Rusko masivně porušuje lidská práva na Ukrajině, rozhodl štrasburský soud

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv ve své válce proti Ukrajině. Nezákonné jednání zástupců ruského státu v napadené zemi označil za „masivní“. Rusko se podle něj dopustilo mimo jiné zabíjení a mučení ukrajinských civilistů včetně používání znásilňování jako zbraně, dále únosů ukrajinských dětí či potlačování ukrajinského jazyka ve školách a indoktrinace tamních školáků. Soud rovněž rozhodl, že Moskva stojí za sestřelením letu MH17.

Soudci Evropského soudu pro lidská práva rozhodli o žalobách podaných Ukrajinou a Nizozemskem. Zahrnují širokou škálu porušení lidských práv během ruských operací v ukrajinském Donbasu od roku 2014 a během další fáze války, která začala v únoru 2022 plnohodnotnou ruskou invazí a při které došlo i k únosům ukrajinských dětí do Ruska.

Rozhodnutí přijal velký senát ESLP složený ze sedmnácti soudců. Soud jednomyslně rozhodl, že Rusko během své války na Ukrajině opakovaně porušilo řadu práv zakotvených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva).

Konkrétně jde podle něj o: právo na život; zákaz mučení, nelidského či ponižujícího zacházení; zákaz nucené práce; právo na svobodu a bezpečnost; právo na respektování soukromého a rodinného života; svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; svobodu projevu; svobodu shromažďování a sdružování; právo na účinný právní prostředek a zákaz diskriminace. Kromě toho Rusko také opakovaně porušilo právo na ochranu majetku a právo na vzdělání zakotvená v Protokolu č. 1 k Úmluvě.

Rusko uznáno vinným z poprav civilistů či mučení

ESLP uvedl, že mu bylo předloženo „obrovské množství důkazů,“ které ukazují na „vzájemně propojené praktiky zjevně nezákonného jednání agentů ruského státu (ruských ozbrojených sil a dalších orgánů, okupačních správ a separatistických ozbrojených skupin a subjektů) v masivním měřítku napříč Ukrajinou“.

Soud zdůraznil, že povaha a rozsah násilí na Ukrajině a hrozivá prohlášení Ruska týkající se práva Ukrajiny na existenci ohrozily mír v Evropě. Uvedl také, že „v žádném z konfliktů před (ruskou válkou na Ukrajině) nedošlo k tak téměř všeobecnému odsouzení ‚flagrantního‘ ignorování základů mezinárodního právního řádu, které byly zavedeny po druhé světové válce, ze strany žalovaného státu.“

Soud shledal Moskvu vinnou mimo jiné z poprav ukrajinských civilistů a vojenského personálu, aktů mučení, neoprávněného vysídlení civilistů a „ničení, drancování a vyvlastňování“, uvedl předseda soudu, Francouz Mattias Guyomar.

Soud sídlící ve Štrasburku uvádí, že „žalovaný stát musí neprodleně propustit nebo vrátit do bezpečí všechny osoby, které byly na ukrajinském území okupovaném ruskými silami nebo pod ruskou kontrolou zbaveny svobody (...) a které jsou stále zadržovány ruskými orgány“.

Rovněž se domnívá, že Moskva musí neprodleně spolupracovat při vytváření mezinárodního a nezávislého mechanismu, který co nejdříve a s náležitým ohledem na nejlepší zájem dětí zajistí identifikaci všech dětí přemístěných z Ukrajiny do Ruska nebo na území kontrolované Ruskem.

Je to poprvé, kdy mezinárodní soud shledal Moskvu odpovědnou za porušování lidských práv na Ukrajině po zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022.

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu Ukrajina a Nizozemsko vs. Rusko
(pdf, 228 kB)
Stáhnout

Sestřelení MH17

Soud dále konstatoval, že Rusko je zodpovědné za sestřelení civilního dopravního letu MH17 v červenci 2014. Rovněž v tomto případě je to poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie. Už dříve tak ale učinil například soud v nizozemském Haagu či různé mezinárodní organizace.

I štrasburský soud nyní potvrdil, že stroj sestřelila raketa ze systému Buk, který obsluhovali buď příslušníci ruské armády, nebo členové Ruskem koordinovaných sil na Donbasu. V obou případech nese odpovědnost Moskva, dodal štrasburský soud.

V troskách letadla společnosti Malaysian Airlines mířícího z Amsterdamu do Kuala Lumpuru tehdy zemřely téměř tři stovky lidí.

Rodiny obětí katastrofy letu MH17 považují rozhodnutí ESLP za důležitý milník ve svém jedenáctiletém úsilí o spravedlnost. „Je to skutečný krok k pochopení toho, kdo je skutečně zodpovědný,“ řekl agentuře AP Thomas Schansman, který při tragédii přišel o svého osmnáctiletého syna Quinna.

V roce 2023 se soudci postavili na stranu Ukrajiny a Nizozemska ve sporu o jurisdikci a shledali, že existuje dostatek důkazů o tom, že oblasti na východě Ukrajiny kontrolované Moskvou koordinovanými silami „spadají pod jurisdikci Ruské federace“ – včetně poskytování zbraní a politické a ekonomické podpory.

Rozhodnutí soudu se týká období od 11. května 2014 do 16. září 2022, kdy Rusko oznámilo, že přestává být stranou Úmluvy. Z pohledu soudu však zůstává odpovědné za porušování základních práv spáchané před tímto datem. Verdikt je ovšem především symbolický, neboť Moskva verdikty ESLP neuznává. 

Minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj schválil plány na zřízení nového mezinárodního soudu, který by stíhal vysoké ruské představitele za rozsáhlou invazi na Ukrajinu.

ESLP byl zřízen při Radě Evropy (RE), rozhoduje o stížnostech jednotlivců nebo států týkajících se porušení občanských a lidských práv a politických práv stanovených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950. Evropský soud pro lidská práva má 46 soudců, což odpovídá počtu smluvních států. Rusko bylo z RE vyloučeno v březnu 2022.

Vyjádření Ukrajiny a Ruska

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí soudu přivítal a označil je za historická. „Zejména oceňujeme jasný závěr Evropského soudu pro lidská práva, že cílem Ruska je zničit ukrajinskou státnost a podmanit si ukrajinský lid. To je další důkaz genocidních cílů Ruska,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS ještě před vynesením verdiktu vzkázal, že Moskva považuje rozhodnutí ESLP za neplatná a nehodlá se jimi řídit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...