Rusko oznámilo, že předalo Ukrajině tři plavidla zadržená loni v Kerčském průlivu. S odvoláním na sdělení ruského ministerstva zahraničí to napsala státní agentura TASS. Lodě byly podle ní předány 30 kilometrů od mysu Takil mezi okupovaným poloostrovem Krym a ruskou pevninou. Potvrdilo to i ukrajinské námořnictvo. Už dříve Rusko v rámci výměny vezňů vrátilo na Ukrajinu námořníky, které na plavidlech zadrželo.
Ruská pobřežní stráž pod velením tajné služby FSB zastavila ukrajinská plavidla v Kerčském průlivu před rokem a zatkla všech 24 členů jejich posádek.
Moskva tvrdila, že plavidla nezákonně překročila ruské hranice. Lodě přitom pluly v souladu s rusko-ukrajinskou dohodou o používání této vodní cesty z Oděsy do Mariupolu. Rusko však po nelegální anexi Krymu považuje průliv v rozporu s touto dohodou, od které neodstoupilo, za své výsostné vody. Ukrajinské lodě tak podle něj nezákonně překročily ruskou hranici.
Větší skupina plavidel FSB za použití střelby a narážení ukrajinské lodě zadržela. Podle Kyjeva šlo o akt ozbrojené agrese proti lodím ukrajinského vojenského námořnictva.
Moskva zajala 24 námořníků včetně vojáků a za nezákonné překročení hranice je postavila před soud. Téměř rok strávili ve vazební věznici a hrozilo jim šest let v ruském vězení. Letos v září Moskva námořníky Ukrajině vrátila v rámci výměny vězněných osob. Obě země si přitom vzájemně propustily 35 lidí.
Dokumentaci, vysílačky a zbraně si Rusko nechá
Podle moskevských médií Rusko sice lodě Kyjevu vydalo, ponechalo si ale veškerou zabavenou dokumentaci, vysílačky a zbraně. Mají posloužit jako věcné důkazy v trestním řízení zahájeném v souvislosti s incidentem. Věcnými důkazy byly podle ministerstva také ukrajinské lodě, ale protože je ruští vyšetřovatelé už nepotřebují, vrátili je Ukrajině.
Předání lodí Nikopol, Berďansk a Jany Kapu potvrdilo i ukrajinské námořnictvo, s tím, že ukrajinské remorkéry nyní lodě táhnou k pevnině. Náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Olena Zerkalová na Facebooku napsala, že lodě směřují do ukrajinské Oděsy.
Rusko mluví o „gestu dobré vůle“ před summitem
Podle ruských diplomatů je vydání lodí gestem dobré vůle před summitem takzvané normandské skupiny sdružující Ukrajinu, Rusko, Německo a Francii. Vrcholná schůzka, naplánovaná na 9. prosince do Paříže, má přispět k ukončení konfliktu na východě Ukrajiny, kde proti sobě stojí ukrajinská armáda a separatisté podporovaní Moskvou. Skupina se naposledy sešla v roce 2016.
Právě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem mluvil v pondělí šéf Kremlu Vladimir Putin. V telefonátu Macronovi řekl, že summit by mohl „reálně přispět k úplnému naplnění minských (mírových) dohod,“ napsal TASS. Optimismus ohledně summitu vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle něhož čas k uspořádání podobné schůzky nazrál. Úspěchu by prý pomohlo, kdyby Paříž a Berlín stanovisko Kyjeva patřičně ovlivnily.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaujal vůči Rusku vstřícnější postoj než jeho předchůdce Petro Porošenko. Naznačil dokonce, že by mohl souhlasit se zvláštním statusem pro okupované části Donbasu, což Kreml dlouhodobě požaduje. Podle odborníků chce Moskva skrze tyto regiony mohl blokovat sbližování Ukrajiny s EU a NATO.
