Scholz přesvědčuje unijní země k větší pomoci Ukrajině

Nahrávám video

Německo vyzvalo evropské partnery k rozsáhlejší vojenské pomoci pro Ukrajinu. Podle kancléře Olafa Scholze se bez ní Ukrajina nemá šanci před ruskou agresí ubránit. Apel Berlína, který se stal na kontinentu lídrem dodávek pro napadenou zemi, přichází v době, kdy není jasná míra další podpory od dosud nejštědřejšího spojence Kyjeva – Spojených států.

Rusko s přelomem roku zesílilo vzdušné údery na ukrajinská města. Rakety a drony nebo jejich úlomky pravidelně ničí domy i energetickou infrastrukturu. Ukrajinská protivzdušná obrana se vyčerpává.

„Naši diplomaté, všichni zodpovědní za komunikaci s partnery a ukrajinští představitelé v zahraničí dělají vše, aby zajistili dodávky dalších systémů protivzdušné obrany a munice,“ uvedl minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruská státní televize mezitím vysílala, že ukrajinské naděje na úspěšnou protiofenzivu se nenaplnily. Rusové podle ní postoupili na východě, kde například obsadili zdevastovanou Marjinku.

Fronta se v posledních dnech často nehýbe, ukrajinští obránci tráví mrazivou zimu v zákopech. „Jsme na těchto pozicích už víc než rok. Už jsme tady přežili jednu zimu. Nějak jsme si na to zvykli,“ uvedl ukrajinský voják Oleh, který brání vlast v Charkovské oblasti.

Německo žádá víc

Také Západ si uvědomuje, že Ukrajina potřebuje víc zbraní. V Evropě se lídrem podpory v posledních měsících stalo Německo, které napadené zemi dodalo po Spojených státech vůbec nejvíc techniky. „Jakkoliv je vklad Německa významný, sám o sobě nebude stačit na to, aby v delším horizontu zajistil bezpečnost Ukrajiny. Vyzývám proto naše spojence v Evropské unii, aby také zvýšili své úsilí ve prospěch Ukrajiny,“ apeloval německý kancléř Olaf Scholz.

Unií slíbené dodávky považuje kancléř za nedostačující. Do mimořádného summitu na začátku února chce od partnerů další konkrétní návrhy. Zároveň věří, že Evropská rada tentokrát Kyjevu schválí pomoc za 50 miliard eur, kterou v prosinci zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Ten nechce, aby peníze šly z rozpočtu sedmadvacítky. „Nemůžou to vyřešit pomocí rozpočtu Evropské unie bez maďarského souhlasu, 26 členských států má možnost jít cestou společného úvěru mimo rozpočet,“ řekl Orbán.

Otázka další evropské pomoci pro Ukrajinu je o to palčivější, že Kyjev nemůže – kvůli sporům v Kongresu – počítat v dosavadní výši ani s americkou pomocí. Nad tím vším se navíc vznáší možné prezidentství Donalda Trumpa, který avizuje rychlou dohodu s Ruskem. Podle některých pozorovatelů nejspíš za zády Ukrajinců.

Ukrajina potřebuje i výcvik nových velitelů, soudí Kofroň

Politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl v Horizontu ČT24, že Ukrajina nyní potřebuje dělostřeleckou munici, bez níž to nepůjde, dále systémy protivzdušné obrany a výcvik nejen vojáků, ale i velitelů štábů či praporů. „Armáda se velmi zvětšila a řada velitelů na střední úrovni byla zabita nebo povýšena a pro nové velitele je to extrémně náročná situace,“ vysvětluje Kofroň.

Pokud by měla Ukrajina znovu přejít do útoku, tak problémy na této úrovni budou znovu viditelné, soudí. „Tato věc se netýká přímo technologií, ale schopností využívat ty zbraně co nejefektivněji,“ upozorňuje. Dodává, že šance na to, že Západ nyní zaplaví Ukrajinu novými zbraněmi, je relativně malá, a tak Ukrajina musí situaci dohánět efektivitou boje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...