Rusové chtějí být velmocí a jsou ochotní trpět, říká zpravodaj Rožánek

Nahrávám video
Interview ČT24: Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek
Zdroj: ČT24

Změnami ve velení invaze ruský vůdce Vladimir Putin lavíruje mezi vlivovými skupinami, aby si udržel postavení, vysvětluje zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. V Interview ČT24 řekl, že ačkoliv Putinova podpora v očích veřejnosti po mobilizaci klesla, Rusové jsou ochotni trpět, aby se mohli nazývat velmocí. Tamní společnost dle korespondenta chce návrat bipolárního dělení světa a nechápe, proč země jako Česko nechtějí patřit do ruské sféry vlivu.

Situaci v Soledaru, o němž Rusové tvrdí, že jej dobyli, ale Ukrajinci trvají na tom, že nadále vzdorují, nelze podle Rožánka rozklíčovat. Vše nasvědčuje tomu, že většina města je ruská, míní zpravodaj, ale zdůrazňuje, že obě strany vedou informační válku a snaží se zmást nepřítele. „Je to živý konflikt,“ podotýká.

Kreml v posledním týdnu zamíchal velením své agresivní války proti sousední zemi. Ministr obrany Sergej Šojgu jmenoval velitelem ruských jednotek náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, jenž vystřídal Sergeje Surovikina. Ten se stal Gerasimovým zástupcem. Kreml vyměnil také náčelníka hlavního štábu pozemních sil, jímž se stal Alexandr Lapin.

Rožánek vysvětluje, že Gerasimov má za úkol velet nejen regulérní armádě, ale i dobrovolnickým skupinám, tedy například žoldákům z Wagnerovy skupiny, které šéfuje Jevgenij Prigožin. Ten dlouhodobě Gerasimova, Šojgua i Lapina kritizuje, stejně jako například čečenský vůdce Ramzan Kadyrov.

„Vladimir Putin zřejmě lavíruje mezi skupinami, které ho podporují. Ty ale mají různé mocenské zájmy a Putin toho využívá a udržuje je v pozici, která ho neohrožuje jako prezidenta,“ komentuje zpravodaj ČT.

Ruské cíle

Dodává, že Putin také čelil kritice, že na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského není tolik aktivní. V posledních měsících se proto do velení armádě více zapojil. „Skupiny, které mezi sebou bojují nebo se ve veřejném prostoru kritizují, v Rusku jsou,“ uzavírá Rožánek.

Moskva má nyní v záloze stovky tisíc mužů, kteří v současnosti cvičí a připravují se zejména na boj ve městech. Před obnovenou ruskou ofenzivou po Novém roce dříve varoval i Kyjev. „Rusko samozřejmě stále tvrdí, že chce splnit cíle, které stanovil Putin. Původně to byla denacifikace a demilitarizace, o tom už se teď tolik nemluví, ale je to úplné ovládnutí Donbasu a pravděpodobně i dvou anektovaných nových území, které se po nezákonných referendech staly součástí Ruska a nikdo je neuznává,“ shrnuje korespondent s tím, že Kreml chce propojit anektovaný Krym s Ruskem i jinou cestou než jen přes Kerčský most.

Podle Rožánka je ruská společnost trvajícím ukrajinským odporem překvapena – ještě loni panovalo přesvědčení, že válka bude rychlá, náročná bude „denacifikace“. Podle jeho zkušeností tehdy nejen Putinovi podporovatelé říkali, že Ukrajinu je potřeba „denacifikovat a demilitarizovat“, protože „ohrožuje Rusko“.

Pohled na válku částečně proměnila mobilizace

„Rusové byli do 24. února mírumilovní lidé, kteří nechtěli válku. To se změnilo. Jsou podporovatelé Vladimira Putina. Je to srovnáváno (s velkou vlasteneckou válkou),“ líčí Rožánek s tím, že ruská společnost chce návrat k uspořádání po druhé světové válce. Rusové jsou podle zpravodaje přesvědčeni, že Česko, Polsko či pobaltské země neměly právo odejít z východního bloku, a nechápou, že tyto státy nechtějí patřit do ruské sféry vlivu.

Pohled na válku v Rusku dle Rožánka částečně proměnila mobilizace, která snížila Putinovu popularitu, byť ta zůstává vysoká. „Rusové chtějí být velmocí, jsou ochotni trpět,“ konstatuje korespondent a zároveň dodává, že další mobilizační vlny se obávají dvě třetiny Rusů a odvody očekávají.

Rožánek připomíná, že skrze mobilizaci válka dorazila do statisíců rodin i velkých center, jako jsou Moskva nebo Petrohrad, takže i když v ulicích konflikt vidět není, cítit je. „Každý den si Rusové mohou přečíst, co se děje při ‚speciální vojenské operaci‘, jak válku nazývají,“ rekapituluje s tím, že invaze je v Rusku téma číslo jedna, vysoko nad jakýmkoliv jiným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...