Rusové volí nový parlament. Z některých regionů přicházejí zprávy o údajných podvodech

Ruští voliči vybírají poslance Státní dumy. V některých oblastech se ale objevují podezření z manipulací při hlasování. Předsedkyně centrální volební komise Ella Pamfilovová připustila, že kvůli údajným podvodům by mohly být anulovány výsledky voleb v sibiřském regionu.

Z dalších míst podle někdejší ombudsmanky, od jejíhož nedávného jmenování do čela volební komise si Moskva slibovala transparentnější průběh voleb, stížnosti nepřicházejí. Ruská nevládní organizace Golos, monitorující průběh voleb, naproti tomu podle agentury AP tvrdí, že stížnosti dostávají i lokální volební komise v několika jiných místech včetně Moskvy.

Nedostatky hlásí podle agentury Interfax i pozorovatelé z Rady lidských práv při úřadu prezidenta. V Krasnodarském kraji upozorňují třeba na případy manipulace se seznamy voličů, jejichž počet na seznamech v některých místech podezřele narostl. V Astrachani a Petrohradu podle nich hlasují velké skupiny vojáků, kteří na seznamech nejsou.

V Moskevské oblasti byli podle pozorovatelů voliči požádáni, aby hlasovali na stolech, protože speciální volební kabinky nebyly připravené. Ruská redakce Radia Svoboda zase přišla s videem, podle kterého došlo k podvodům v Rostově na Donu. 

O vítězi voleb nepochybuje nikdo, jediným otazníkem je, jak velkou podporu provládní Jednotné Rusko získá. Jestli převáží pozitivní vnímání anexe Krymu jako napravení historické křivdy, nebo jestli třeba Rusové vládní stranu potrestají za špatnou ekonomickou situaci. Mnoho Rusů právě kvůli tomu na politiku zanevřelo a volby budou ignorovat. 

Právě vládní strana s důrazem na svornost ve svém názvu je nyní v očích veřejnosti více než rozklížená. Zatímco za úspěchy stojí podle lidí prezident, s přešlapy si nejčastěji spojují premiéra a vládu. I proto nyní Jednotnému Rusku lehce spadly preference.

Výrazně do toho zasáhla hlavně ekonomika – ostatně jen šest procent Rusů ji vnímá jako dobrou. Ceny v obchodech rostou rychleji než důchody a výplaty, ale vládnoucí politici slibují, že se lidé už brzy budou mít líp, a to i díky rostoucím cenám ropy.

Cokoliv horšího než pohodlná většina ve Státní dumě by byla pro Putinovu stranu neúspěchem. V posledních týdnech se proto Rusy snaží přesvědčit třeba o tom, že zákony platí pro každého. Tedy o dalším tématu, kde má řada lidí pochybnosti.

Nahrávám video

Bezpečnostní složky obvinily z přijímání úplatků desítky úředníků. Zadržely i vysokého důstojníka protikorupční policie Dmitrije Zacharčenka. Na švýcarských kontech měl mít v přepočtu 8 miliard korun a doma tašky plné dolarů v hodnotě dalších tří miliard.

Podle komentátorů ale ani podobné ostentativní zákroky voliče příliš neovlivní. „Před volbami je prostě potřeba ukázat, že boj proti korupci, který už dřív vyhlásili prezident a premiér, skutečně existuje,“ zmiňuje akademik Grigorij Judin. 

Proputinovské Jednotné Rusko má absolutní většinu v obou komorách federálního parlamentu i v 81 regionálních parlamentech z 83 (resp. z 85, pokud bereme v potaz i dva regiony na anektovaném Krymu). Jeho zástupci také drží většinu ve volebních komisích. Strana proto dokáže zajistit, aby jí volební zákony a jejich implementace vyhovovaly.

OBSE letos do Ruska vyslala 370 pozorovatelů, nemají ale v plánu sledovat hlasování na anektovaném Krymu, protože organizace poloostrov nepovažuje za ruské území.

Kromě zástupců OBSE jsou přítomny stovky pozorovatelů z dalších organizací. Své zástupce vyslala třeba Evropská unie, která taktéž nebude na Krymu, a několik organizací postsovětského prostoru. Nepřijedou naopak zástupci Rady Evropy (RE). Rusko je nepozvalo, protože Parlamentní shromáždění RE ruskou delegaci kvůli situaci na Ukrajině bojkotuje.

Slabá a roztříštěná ruská opozice se podle všech průzkumů do Státní dumy nedostane. Navzdory pokusům o sjednocení kandidátky jdou hlavní opoziční strany Jabloko a Parnas do voleb samostatně, nejpopulárnější opozičník Alexej Navalnyj kvůli podmínce za údajnou zpronevěru kandidovat nesmí a jeho protikorupční Strana pokroku úřední registraci nedostala.

Před pěti lety vypukly po skončení parlamentních voleb mohutné protesty kvůli údajnému falšování výsledků. Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová nyní slibuje, že volby budou maximálně transparentní.

Systém voleb bude tradičně smíšený, polovina mandátů bude rozdělena podle stranických kandidátů a druhých 225 poslanců většinovou volbou ve jednomandátních okruzích. Ve 38 ruských regionech kromě toho proběhnou volby místních zákonodárných orgánů a v šesti oblastech přímé volby starostů.

Nový odliv lidí živí ekonomika i politika

Kritiku ruských poměrů dává najevo i nová vlna emigrace – tu podle tamních statistik spustil rok 2012 a třetí prezidentské období Putina. Velká část Rusů míří do Spojených států – podobně jako novinářka Karina Orlovová. Dřívější pracovnice v radiu Echo Moskvy opustila vlast poté, kdy jí začali vyhrožovat smrtí lidi kolem čečenského prezidenta Kadyrova.

Rusy stále zpravuje o Americe, Američany zase o tom, co se děje v Rusku. „Západ by se měl začít připravovat, že se v Rusku stane něco velkého, protože se to stane zničehonic - jako vždy,“ říká novinářka.

Nahrávám video


Velké změny v dalekém domově vnímá i předsedkyně Nadace Svobodné Rusko Natalia Arnová – i když má na mysli hlavně pozitivní vzedmutí kritiků. „Jsem ráda, že jsou to zdravě naštvaní lidi, velmi aktivní, chtějí dělat něco pro to, aby se situace (v Rusku) změnila,“ říká zpravodajovi Martinu Řezníčkovi.

Předchozí emigrantská vlna v 90. letech byla podle Arnové spíš ekonomická, na rozdíl od té současné politické. Rusové za sebou tehdy pálili mosty, nyní je naopak chtějí stavět. Natalia i Karina plánují, že se jednou do Moskvy vrátí.

Loni emigrovalo z Ruska podle čerstvých čísel nejvíc lidí od konce Sovětského svazu - 350 tisíc, tedy desetkrát víc než ještě před 5 lety. Jde hlavně o vzdělané lidi, které místnímu křehkému hospodářství budou chybět.
David Miřejovský
Zpravodaj ČT v Rusku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...