Ruský soud rozhodl o likvidaci jedné z nejstarších lidskoprávních organizací v zemi

Moskevský městský soud ve středu rozhodl o likvidaci Moskevské helsinské skupiny, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv, založené v roce 1976 sovětskými disidenty. O zrušení organizace požádalo v prosinci ruské ministerstvo spravedlnosti. Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová označila rozhodnutí soudu za další znepokojivý příklad represí a obtěžování ochránců lidských práv v Rusku.

„Žádosti se vyhovuje,“ oznámil soudce Michail Kazakov, uvedla agentura Interfax. Očekává se, že Moskevská helsinská skupina se proti tomuto rozhodnutí odvolá, dodala.

Moskevská helsinská skupina zůstávala jednou z mála nezávislých organizací na ochranu lidských práv v Rusku poté, co úřady předloni ukončily činnost organizace Memorial, oceněné loni Nobelovou cenou za mír, připomněla agentura Reuters.

Podle žalobce jsou prohřešky organizace nenapravitelné

Sama Moskevská helsinská skupina v prosinci na svém webu uvedla, že ministerstvo žádost odůvodňuje tvrzením, že organizace „v rozporu s federálním zákonem o veřejných sdruženích vyvíjela činnost mimo moskevský region“, přestože ve stanovách se označovala za regionální organizaci. Stanovy podle ministerstva navíc „neodpovídají současným právním požadavkům“. Mezi činnostmi uskupení za hranicemi Moskvy ministerstvo zmínilo například monitorování soudních procesů.

U soudu zástupce ministerstva tvrdil, že úřad pokládá prohřešky skupiny za nenapravitelné a její likvidaci za opodstatněnou.

Obvinění jsou absurdní, uvedli členové

Zástupci skupiny naopak žádali soud, aby žádost ministerstva odmítl, a tvrdili, že kontrola, na jejímž základě ministerstvo požádalo o likvidaci skupiny, se uskutečnila v rozporu se zákonem.

„Pácháte velký hřích. Ničíte hnutí na ochranu lidských práv! Likvidace skupiny je vážný zásah proti ochraně lidských práv nejen v Rusku, ale i ve světě,“ řekl před soudem spolupředseda skupiny Valerij Borščev. „Moskevská helsinská skupina je nejstarší ruská organizace na ochranu lidských práv. Vznášené výhrady jsou absurdní,“ zdůraznil.

Ve skupině působili Orlov, Bonnerová či Alexejevová

Moskevskou helsinskou skupinu založili v roce 1976 sovětští disidenti s cílem prosazovat ustanovení helsinské dohody ohledně lidských práv. V minulosti se v ní angažovali přední sovětští a ruští disidenti a veřejní aktivisté, například fyzik Jurij Orlov, manželka akademika Andreje Sacharova Jelena Bonnerová nebo Anatolij Ščaranskij. Od roku 1996 až do své smrti v roce 2018 ji vedla známá obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová.

V roce 2012 se skupina zřekla příspěvků ze zahraničí, aby nedostala od úřadů nálepku „zahraničního agenta“. Toto označení, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší přísnější úřední kontrolu a další komplikace.

Když Alexejevová v roce 2017 slavila devadesátiny, šéf Kremlu Vladimir Putin ji navštívil v jejím bytě a poblahopřál jí. Putin tehdy vyjádřil Alexejevové a Moskevské helsinské skupině vděk za „významné přispění k posílení demokratických institucí a občanské společnosti“ v Rusku, připomíná na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Komisařka Rady Evropy: Obvinění postrádají důvěryhodnost

Komisařka Rady Evropy pro lidská práv Dunja Mijatovičová uvedla, že podobně jako dříve v případě Memorialu a Hnutí za lidská práva je i toto soudní rozhodnutí založeno na obviněních, která postrádají důvěryhodnost, a že cílem je zabránit ochráncům lidských práv v legitimní práci. I zbývající nezávislá sdružení na ochranu lidských práv, jako je například Sacharovovo centrum, čelí ustavičnému popotahování po soudech a hrozí jim rozpuštění na základě zákonů o zahraničních agentech a nežádoucích organizacích.

Zásahy proti svobodě projevu, shromažďování a sdružování byly v posledních letech klíčovým rysem eroze právního státu a demokracie v Rusku. Toto ovzduší pronásledování a zastrašování ohrožuje ochránce lidských práv a v konečném důsledku ohrožuje i práva a svobody ruského lidu, varovala komisařka.

„Obránci lidských práv v Rusku a jejich právníci potřebují naši pomoc. Musejí vědět, že je budeme i nadále podporovat,“ zdůraznila. Apelovala na členské státy Rady Evropy, aby uznaly prvořadou úlohu, kterou hraje občanská společnost v Rusku při ochraně lidských práv, demokracie a právního státu, aby odsoudily jejich pronásledování a poskytly jim politickou a praktickou podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...