Šará nechce ze Sýrie Afghánistán, ohledně alkoholu a hidžábu ale mlží

Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.

Šará odmítl srovnání HTS s Talibanem se slovy, že Afghánistán je „kmenová společnost“ a Sýrie má zcela odlišnou historii, lidé myslí jinak a nová syrská vláda bude jednat v souladu se syrskou historickou a kulturní tradicí.

Na otázku týkající se zaručení práv menšin Šará odpověděl, že menšiny v Sýrii žijí bok po boku po tisíce let a že to byl Asadův režim, který je navzájem rozeštvával. Nová vláda podle Šaráa naopak hodlá vést dialog a budou v ní všichni zastoupeni. „Revoluce může zahrnout všechny,“ poznamenal vůdce HTS v rozhovoru s dlouholetým novinářem BBC Jeremym Bowenem.

Vzdělání žen Šará označil za důležité. „Máme v Idlibu už více než osm let univerzity. Myslím, že ženy tvoří přes šedesát procent studentů univerzit,“ tvrdí islamista. U dotazu na alkohol byl ale vyhýbavější. „Je mnoho věcí, o nichž nemám právo hovořit, protože jde o právní záležitosti. Vznikne syrská komise právních expertů, která napíše ústavu. Oni rozhodnou a jakýkoliv vládce nebo prezident bude muset zákon dodržovat,“ odpověděl.

Kontroverze kolem kapuce

Zatím není jasné, jak se islamisté postaví k otázce povinného nošení hidžábů, tedy šátků, jimiž si mnohé muslimky zakrývají vlasy a dekolt. Jejich nošení je například v Íránu a Afghánistánu povinné.

Smíšené reakce vyvolal minulý týden na sociálních sítích snímek, na němž je Šará vyfocen s mladou ženou, Liou Chairalláhovou, která má na hlavě kapuci. Zatímco muslimští konzervativci kritizovali fakt, že se s cizí ženou vůbec vyfotil, liberálové vyjadřovali obavy, že islamisté budou v Sýrii ženám nařizovat, jak se mají oblékat.

Sám lídr HTS o fotografii, která vznikla z iniciativy samotné ženy, uvedl, že ji nenutil, aby si zakryla vlasy. „Nenutil jsem ji. Ale je to moje osobní svoboda. Chci se fotit tak, jak mi to vyhovuje. Nenutil jsem ji. To není totéž, jako když o tom existuje zákon, který platí v celé zemi. Ale v této zemi existuje kultura, kterou musí zákon uznat,“ řekl BBC, přičemž podle Bowena nedával najevo, že by jej otázka rozčílila.

Chairalláhová prohlásila, že ji Šarův požadavek zakrýt si vlasy nepohoršil. Požádal ji prý „laskavě a otcovsky“ a dodala, že lídr podle ní má právo vystupovat na veřejnosti tak, jak sám uzná za vhodné.

Podle expertky na džihád Miny al-Lamiové, která napsala komentář pro BBC, se zdá, že HTS to s prosazováním změn myslí upřímně. Klíčovou úlohu v nedávné bleskové ofenzivě proti Asadovi ale hrála i jiná různorodá islamistická a džihádistická uskupení, která jsou v zemi hluboce zakořeněná a budou nejspíš vyžadovat zavedení tvrdého islamistického režimu. Pokud by se HTS rozhodla skutečně vydat umírněnou cestou, tyto skupiny se dle expertky pravděpodobně postaví na odpor.

Džihádistické kořeny a pragmatismus

Samotná HTS, dříve známá jako Fronta an-Nusra, prošla značným vývojem. Kolem roku 2011 až 2012 se z odnože Islámského státu přidružila k teroristům z al-Káidy, v roce 2016 se od ní ale oddělila a stala se nezávislou frakcí.

O rok později poté upevnila kontrolu nad provincií Idlib na severozápadě Sýrie a řídila civilní „vládu“ v oblasti, která údajně neměla žádné trvalé džihádistické vazby nebo ambice, shrnuje BBC.

Podle komentáře al-Maniové tento vývoj odráží strategickou vizi lídra HTS, jenž se pragmaticky snaží zajistit uskupení přežití a signalizovat, že nepředstavuje vnější hrozbu, což se mu v posledních týdnech daří, jelikož Západ včetně USA nebo EU již obnovuje diplomatické kontakty s Damaškem.

Zatímco na al-Káidu či IS útočí koalice pod vedením USA, Šará operuje s relativní svobodou, a to navzdory odměně v hodnotě deset milionů dolarů vypsané na jeho hlavu, všímá si BBC. Nový syrský lídr často vystupuje na veřejnosti, zapojuje se do dění a je ve styku se Syřany jako běžný státník.

Kritici ho však obviňují z toho, že se chová jako manipulativní politik ochotný slevit z klíčových ideologických principů, aby budoval vlastní kariéru a zajistil politické zisky pro HTS na úkor jiných militantních skupin v Sýrii, píše al-Maniová.

Apel na zrušení sankcí

Sám Šará se v nejnovějším rozhovoru ohradil proti tomu, že je HTS na seznamu teroristických skupin v řadě západních zemí. Poznamenal, že skupina neútočila na civilisty a že nemá na seznamu teroristických skupin co dělat. Zároveň apeloval na zrušení sankcí vůči Sýrii s tím, že jejich terčem byl především Asadův režim, který už není u moci. Restrikce by podle něj měly být zrušeny i proto, aby se urychlila poválečná obnova.

Bowen poukázal na to, že podle diplomatů změna tohoto statusu bude záviset na důkazu, že islamistická vláda dodržuje svůj slib, že bude respektovat práva menšin a povede inkluzivní politický proces.

Šará na to reagoval odmítavě. „Pro mě je důležité, že mi syrský lid věří. Slíbili jsme syrskému lidu, že je osvobodíme od tohoto zločinného režimu, a to jsme udělali. Na tom mi záleží jako první a poslední. Nezajímá mě, co se o nás bude říkat v zahraničí. Nejsem povinen dokazovat světu, že pracujeme na dosažení zájmů našich lidí v Sýrii,“ dodal.

Načítání...

Šará považuje Sýrii za opěrný bod v srdci Blízkého východu. „Je to důležitá země se strategickou polohou, ve světě velmi vlivná, podívejte se, jak je v ní na jedné straně přítomna Amerika, na druhé straně Rusko a také regionální země jako Turecko, Írán a Izrael,“ poznamenal faktický syrský lídr. Právě proto by podle něj okolní státy měly pomoci Sýrii se zotavit.

Podle BBC to ale vlivné země možná nedopustí. Do dění v Sýrii už zasahuje Izrael, který obsadil nárazníkové pásmo a chce zdvojnásobit počet obyvatel na okupovaných Golanských výšinách. Stovky leteckých úderů židovský stát směřoval po pádu Asadova režimu na armádní cíle v Sýrii.

A na severu země se podle některých amerických médií i syrských Kurdů připravuje na další intervenci Turecko, které je zjevně odhodlané zlikvidovat kurdskou samosprávu pod záminkou boje proti terorismu.

Americké údery na pozice IS

Americká armáda dlouhodobě útočí v Sýrii proti cílům spojeným s Islámským státem (IS), nicméně po pádu Asadova režimu údery zintenzivnila, aby skupině zabránila využít mocenského vakua v zemi ke konsolidaci aktivit.

Ve čtvrtek ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur americký útok zabil dva příslušníky IS, včetně velitele známého pod jmény Abú Júsif nebo Mahmúd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...