Severní Kypr při návštěvě Erdogana oznámil otevření Varoši. Pokus o uzmutí území, protestuje Nikósie

Mezinárodně neuznaná Severokyperská turecká republika oznámila, že otevře část čtvrti Varoša, která symbolizuje rozdělení ostrova, a umožní za určitých podmínek návrat kyperským Řekům. Ti by tím však museli uznat legitimitu tureckokyperské správy nad oblastí. Řecké ministerstvo zahraničí a vláda Kyperské republiky v řecké části ostrova to označily za porušení mezinárodního práva. Na návštěvě Severního Kypru, který uznává jen Ankara, je nyní turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ersin Tatar, prezident Severokyperské turecké republiky, oznámil, že 3,5 procenta Varoši, předměstí města Famagusta, se otevře civilistům a kyperští Řekové se budou moci vrátit. Budou muset ale podat žádost speciální komisi a pokud o návrat nepožádají, mají nárok na odškodnění za danou nemovitost.

Žádostí o návrat by ale navrátivší se kyperští Řekové museli uznat legitimitu tureckokyperské správy nad městem, které bylo do turecké invaze na Kypr v roce 1974 obývané kyperskými Řeky a které je považováno za symbol rozdělení Kypru.

„V Marasu (turecké označení pro Varošu – pozn. red.) začne nová éra, z které bude mít prospěch každý,“ prohlásil podle agentury Reuters Erdogan, který navštívil Severní Kypr u příležitosti výročí invaze, jež připadá na úterý.

Atény a Nikósie: Přestaňte s provokacemi a výhrůžkami

„Turecko musí okamžitě zastavit své provokace a nezákonné chování a dodržovat mezinárodní právo,“ uvedlo v reakci řecké ministerstvo zahraničí. Dodalo, že Atény budou spolupracovat s vládou mezinárodně uznávané Kyperské republiky, která leží v jižní části ostrova a která je od roku 2004 členem EU, na „spravedlivém“ řešení rozděleného ostrova na základě federálního principu.

Také řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval k řešení problému rozděleného ostrova Kypr na základě federace a kritizoval Ankaru za vměšování do záležitosti Severního Kypru. „Je na čase, aby Turecko opustilo nesmyslnou politiku výhrůžek proti Kypru a tureckokyperskému obyvatelstvu,“ napsal Mitsotakis na Facebooku.

Erdogan ale nyní zopakoval, že řešením jsou pouze dva rovnocenné státy uznané mezinárodním společenstvím.

Za nepřijatelné označila prohlášení Severokyperské republiky i Evropská unie. Šéf její diplomacie Josep Borrell vyzval k ukončení jednostranných kroků, které nejsou v souladu s mezinárodním právem a mohou zvýšit napětí na rozděleném ostrově. EU také odmítá dvoustátní řešení na Kypru a podporuje vznik jednoho státu, jak předpokládá rezoluce OSN a jak chtějí Řecko a Kyperská republika.

Kyperští Řekové se obávají změny statusu oblasti, v níž vidí jasný záměr Turecka si region přivlastnit. Prezident mezinárodně uznávané Kyperské republiky Nikos Anastasiadis označil oznámení Tatara za porušení rezoluce OSN a za „neakceptovatelný“ krok, uvedla agentura Reuters. 

Angažmá Ankary na Severním Kypru sílí

Ankara se na Severním Kypru nyní více angažuje, některá média dokonce psala, že se snažila ovlivnit tamní loňské prezidentské volby.

Říjnové hlasování vyhrál proankarský Tatar, který těsně porazil tehdejšího prezidenta Mustafu Akinciho. Ten měl spory s Erdoganem a snažil se o rovnoprávné postavení ve vztahu s Ankarou. V otázce rozděleného Kypru zastával model federace.

OSN zakázala osídlení Varoši jiným než původním obyvatelstvem

Turecko vyslalo na Kypr armádu v červenci 1974 v reakci na puč kyperských Řeků, podporovaných vojenskou juntou v Aténách. Po invazi museli kyperští Řekové Varošu opustit, ale legálně jim tam podle OSN stále patří pozemky či byty. Rezoluce OSN z roku 1984 zakázala osídlení Varoši kýmkoli jiným než jejími původními obyvateli a vyzvala k předání města pod správu OSN.

Varoša byla před rozdělením Kypru vyhledávanou přímořskou destinací turistů i filmových celebrit, včetně Brigitte Bardotové, Sophie Lorenové či Elizabeth Taylorové. Už roky je ale označována za „město duchů“, víc než stovka tamních hotelů je zchátralá a jejich vchody jsou zarostlé trávou.

Ještě nedávno tam směly volně vstoupit jen turecká armáda a bezpečnostní složky severního Kypru, až loni v říjnu otevřely místní úřady veřejnosti místní pláže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...