Rusové se intenzivně připravují na obranu Chersonu. Ustupují jenom na oko, míní Kyjev

Zatímco se ukrajinské jednotky blíží ke strategickému městu Cherson na jihu země, ruské síly, které město ovládají od začátku letošní invaze, posilují své obranné pozice, přestože se odvážením místních obyvatel snaží vytvořit iluzi o svém ústupu, myslí si šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov i analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

V pondělí Budanov uvedl, že Rusové se z Chersonu nestahují, ale naopak město připravují na očekávanou bitvu. Potvrzuje to i analytická zpráva ISW, podle které se sice Rusové částečně přeskupují ze severozápadu oblasti, zároveň se však připravují regionální metropoli bránit.

V rozhovoru pro deník Ukrajinska pravda šéf ukrajinské rozvědky zmínil, že generál jižní skupiny ruských ozbrojených sil Sergej Surovikin se posledními kroky pravděpodobně připravuje na zmírnění reakce ruské společnosti v případě kapitulace nebo ztráty Chersonu. Zároveň však svoje vojska v oblasti posiluje do obranných pozic. 

Postavení ruské armády v severní části Chersonské oblasti je podle amerického institutu ISW neudržitelné a ukrajinské síly pravděpodobně tuto část znovu dobydou do konce letošního roku. O poznání zdrženlivější pohled má bývalý velitel výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko, podle něhož se budou Rusové „snažit město bránit až do úplného zničení“. 

Hlavním problémem nadcházejících bojů podle něj bude terén, kvůli kterému není vývoj bitvy předem rozhodnutý. „Rusové si svoje obranné pozice už připravují. Útočit do zastavené oblasti na připravené obranné pozice je mimořádně vyčerpávající a znamenalo by to zdlouhavé boje a velké ztráty na straně Ukrajiny. Vyžaduje to leteckou převahu, kterou Ukrajina nedokáže vygenerovat. Pro ně by tedy bylo logické blokovat samotný Cherson a snažit se získat výhodný terén v celém okolí a pokračovat v nátlakové válce,“ uvedl generál ve výslužbě pro Českou televizi. 

Takzvaná evakuace

V neděli potvrdil zástupce ruských okupačních úřadů v Chersonské oblasti Kirill Stremousov, že Rusko průběžně v celém regionu posiluje obranné linie. Okupační správa ostatně už před několika dny vyzvala obyvatele Chersonu a okolních obcí, aby se „evakuovali“ na východní břeh. Podle agentury Interfax tak učinilo dosud kolem pětadvaceti tisíc lidí.

Už dříve zástupci okupantů uvedli, že chtějí před příchodem ukrajinské armády z města dostat na šedesát tisíc Ukrajinců. Představitelé ukrajinské vlády a západní experti ale tvrdí, že motivací Ruska, které pokračuje v bombardování civilních objektů včetně energetické infrastruktury a obytných domů, není humanitární pomoc.

Někteří z oblasti prchají dobrovolně, ať už jde o místní obyvatele, kteří podporují ruskou invazi, nebo ruské úředníky a pracovníky, kteří byli později posláni do Chersonu. Většina odcházejících je ale podle ukrajinských úřadů nucena domovy opustit i ze strachu z represí.

„Nezdá se, že by Rusko mělo z přesídlení desítek tisíc nedobrovolných Ukrajinců do Ruska nějaký ekonomický prospěch, což naznačuje, že účelem takového stěhování je poškodit dlouhodobou ekonomickou obnovu Ukrajiny při znovudobývání jejího území. Hlavně jde ale o podporu pro ruskou kampaň etnických čistek, která se snaží vymýtit ukrajinské etnikum a kulturu,“ míní americký Intitut pro studium války. 

Mobilizovaní do první linie

Ukrajinská armáda v neděli podle agentury AP uvedla, že ruské síly stáhly za západního břehu Dněpru také své důstojníky a ponechaly tam nově mobilizované, nezkušené síly. 

„Je velmi nepravděpodobné, že by špatně vycvičení a nově zmobilizovaní záložníci Ruska obstáli a odolali ukrajinskému protiútoku,“ uvádí se rovněž ve zprávě ISW. Podle amerických analytiků by je tak kvůli špatnému výcviku ruských jednotek mohla čekat podobná porážka jako u Charkova. 

Britští představitelé obrany v sobotu uvedli, že ruské síly posilují přechody přes řeku Dněpr u Chersonu. Pro posílení zásobování podle nich poprvé „po desetiletích“ použily bárkový most vedle poškozeného Antonovského mostu.

Miny na Kachovské nádrži

Podle agentury AP také ruské jednotky u obce Hornostajivka údajně pokládají miny na levý břeh Kachovské vodní nádrže, ale v minových polích ponechávají průchody pro případné stažení vlastních sil z pravého, západního břehu řeky. 

Kyjev i západní spojenci tvrdí, že Rusko má v úmyslu zničit elektrárnu a zaplavit rozsáhlá území po proudu řeky Dněpr. Moskva naopak z plánu miny odpálit obviňuje Ukrajinu. 

Úplné odpálení přehrady ale považuje generál ve výslužbě Pavel Macko za málo pravděpodobné, protože by se tak Rusové odřízli i od zásob vody na Krym. „Ruská armáda by ale mohla odpálit část přehrady tak, aby zaplavila částečně území na pravé straně řeky Dněpr. A to kvůli tomu, aby chytili do pasti ukrajinskou armádu v případě, že by postupovala rychleji,“ myslí si.  

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Budanov v úterý poznamenal, že z důvodu odstřihnutí vodního kanálu zásobujícího Ruskem anektovaný Krym, nevidí zničení přehrady realisticky. Dodal ale, že i v případě úplné exploze by taková tragédie zpomalila postup ukrajinských vojsk směrem na Cherson pouze o dva týdny. 

Úplné zničení vodního díla by podle něj vyžadovalo ještě další tuny trhaviny. Doplnil, že kdyby k takovému kroku Rusko přistoupilo, způsobilo by to ekologickou katastrofu, která by se ale dotkla i Putinových jednotek, protože by se na čas musely stáhnout zpět na Krym. 

„Došlo by k úplnému zaplavení levého břehu Chersonu (který ovládá Rusko – pozn. redakce). Ztratili by tak i teoretickou možnost zásobovat vodou Severokrymský kanál a celý Krym,“ řekl. „Samozřejmě by nám na určitou dobu zkomplikovali postup. Ale to mimochodem není příliš dlouhá doba, asi zhruba na dva týdny,“ doplnil Budanov. 

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, se stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit.

Chersonská oblast je zároveň jednou ze čtyř ukrajinských oblastí, které se Rusko rozhodlo anektovat po pseudoreferendech, které Západ i Ukrajina neuznávají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...