Rusové ostřelovali vojenskou základnu u polských hranic. Na východě se bojuje o Lysyčansk

Ruská armáda v sobotu ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na šéfa správy Lvovské oblasti o tom informovala agentura Reuters. Ostřelována byla také Černihivská a Žytomyrská oblast. Starosta Severodoněcku v Donbasu Oleksandr Strjuk oznámil, že město už je zcela pod kontrolou jednotek ruské armády. Boje se vedou o Lysyčansk, který je hned za řekou.

Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly. Kromě Javorivu, který leží asi dvacet kilometrů od polské hranice, podle hlášení ukrajinského generálního štábu v sobotu časně ráno pokračovaly ruské jednotky i v ostřelování vesnice Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle štábu byly střely vypáleny z území Běloruska, uvedla ruská verze serveru BBC.

Z běloruského území ráno ostřelovala ruská armáda také vojenské základny v Žytomyrské oblasti, kde jeden voják zemřel a jeden byl zraněn. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny se pod ruskou palbou ocitly ráno dvě obce, zranění utrpěla šedesátiletá žena.

Donbas

Podle generálního štábu ukrajinské armády boje pokračovaly v pátek večer také v některých oblastech Severodoněcku, v sobotu se ale ukrajinské jednotky kompletně stáhly z týdny obléhaného města, oznámil jeho starosta Oleksandr Strjuk. „Bohužel už město téměř zcela opustili,“ řekl Strjuk ukrajinské televizi ohledně pohybu ukrajinských obránců.

Odpoledne pak uvedl, že město je zcela pod kontrolou Rusů a nelze jej opustit skrze území, které by Ukrajina ještě ovládala. „Město nyní zcela okupuje Rusko. Snaží se tam teď nastolit svou vlastní správu, pokud vím, jmenovali už i nějaké vedení,“ řekl Strjuk v ukrajinské televizi.

Už v pátek hlava Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že ukrajinští vojáci dostali rozkaz město opustit. Podle Hajdaje v sobotu pokračují dělostřelecké i letecké útoky na Severodoněck, přičemž míří i na továrnu Azot, kde se skrývají stovky civilistů. Podle serveru BBC čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v sobotu sdělil, že Azot opustilo asi osm set civilistů a že areál je pod kontrolou ruských jednotek. Stejný počet lidí, kteří opustili továrnu Azot, uvedl i představitel proruské separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) Ivan Filiponěnko, jehož citovala agentura Interfax. 

Stahování ze Severodoněcku podle ukrajinské strany neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním sobotním projevu řekl, že země  získá zpět všechna města, která na jejím území zabrali Rusové. Podle agentury Reuters v projevu zmínil kromě Severodoněcku také Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 pod kontrolou Ruskem podporovaných ozbrojenců. Po únorové invazi pak Moskva z větších měst dobyla také Cherson a Mariupol na jihu Ukrajiny. Zemi podle Zelenského za poslední den zasáhlo 45 ruských raket a střel.

Útoky na Lysyčansk

Pod dělostřeleckými i leteckými útoky se nachází i nedaleký Lysyčansk, který se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Agentura Reuters v sobotu s odvoláním na proruského činitele uvedla, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu.

Další představitel separatistů z Luhansku Andrej Maročko na síti Telegram napsal, že jednotky ruské armády Lysyčansk obsazují. „Už jsou obsazené některé podniky. Bojuje se v ulicích,“ uvedl. Tvrzení ruských ani ukrajinských představitelů nelze nezávisle ověřit.

Ruské ostřelování v sobotu poškodilo jaderné výzkumné zařízení v Charkově. Úder v místě poničil některé budovy a infrastrukturu, neovlivnil ale oblast, v níž se nachází jaderné palivo. Úroveň radiace je v normálu. S odkazem na ukrajinský úřad pro jadernou bezpečnost to uvedla agentura Reuters.

Rusko se snaží unavit nejen Ukrajinu, ale i Západ, míní generálporučík ve výslužbě

Podle generálporučíka ve výslužbě a bývalého velitele výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou útoky na Javoriv velmi nebezpečné, protože dokazují to, že Rusku jde o ovládnutí celé Ukrajiny. Rusko podle něj vede opotřebovávací válku nejen na linii dotyku, tedy v Severodoněcku, Lysyčansku, Chersonu a podobně, ale vede útok na celou zemi, snaží se zlomit vůli obyvatelstva a minimalizovat možnosti Ukrajiny regenerovat svoje vojenské schopnosti.

