Rusové chtějí být velmocí a jsou ochotní trpět, říká zpravodaj Rožánek

Nahrávám video

Změnami ve velení invaze ruský vůdce Vladimir Putin lavíruje mezi vlivovými skupinami, aby si udržel postavení, vysvětluje zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. V Interview ČT24 řekl, že ačkoliv Putinova podpora v očích veřejnosti po mobilizaci klesla, Rusové jsou ochotni trpět, aby se mohli nazývat velmocí. Tamní společnost dle korespondenta chce návrat bipolárního dělení světa a nechápe, proč země jako Česko nechtějí patřit do ruské sféry vlivu.

Situaci v Soledaru, o němž Rusové tvrdí, že jej dobyli, ale Ukrajinci trvají na tom, že nadále vzdorují, nelze podle Rožánka rozklíčovat. Vše nasvědčuje tomu, že většina města je ruská, míní zpravodaj, ale zdůrazňuje, že obě strany vedou informační válku a snaží se zmást nepřítele. „Je to živý konflikt,“ podotýká.

Kreml v posledním týdnu zamíchal velením své agresivní války proti sousední zemi. Ministr obrany Sergej Šojgu jmenoval velitelem ruských jednotek náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, jenž vystřídal Sergeje Surovikina. Ten se stal Gerasimovým zástupcem. Kreml vyměnil také náčelníka hlavního štábu pozemních sil, jímž se stal Alexandr Lapin.

Rožánek vysvětluje, že Gerasimov má za úkol velet nejen regulérní armádě, ale i dobrovolnickým skupinám, tedy například žoldákům z Wagnerovy skupiny, které šéfuje Jevgenij Prigožin. Ten dlouhodobě Gerasimova, Šojgua i Lapina kritizuje, stejně jako například čečenský vůdce Ramzan Kadyrov.

„Vladimir Putin zřejmě lavíruje mezi skupinami, které ho podporují. Ty ale mají různé mocenské zájmy a Putin toho využívá a udržuje je v pozici, která ho neohrožuje jako prezidenta,“ komentuje zpravodaj ČT.

Ruské cíle

Dodává, že Putin také čelil kritice, že na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského není tolik aktivní. V posledních měsících se proto do velení armádě více zapojil. „Skupiny, které mezi sebou bojují nebo se ve veřejném prostoru kritizují, v Rusku jsou,“ uzavírá Rožánek.

Moskva má nyní v záloze stovky tisíc mužů, kteří v současnosti cvičí a připravují se zejména na boj ve městech. Před obnovenou ruskou ofenzivou po Novém roce dříve varoval i Kyjev. „Rusko samozřejmě stále tvrdí, že chce splnit cíle, které stanovil Putin. Původně to byla denacifikace a demilitarizace, o tom už se teď tolik nemluví, ale je to úplné ovládnutí Donbasu a pravděpodobně i dvou anektovaných nových území, které se po nezákonných referendech staly součástí Ruska a nikdo je neuznává,“ shrnuje korespondent s tím, že Kreml chce propojit anektovaný Krym s Ruskem i jinou cestou než jen přes Kerčský most.

Podle Rožánka je ruská společnost trvajícím ukrajinským odporem překvapena – ještě loni panovalo přesvědčení, že válka bude rychlá, náročná bude „denacifikace“. Podle jeho zkušeností tehdy nejen Putinovi podporovatelé říkali, že Ukrajinu je potřeba „denacifikovat a demilitarizovat“, protože „ohrožuje Rusko“.

Pohled na válku částečně proměnila mobilizace

„Rusové byli do 24. února mírumilovní lidé, kteří nechtěli válku. To se změnilo. Jsou podporovatelé Vladimira Putina. Je to srovnáváno (s velkou vlasteneckou válkou),“ líčí Rožánek s tím, že ruská společnost chce návrat k uspořádání po druhé světové válce. Rusové jsou podle zpravodaje přesvědčeni, že Česko, Polsko či pobaltské země neměly právo odejít z východního bloku, a nechápou, že tyto státy nechtějí patřit do ruské sféry vlivu.

Pohled na válku v Rusku dle Rožánka částečně proměnila mobilizace, která snížila Putinovu popularitu, byť ta zůstává vysoká. „Rusové chtějí být velmocí, jsou ochotni trpět,“ konstatuje korespondent a zároveň dodává, že další mobilizační vlny se obávají dvě třetiny Rusů a odvody očekávají.

Rožánek připomíná, že skrze mobilizaci válka dorazila do statisíců rodin i velkých center, jako jsou Moskva nebo Petrohrad, takže i když v ulicích konflikt vidět není, cítit je. „Každý den si Rusové mohou přečíst, co se děje při ‚speciální vojenské operaci‘, jak válku nazývají,“ rekapituluje s tím, že invaze je v Rusku téma číslo jedna, vysoko nad jakýmkoliv jiným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...