Ruský soud poslal Safronova za spolupráci s Čechy na 22 let do vězení

Soud v Moskvě v pondělí poslal na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou ruského novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ a do Afriky. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jde v Rusku o nejpřísnější verdikt udělený za trestný čin vlastizrady za poslední roky. Obhajoba se proti rozsudku odvolá. Podle ruské tajné služby Safronova zverbovala česká rozvědka. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tvrzení v pondělí označil za nesmysl a trest označil za šokující.

Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítá. Zdůrazňuje, že se věnoval jen žurnalistice a neměl přístup ke státnímu tajemství. Obvinění přičítá snaze tajné služby o výrobu špionů, když ty skutečné je těžké dopadnout.

Kromě trestu 22 let, které si má Safronov odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem, soud bývalému poradci ruské vesmírné agentury Roskosmos a dopisovateli deníků Kommersant a Vedomosti vyměřil pokutu 500 tisíc rublů (asi 204 tisíc korun).

Obhajoba 32letého Safronova, která původně žádala zproštění viny, ruským agenturám sdělila, že se proti verdiktu odvolá. „Trváme na Safronovově nevině,“ citoval TASS advokáta Dmitrije Katčeva. Podle něj Safronov dostal trest za to, že dělal svou práci. „Každý novinář v Rusku by si měl nyní rozmyslet, zda má zůstat u této profese,“ dodal Katčev.

Prokuratura žádala 24 let vězení. Podle zdrojů agentury TASS z prostředí ruské justice byly Safronovovi započítány do trestu dva roky, které strávil ve vazbě. Podmínečně propuštěn bude moci být nejdříve po odpykání dvou třetin trestu, což je přibližně za 14 let. Minulý měsíc Safronov odmítl přistoupit na dohodu s vyšetřovateli, podle níž by si měl odpykat 12letý trest odnětí svobody.

Příznivci v soudní síni Safronovi zatleskali

Safronov se podle agentury Interfax po vynesení rozsudku obrátil k veřejnosti v soudní síni a zvolal: „Miluji vás!“ Přítomní novináři, příbuzní a přátelé Safronova odměnili potleskem.

Ještě před pondělním soudním líčením vyzvalo několik nezávislých ruských médií k propuštění Safronova, informoval Reuters. Ve svém prohlášení uvedly, že je „zřejmé“, že Safronov byl potrestán za své reportáže o ruských vojenských zakázkách, které popudily ministerstvo obrany.

Vysoký trest pro Safronova, vyšší než ruské soudy obvykle udělují za vraždy, je považován za úder na ruská média v souvislosti se zesíleným tlakem Kremlu na svobodu slova od únorové invaze na Ukrajinu, uvedl Reuters.

Safronova zatkla v červenci 2020 ruská tajná služba FSB a obvinila ho z vlastizrady. Tajná služba tvrdí, že novináře v roce 2012 zverbovala česká rozvědka. Safronov podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ, do Afriky a na Balkán a tyto informace by prý státy NATO mohly použít proti bezpečnosti Ruska.

Podle vyšetřovatelů měl novinář také předávat informace o působení ruských vojáků v Sýrii politologovi Demurimu Voroninovi, který je prý dále přeposílal německé tajné službě. Voronin podle vyšetřovacího spisu údajně platil Safronovovi za poskytnuté údaje 248 dolarů (asi šest tisíc korun). Podle prokuratury se novinář dopouštěl trestných činů kvůli odměně.

Lipavský rozsudek přirovnal k politickým procesům v Československu

Podle českého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je 22letý trest moskevského soudu šokující. Tvrzení o Safronově spolupráci s českou rozvědkou je asi stejně důvěryhodné jako tvrzení, že Rusko osvobozuje Ukrajinu, řekl ČT a ČTK. „Jsou to nesmysly. Ten trest je šokující, u nás se to dělalo v 50. letech pod kuratelou sovětských poradců, dnes to znova dělá (prezident Vladimir) Putin v Rusku,“ uvedl.

Obviňování a odsuzovaní nezávislých novinářů kritických vůči režimu je charakteristickým znakem totalit včetně dnešního Ruska, doplnil Lipavský ve vyjádření zaslaném ČTK. „Putin se nezávislé žurnalistiky bojí do té míry, že je schopen vykonstruovat proces, který skončí odsouzením za vlastizradu,“ uvedl.

K rozsudku se vyjádřil také právník a obhájce lidských práv Pavel Čikov. Podle agentury Reuters jej označil za „brutální a demonstrativně krutý trest, který odpovídá současnému stavu Ruska“. Uvedl, že si nevybavuje žádný jiný soudní případ vlastizrady, který by vedl k tak dlouhému trestu, natož s novinářem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...