„Javoriv je známé výcvikové středisko, kdysi sloužilo pro jednotky ukrajinských sil, které byly nasazovány v misích OSN a předpokládá se, že se tam teď školí i legionáři, kteří se odhodlali jít bojovat za Ukrajinu. Nebezpečné je to v tom, že takovéto útoky jsou příliš blízko teritoria NATO, takže se může stát, že i náhodně by nějaký z nich mohl překročit hranici Aliance, což by byl mimořádně vážný incident,“ míní Macko.

Rusko jde podle něj na maximální doraz v eskalaci napětí a Rusové mají snahu nejen unavit nepřátelské vojáky, ale i ostatní země. „Vidíme, že to je válka v moderní éře, vidíme mohutná diplomatická úsilí, vidíme, že probíhá i v informačním prostředí. A součástí toho je i bombardování oblastí blízko našich hranic, což je následně podporováno vyhrožováním o použití jaderných zbraní, propagandy, která má odradit nás jako Západ od podpory Ukrajiny.“

„Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zlomit Ukrajinu náhlým přepadem, tak je teď snaha zničit vůli Ukrajiny, zničit naši vůli jim pomáhat a zároveň pomaličku takticky postupovat na území a vytvořit celkový obraz, že Ukrajina prohrává a že jakýkoliv boj je marný. To samozřejmě není pravda, je však třeba tomu i účinně čelit,“ vysvětlil generálporučík ve vysílání ČT24.

Nahrávám video
Studio ČT24: Generálporučík Pavel Macko k bojům na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Macko: „Rusové využijí Bělorusko jako lsti“

Macko se rovněž domnívá, že Rusové se i pod falešnou vlajkou budou snažit zatáhnout Bělorusko do tohoto konfliktu, protože se dostal do fáze, kdy je spíše statický. „Ani Ukrajinci nepřekvapují nějakými protiútoky, protože drží obranné linie. Ustupují ze Severodoněcka, což podle mého mohli udělat už před měsícem a půl, posunou se do Lysyčansku… ale to je všechno takové vypočitatelné a předvídatelné a ten konflikt nemá rozhodnutí.“

Rusové i Ukrajinci se podle Macka budou snažit využít nějaké lsti, nebo překvapení, přinést nějaký aktualizační moment. V opačném případě to bude statický konflikt velice dlouho, a s velkými oběťmi, protože boje v linii dotyku jsou stále hodně intenzivní.

„Spíše bych tedy očekával, že Rusové se budou snažit dělat nějaké klamné operace na běloruských hranicích a pokusí se zatáhnout Bělorusko aspoň částečně do nějakého konfliktu, do nějaké vojenské reakce proti Ukrajincům,“ myslí si generálporučík. To by znamenalo uvázat část ukrajinských sil na novém úseku fronty, což by Rusům mohlo pomoci někde získat lokální převahu.

Rusové podle něj nemají eso v rukávu a snaží se ho najít i v podobě Běloruska. To však nemá až tak velké ozbrojené síly. „Má de facto čtyři bojové brigády a umělo by maximálně přinést zhruba dvanáct praporových skupin na bojiště, přičemž Rusové mají sami momentálně nasazených kolem 106 až 110 takových skupin,“ zhodnotil Macko.

Johnsonovy obavy

Britské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic. Britský premiér Boris Johnson pak vyjádřil obavy, že kvůli ekonomickým důsledkům, jež má válka pro Evropu, bude Ukrajina pod mezinárodním tlakem nucena uzavřít mír s Ruskem za podmínek, jež pro ni nebudou výhodné.

„Příliš mnoho zemí říká, že toto je evropská válka, která není nutná, (…) takže bude narůstat tlak, který možná donutí Ukrajince ke špatnému míru,“ řekl v sobotu Johnson ve rwandské metropoli Kigali, kde se účastní summitu britského Společenství.

Moskva tvrdí, že zabila až osmdesát polských žoldnéřů

Ruská armáda tvrdí, že zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka až osmdesát polských žoldnéřů. Řekl to v sobotu mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Neuvedl ale, kdy se to stalo, ani další podrobnosti. Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů, informují agentury AFP a DPA.

„Při útoku vysoce přesnými zbraněmi na zinkovnu Megatex ve městě Kosťantynivka v Doněcké lidové republice bylo zničeno až osmdesát polských žoldnéřů,“ řekl podle agentury TASS Konašenkov. Podle něj ruská armáda zlikvidovala také dvacet bojových obrněných vozidel a osm raketometů Grad.

Konašenkov řekl, že od pátku Ukrajina přišla o více než 780 bojovníků. Podle agentury EFE bylo mezi těmito 780 bojovníky i oněch osmdesát Poláků. Konašenkov také řekl, že přes tři stovky ukrajinských vojáků a zahraničních žoldnéřů ruská armáda zlikvidovala v Mykolajivské oblasti, kde také zničila pětatřicet kusů těžké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...