S Bidenem se vrátí tým z Obamovy éry. Diplomacii má vést Blinken, finance Yellenová

Nahrávám video

Nově zvolený prezident USA Joe Biden plánuje jmenovat ministrem zahraničí svého blízkého poradce Antonyho Blinkena a poradcem pro národní bezpečnost Jakea Sullivana. Ministryní financí bude někdejší šéfka Fedu Janet Yellenová, píše list The Wall Street Journal. Bývalý ministr zahraničí John Kerry bude mít v kabinetu na starosti reakci na klimatické změny. Biden chce rovněž do pozice ředitelky tajných služeb dosadit Avril Hainesovou a do čela ministerstva vnitřní bezpečnosti Alejandra Mayorkase. Velvyslankyní USA při OSN by pak měla být zkušená diplomatka Linda Thomasová Greenfieldová.

V rodícím se Bidenově zahraničněpolitickém a bezpečnostním týmu se podle listu The New York Times (NYT) znovu schází dříve vysoce postavení demokratičtí činitelé z administrativy Baracka Obamy, kteří se znají ze svého působení na ministerstvu zahraničí či v Bílém domě.

Do nejvyšších pater americké politiky by se v osobě osmapadesátiletého Blinkena vrátil milovník kopané, který studoval v Paříži a před dvěma lety vydal dva hudební singly. V Bílém domě pracoval už pro prezidenta Clintona, kterému psal projevy. Bidenovi pak radil s otázkami národní bezpečnosti. V roce 2011 spolu s ním a dalšími nejvyššími představiteli Obamovy vlády sledoval zavraždění Usámy bin Ládina.

Nakonec se stal náměstkem tehdejšího ministra zahraničí Johna Kerryho a podílel se například na uvalení sankcí na Severní Koreu. Jednou z priorit nového ministra –⁠ pokud Biden jeho nominaci potvrdí a poté ho schválí Senát –⁠ bude vyřešení obchodní války s Čínou. „Nejdřív se musíme vykopat ze strategického deficitu, do kterého nás prezident Trump dostal. Prezident Trump pomohl Číně prosazovat její klíčové strategické cíle,“ prohlásil v červenci.

Biden během předvolební kampaně kritizoval Trumpovu unilateralistickou zahraniční politiku. Demokrat se zavázal, že bude podporovat spolupráci v rámci NATO a dalších globálních paktů a bude naslouchat expertům, zejména v otázce boje s pandemií covidu-19. Zároveň přislíbil návrat USA k Pařížské klimatické dohodě a Světové zdravotnické organizaci (WHO) a možná i k mezinárodní jaderné dohodě s Íránem z roku 2015, od nichž USA za vlády Donalda Trumpa odstoupily.

Unie a Aliance

Naději na zlepšení vztahů má i Evropská unie. „Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách,“ stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Charles Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce. Bidena rovněž pozval do Bruselu na mimořádný summit Unie v příštím roce.

Zvolený prezident USA hovořil také s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. „Je to nový začátek pro globální partnerství EU a USA,“ uvedla na Twitteru. Silná EU a silné Spojené státy podle ní mohou utvářet celosvětovou agendu „založenou na spolupráci, multilateralismu, solidaritě a sdílených hodnotách“.

Poprvé Biden telefonicky hovořil také s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. „Hovořili o důležitosti naší transatlantické aliance jako základního kamene naší kolektivní bezpečnosti,“ stojí v prohlášení NATO k rozhovoru.

Rozmanitý kabinet

Třiačtyřicetiletý možný budoucí poradce pro národní bezpečnost Sullivan zastával tento post pro Bidena, když byl viceprezidentem. V pozici podle NYT nahradil Blinkena. Rovněž byl poradcem někdejší ministryně zahraniční Hillary Clintonové.

Bidenovou kandidátkou na post ministryně financí bude někdejší šéfka Fedu Janet Yellenová, píše list The Wall Street Journal s odkazem na své zdroje.

Tématu reakce na změny klimatu se má chopit dlouholetý a výrazný politik John Kerry. Ten má za sebou mimo jiné zkušenost ministra zahraničí nebo neúspěšné kandidatury na prezidenta.

Možná budoucí ambasadorka u OSN Thomasová Greenfieldová pracovala na ministerstvu zahraničí za Obamovy vlády jako zmocněnkyně pro africké záležitosti. Biden se zavázal, že bude mít rozmanitý kabinet, k čemuž by jmenování černošky Thomasové Greenfieldové přispělo, uvedl server Axios. Podle NYT působila v diplomacii 35 let a vystřídala řadu zahraničních postů.

Biden a jeho tým se připravují na inauguraci a převzetí prezidentského úřadu 20. ledna i přes komplikace způsobené skutečností, že prezident Trump stále oficiálně neuznal soupeřovo vítězství ve volbách z 3. listopadu. Republikánský šéf Bílého domu výsledky hlasování v některých státech zpochybňuje a napadá. Už i někteří republikáni ale Trumpa v posledních dnech vyzvali, aby výsledky voleb uznal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...