Rusko nemá vojenskou sílu na to, aby na Ukrajině dosáhlo vytyčených cílů. Toho si všímá Čína, Indie, ale i Turecko nebo Írán, věří politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Rusko se čím dál výrazněji stává nejslabší ze světových mocností,“ dodává s tím, že Moskva tratí třeba na tom, že surovinové bohatství nyní musí udávat se značnou slevou.
Válka na Ukrajině podle Romancova ukazuje, že Moskva si silou není schopna vynutit to, co si předsevzala. To považuje za zásadní a pozitivní zjištění. Podotýká, že analytici na Západě, v Indii nebo Číně vidí, že Rusko si ve vojenské oblasti, která se jevila jako výkladní skříň federace, nevede o nic lépe než v modernizaci a dalších aspektech, v nichž země za vlády Vladimira Putina zaostává.
Současná situace, v níž se Rusko ocitlo, těší Peking i Nové Dillí, míní Romancov. Do obou zemí Moskva dodává suroviny, které nemůže udat na evropském trhu, jenže za výrazně horších ekonomických podmínek, protože musí prodávat s výraznou slevou. „Rusko se čím dál výrazněji stává nejslabší ze světových mocností,“ rekapituluje politický geograf.
Nebylo by ovšem podle něj správné tvrdit, že Rusko je na kolenou, jeho slabost je relativní. Roli nehraje pouze jaderný arzenál Ruské federace, ale i konvenční zbraně, v nichž má Moskva stále potenciál a jimiž ničí obrovské části ukrajinského území a vraždí civilisty.
Přesto i pragmatičtí ruští spojenci jako Írán a Turecko vidí, že pozice Ruska upadá, je přesvědčen Romancov.
Právě Turecko pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana balancuje mezi Západem a Moskvou. Erdogan se snaží pronikat každou skulinou ve velmocenské hře, aby posílil vlastní postavení, popisuje turkolog Tomáš Laně. Turecký prezident například v úterý prohlásil, že podle mezinárodního práva by se měl Ruskem anektovaný Krym vrátit Ukrajině.
„Vůči Ukrajině, najmě vůči Krymu, má Turecko velmi silné historické vazby. Krym byl dobyt Ruskem teprve v roce 1783, čili zdaleka není pravda, že by to bylo historické ruské území. Naopak je to území, kde se vystřídalo mnoho různých etnik a kultur,“ vysvětluje bývalý velvyslanec v Ankaře s tím, že nejdéle se na poloostrově usídlili krymští Tataři a utvořili vazalský stát Osmanské říše. Proto v současném Turecku existuje jejich značná diaspora.
Západ nemůže vnutit vlastní pohled celému světu
K mezinárodní reakci na ruskou agresi Romancov říká, že světové společenství funguje jako vždy v minulosti. „Zpětným pohledem se necháváme unášet tím, že když vypukla druhá světová válka, celý svět se nějakým způsobem choval. Není to pravda, stejně jako to nebyla pravda v době studené války,“ upozorňuje.
Západ je proti Rusku sjednocený, ale zbytek světa sleduje vlastní zájmy, dodává. Význam západní civilizace pak podle Romancova relativně upadá, jak nabírá na síle Čína. „Svět se vyvíjí podle celé řady trajektorií a dnes žádný jeden aktér není schopný zbytku světa vnutit trajektorii svou,“ doplňuje.
„Od roku 2014 existuje skupina zemí, která je dnes o něco málo větší, než byla v roce 2014, a která jednoznačně říká Rusku a jeho chování ne. To je ten takzvaný kolektivní Západ, který je oproti roku 2014 širší o Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii,“ shrnuje politický geograf. Zbytek světa, zejména pak Čína a Indie, podle něj Rusko přímo nepodporuje, ale zároveň ho nijak silně nekritizuje.
