit – jako země, kultura, obyvatelé země – jednoznačný postoj. Dnes vidíme ruskou agresi na Ukrajině, vidíme napadení suverénního státu, a proto je velmi důležité zaujmout postoj k této situaci,“ řekla k postupu Šimkovičové Hroncová s tím, že během jejího funkčního období ministerstvo spolupracovalo s ukrajinskými kulturními institucemi. „To je cesta, kterou má jít ministerstvo kultury, neboť je velmi důležité, abychom hájili demokratické hodnoty,“ míní.

Nahrávám video

Hroncová: Šimkovičová dělá změny vedoucí k mocenskému ovládnutí kulturních institucí

Hroncovou zaskočilo, s jakými tématy Šimkovičová přichází. Exministryně popsala, že její tým zanechal svým nástupcům mnoho témat, která považuje za důležitá pro kulturní obec. A to ve formě jak strategických a koncepčních materiálů, tak konkrétních legislativních návrhů. Hroncová zmínila zákon o kultuře, statut umělce či problematiku veřejnoprávních fondů, jejichž prostředky je podle ní třeba navýšit, neboť dosud nezohledňovaly inflaci.

Po příchodu Šimkovičové se podle ní otevírají úplně jiná témata, která ovšem nejsou konzultovaná s odbornou kulturní veřejností. „Mnohá z nich se objevují už v legislativních návrzích skrze poslanecké návrhy, které nejsou absolutně konzultované s kulturní obcí ani neprocházejí standardním legislativním procesem, jsou bez připomínkového řízení,“ dodala Hroncová.

„Když jsme si analyzovali například návrhy zákona o muzeích a galeriích, tak je z toho úplně jasné, že jde o účelové změny, že jde o mocenské ovládnutí a mocenský vliv na kulturní instituce. Tyto novely například ruší veřejné slyšení, je možné bezdůvodně odvolat statutáře,“ doplnila exministryně.

Šimkovičová tvrdí, že chce prosazovat národní tradiční kulturu. „Velmi těžko se lze vyjádřit k tomu, jak toho chce docílit, neboť zatím jsme se ze žádných materiálů ministerstva při jakémkoliv návrhu nedozvěděli, co je účelem těchto změn. A velmi těžko se proto vyjadřuje k tomu, jaká je její představa o slovenské a národní kultuře,“ uzavřela bývalá ministryně Hroncová.

Exministryně Hroncová mluvila v rozhovoru také o chystaném rozdělení a změně ve financování veřejnoprávního vysílatele RTVS. Celý rozhovor si lze přehrát ve videu v článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...