Ruský útok zabil v Poltavě desítky lidí, hlásí úřady

Nahrávám video

Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Poltava v úterý zabil nejméně 51 lidí a 271 dalších zranil, uvedly tamní úřady. Dvojice balistických střel podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla vzdělávací instituci a nemocnici. Úder zřejmě cílil na vojenský institut komunikací. Armáda potvrdila, že mezi mrtvými byli i vojáci, a oznámila, že bude vyšetřovat, zda byl objekt dostatečně zabezpečen. Hasiči a záchranáři stále pátrají po přeživších, okolo patnácti z nich může být stále uvězněno pod troskami. Jedná se o nejtragičtější letošní útok na Ukrajinu.

„Dostal jsem předběžné zprávy o ruském úderu na Poltavu. Podle nyní dostupných informací dvě balistické střely zasáhly území vzdělávacího institutu a sousední nemocnice. Jedna z budov institutu komunikací byla částečně zničena. Lidé zůstali uvězněni pod troskami. Mnozí byli zachráněni. Více než 180 lidí bylo zraněno. Bohužel je mnoho mrtvých. Dosud jich bylo hlášeno jednačtyřicet. Upřímnou soustrast všem rodinám a přátelům,“ prohlásil po jedné hodině středoevropského letního času (SELČ) ukrajinský prezident. Tato bilance se během odpoledne vyšplhala až na 51 mrtvých a 235 zraněných.

Podle ukrajinského ministerstva obrany ruský agresor zahájil barbarský útok na jednu z městských vzdělávacích institucí. Podle informací agentury Reuters se jednalo o vojenský institut komunikací, kde se školili ukrajinští vojáci pro radio-elektronický boj. Právě ten měl být podle analytika Vlastislava Břízy primárním cílem útoku. Zasažena byla ale i blízká nemocnice či okolní panelové domy.

Ukrajinské ozbrojené síly později v prohlášení potvrdily, že při útoku na vojenský institut v Poltavě zemřeli i příslušníci armády. Uvádí, že jde o „desítky mrtvých a stovky zraněných“. „Přišli jsme o statečné Ukrajince, naše bratry a sestry, vojáky,“ dodávají.

Zelenskyj zopakoval výzvu partnerům Ukrajiny, aby Ruskem napadené zemi poskytli další systémy protivzdušné obrany a zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou zemi ochránit před ruským terorem. „Potřebujeme je teď, ne později. Každý den zpoždění bohužel znamená další ztracené životy,“ dodal.

K úderu došlo, když lidé mířili do krytu

„Podle dostupných informací nepřítel použil dvě balistické střely. Časový interval mezi poplachem a příletem smrtících střel byl tak krátký, že zastihl lidi v okamžiku evakuace do protileteckého krytu,“ popsal resort obrany. Právě balistické rakety jsou totiž nejrychlejší a je obtížné je sestřelit.

Ministerstvo také uvedlo, že v době zásahu raketami probíhala v institutu výuka. Poplach zazněl v 09:08 (11:08 SELČ), všichni zamířili do krytu, načež několik minut, či dokonce pouhou minutu po vyhlášení poplachu došlo k výbuchům. „Začal poplach a hned za minutu se ozvaly dva výbuchy. Mysleli jsme si, že zasáhli přímo nás. Všechna okna máme rozbitá,“ popsala obyvatelka Poltavy Olena Serdjuková.

Před dopadem dvou střel Iskander nad učilištěm podle svědků přeletěl neznámý, pravděpodobně nepřátelský, dron. Samotný útok měl přijít v okamžiku, kdy se kadeti před budovou chystali k nástupu.

Záchranné operace pokračují

Mnoho lidí bylo uvězněno pod troskami, stále se pod sutinami může nacházet až patnáct lidí. Na místě nadále pracují záchranáři a zdravotníci. „Máme zde popáleniny, zranění po výbuchu, zlomeniny i kombinace poranění. Nacházíme také šrapnely,“ sdělil vedoucí lékař jednotky intenzivní péče v poltavské nemocnici Valentyn Bilyj. Zhruba do 14:00 místního času záchranná služba zachránila 25 lidí, z nichž jedenáct vyprostila zpod trosek, doplnilo ministerstvo. Záchranné operace pokračovaly i po páté hodině SELČ.

Předseda oblastní správy Filip Pronin na Telegramu napsal, že mnoho obyvatel Poltavy daruje krev a že „koordinované akce záchranářů a zdravotníků dnes zachránily mnoho životů“.

Nahrávám video

Zelenskyj řekl, že do záchranné akce se zapojují všechny potřebné složky. „Jsem vděčný každému, kdo od prvních minut po zásahu pomáhá lidem, kteří zachraňují životy,“ zdůraznil. Zároveň prohlásil, že nařídil úplné a rychlé vyšetření všech okolností útoku.

Vyšetřování případného selhání

Ukrajinští vojenští blogeři nicméně neskrývají frustraci – úmrtím a zraněním desítek specialistů školených pro radio-elektronický boj se podle nich dalo lehce předejít. Informace o učilišti i absolventech jsou totiž volně dostupné na internetu. Vedení podle novinářů navíc nechávalo pravidelně kadety nastupovat před budovou a objevují se stížnosti, že někteří řídící funkcionáři a velitelé se ani po mnoha podobných tragédiích nebyli schopni poučit.

I ukrajinské ozbrojené síly později avizovaly, že bude zahájeno vyšetřování, které má určit, zda vedení instituce učinilo dost pro ochranu „života a zdraví vojáků na místě“. Vojenské velení přislíbilo zpřísnit opatření pro zajištění bezpečnosti personálu ve vojenských objektech.

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec vyzval svět, aby ruský úder na Poltavu odsoudil. „Další ruská nelidská krutost a cynismus! Dnešní barbarské ostřelování Poltavy, kdy ruská armáda vypálila dvě balistické střely na vzdělávací instituci (...), to je další důkaz, že nepřítel nemá ani čest, ani svědomí. Nezastaví se před ničím, aby zasel strach a utrpení. Svět musí vidět a odsoudit tyto barbarské činy,“ nechal se slyšet.

První dáma Ukrajiny Olena Zelenská, která byla jedním z lidí, kteří informovali o zvýšení bilance obětí, útok označila za tragédii a na síti X napsala, že Rusko Ukrajincům „stále bere to nejcennější – život“.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na síti X útok označil za další ruský válečný zločin, který ukazuje nutnost dodávek protivzdušné obrany a všech zbraní nutných pro účinnou obranu Ukrajiny. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko Ukrajině pomáhá právě proto, aby nedocházelo k takovým krveprolitím. Úterní úder je pak podle vyjádření kanceláře prezidenta Petra Pavla dalším dokladem, co by znamenal ruský úspěch na Ukrajině – vítězství násilí a čirého bezpráví.

Poltavská oblast se nachází na střední Ukrajině, nedaleko od Ruskem okupovaných oblastí, a je tak pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket, které do regionu doletí i v řádu minut. Oblast kvůli úternímu útoku vyhlásila třídenní smutek.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...