Fico s Putinem jednal o plynu

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Ruské televize odpoledne odvysílaly záběry ze začátku jednání mezi Putinem a Ficem, informovala agentura AFP. Agentura TASS uvedla, že Putin se slovenským premiérem naposledy bilaterálně jednal v roce 2016.

Fico po setkání na Facebooku informoval, že v Moskvě s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. Kvůli postoji Ukrajiny, která odmítá prodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu dál do zemí Evropské unie i po 1. lednu, je pokračování dodávek prakticky nemožné, napsal Fico. Dodal, že představitele EU o cestě do Moskvy informoval už v pátek.

Slovenský premiér také zmínil, že s Putinem hovořil o rusko-ukrajinské válce a o způsobech, jak ozbrojený konflikt uzavřít mírem. Uvedl, že s vládcem Kremlu jednal rovněž o vztazích mezi Slovenskem a Ruskem, které chce normalizovat.

Podle mluvčího Kremlu se Moskva a Bratislava na nedělním setkání obou představitelů dohodly před několika dny.

Krátce po zahájení plnohodnotné invaze jednal s ruským prezidentem rakouský kancléř Karl Nehammer, a to v dubnu 2022. Jeho diplomatickou cestu označili tehdy někteří kritici za naivní. Letos v červenci navštívil Putina maďarský premiér Viktor Orbán. Návštěva vyvolala odsouzení ze strany Kyjeva a evropských lídrů. Předseda maďarské vlády cestu tehdy vysvětloval snahou o ukončení války na Ukrajině. Svoji výpravu do Moskvy nekonzultoval s Evropskou unií a vyrazil za Putinem na vlastní pěst jen několik dní poté, co Budapešť převzala půlroční předsednictví EU.

Maďarští představitelé jednali o dodávkách plynu v Rusku i nedávno. Maďarska se týká podobný problém s tranzitem jako Slovenska. S Putinem telefonicky hovořil v polovině listopadu německý kancléř Olaf Scholz.

Bratislava se pře s Kyjevem

O Ficově návštěvě Ruska se spekulovalo od konce týdne, protože srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Fico se chystá jednat s Putinem o dodávkách plynu. Slovensko odebírá plyn od ruské společnosti Gazprom.

Slovenský premiér už ve čtvrtek řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se kterým Fico jednal na okraj summitu EU v Bruselu, úplným odmítáním tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu poškozuje zájmy Slovenska. Zelenskyj naopak tvrdil, že Kyjev dovolí jen tranzit plynu z jiných zemí, tedy ne z Ruska. V reakci na stížnosti Bratislavy, že zastavením tranzitu přijde o peníze, ukrajinský prezident sdělil, že jeho země přichází o daleko více. Ukrajina se od února 2022 brání otevřené vojenské invazi ze strany Ruska.

Fico v listopadu oznámil, že se příští rok v květnu chystá do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války, kam ho pozval Putin. Opoziční strany na Slovensku Ficovu chystanou cestu do Ruska kritizovaly. Fico už dříve řekl, že je připraven hovořit s Putinem a že po skončení války na Ukrajině chce obnovit standardní vztahy s Ruskem. Fico kritizuje protiruské sankce EU a vojenskou pomoc západních zemí Ukrajině.

Slovenská opozice návštěvu odsoudila

Slovenská opozice Ficovu návštěvu Moskvy ostře odsoudila. „Pokud premiérovi šlo o tranzit, měl jednat s ukrajinskou stranou, a ne dělat ze Slovenska nástroj ruské propagandy,“ sdělil šéf strany Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka. „Fico je hanbou Slovenska,“ míní další opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS), která se obává, že Slovensko skončí v mezinárodní izolaci.

Cestu odmítla komentovat vládní strana Hlas–SD a nevyjádřil se k ní ani premiérův Smer. Podle slovenského Deníku N není jasné, nakolik byli Ficovi kolegové ve vládě informováni o jeho plánu jednat s Putinem.

Protest proti premiérovi kvůli jednání v Kremlu svolala na pondělní poledne před sídlo úřadu vlády v centru Bratislavy iniciativa Mír Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...