Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Nahrávám video

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.

Putinův poradce Jurij Ušakov naznačil, že lídři dosáhli shody na důležitém projektu v oblasti energetiky, jeho povahu však neupřesnil. Peskov následně doplnil, že podrobnosti výstavby nového plynovodu se musí ještě upřesnit, panuje ale obecná shoda o jeho parametrech. Dodal, že není žádný konkrétní termín pro zahájení stavby.

Moskva a Peking o plynovodu, který by z hlavního ruského zdroje zemního plynu dopravoval surovinu přes Mongolsko do Číny, jednají již několik let, stále však řeší otázky cen a další podrobnosti.

V současnosti existuje jediný plynovod z Ruska do Číny nazvaný Síla Sibiře, který přepravuje více než 38 miliard metrů krychlových plynu z východní Sibiře ročně. Nový plynovod by měl být dlouhý 2600 kilometrů a ročně přepravovat do Číny až 50 miliard metrů krychlových plynu.

„Čína a Rusko by se měly postavit proti všem případům jednostranné šikany a snahám o přepisování historie,“ uvedl Si Ťin-pching. Podle Putina, jehož země před více než čtyřmi lety rozpoutala plnohodnotnou válku proti Ukrajině, jsou Rusko a Čína odhodlány prosazovat nezávislou zahraniční politiku a na mezinárodní scéně hrát stabilizační roli.

Ve společném prohlášení oba vůdci hovoří o tom, že „pro dosažení trvalého míru je třeba řešit základní příčiny ukrajinské krize“. Požadavek na vyřešení údajných „základních příčin“ ruské války proti Ukrajině, kterou Moskva nazývá „ukrajinskou krizí“, je zkratkou Kremlu pro jeho válečné cíle, mezi něž patří likvidace nezávislé Ukrajiny a oslabení Západu.

Nahrávám video

Skrývá se pod nimi mimo jiné odstranění současné ukrajinské vlády či zákaz rozšiřování NATO. Ruskem definované „základní příčiny“ války zahrnují také nepravdivá tvrzení o útlaku ruskojazyčných obyvatel a ruské pravoslavné církve na Ukrajině.

Zástupci Číny opakovaně uvádějí, že jejich země je v konfliktu neutrální, obě země jsou však blízkými ekonomickými partnery a jejich vztahy se od začátku plnohodnotné ruské války ještě prohloubily. Ve společném prohlášení Rusko „ocenilo objektivní a nezávislý postoj Číny k Ukrajině“.

Podpora multipolarity

Závěrem jednání podepsali Putin a Si dvě desítky dokumentů o spolupráci, včetně společného prohlášení o komplexním strategickém partnerství. „Podepsané dokumenty usilují o pokračování ekonomické spolupráce,“ uvedl ruský diktátor. Oba vůdci hovořili také o energetické spolupráci, podle Putina je Rusko připraveno Čínu i nadále zásobovat energií.

Mezi společnými dokumenty byla mimo jiné deklarace podporující multipolaritu světového řádu. „Globální agenda míru a rozvoje čelí novým rizikům, přičemž hrozí roztříštěnost mezinárodního společenství a návrat k ‚zákonům džungle‘,“ stojí podle Kremlu v dokumentu. Putin doplnil, že při návštěvě hovořil s čínským vůdcem také o tom, že Rusko je připraveno na spolupráci s dalšími partnery včetně Spojených států.

Putin při schůzi pozval Si Ťin-pchinga, aby v příštím roce zavítal na návštěvu do Ruska. Čínské i ruské úřady zároveň oznámily, že prodloužily bezvízový styk mezi oběma zeměmi do roku 2027.

Si přivítal Putina s úsměvem a vřelým potřesením rukou na schodech Velké síně lidu, hlavního sídla moci v centru hlavního města. Lídři obou velmocí si vyslechli hymny, zhlédli přehlídku vojenské stráže i skupinu skandujících a mávajících dětí, zazněla i salva z děl. Slavnostní uvítání podle agentury AFP nápadně připomínalo přijetí amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý čtvrtek.

Naše partnerství obstálo zkoušku času, řekl Putin

Krátce po úvodní schůzce začalo další jednání, tentokrát ve větším počtu činitelů. Na jeho začátku dal podle agentury Reuters Putin najevo přesvědčení, že partnerství Ruska a Číny obstálo ve zkoušce času a je příkladné. Spolupráci chce ruský diktátor nadále rozvíjet.

Podle Sia vztahy vstoupily do nové fáze většího pokroku a rychlejšího rozvoje. Vládce země, která Rusko podporuje navzdory jeho válce proti Ukrajině, také poznamenal, že základ vzájemné důvěry je stále silnější, a slíbil, že Peking bude neochvějně podporovat dlouhodobý, zdravý a stabilní rozvoj vzájemných vztahů.

Trump byl prvním americkým prezidentem od roku 2017, který Čínu navštívil. Putin naproti tomu absolvuje už svou pětadvacátou návštěvu, s čínským vládcem se naposledy sešel loni v září v Pekingu.

Si tehdy nazval Putina „starým přítelem“ a Putin svého hostitele „drahým přítelem“. Oba politici spolu pravidelně komunikují, ať už na mezinárodních summitech, prostřednictvím telefonátů, narozeninových přání či kondolencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
před 1 hhodinou

Během ruského útoku na Ukrajinu do Rumunska dopadl dron

Stíhací letouny čtvrtek v noci do vzduchu preventivně vyslaly členské země NATO Polsko a Rumunsko, důvodem byl rozsáhlý ruský vzdušný útok na Ukrajinu. Plyne to z hlášení úřadů obou zemí. Na území Rumunska spadl blíže neupřesněný dron, oznámilo ministerstvo obrany v Bukurešti. Bezpilotní letoun podle něj dopadl na neobydleném místě v okrese Tulcea. Nikomu se nic nestalo.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kyjev čelil jednomu z nejhorších útoků za poslední měsíce

Nejméně patnáct lidí zabil ruský vzdušný útok na ukrajinskou metropoli Kyjev, uvedl ve čtvrtek kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Jeden člověk zahynul v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou nejméně čtyři desítky lidí. Ve třech čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho armáda útočila na podniky vojenského průmyslu, dopravní a logistické centrum.
00:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 3 hhodinami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo udeřilo východně od Berlína. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena.
před 4 hhodinami

Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů korun). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
10:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nutil nezletilé k pornu a sebepoškozování, dvě se zabily. Američan dostal trest 77 let

Americký federální soudce poslal ve středu na 77 let do vězení muže z internetové extremistické sítě 764, jejíž členové na sociálních sítích navazují kontakt se zranitelnými nezletilými dívkami, které nátlakem nutí k produkci pornografie nebo k tomu, aby ubližovaly sobě či ostatním. Informovala o tom stanice ABC News. Odsouzení sedmadvacetiletého Kylea Spitze z Tennessee je v USA dosud nejdelším federálním trestem pro člena této skupiny.
před 5 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
02:34Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.