Rusko masivně porušuje lidská práva na Ukrajině, rozhodl štrasburský soud

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv ve své válce proti Ukrajině. Nezákonné jednání zástupců ruského státu v napadené zemi označil za „masivní“. Rusko se podle něj dopustilo mimo jiné zabíjení a mučení ukrajinských civilistů včetně používání znásilňování jako zbraně, dále únosů ukrajinských dětí či potlačování ukrajinského jazyka ve školách a indoktrinace tamních školáků. Soud rovněž rozhodl, že Moskva stojí za sestřelením letu MH17.

Soudci Evropského soudu pro lidská práva rozhodli o žalobách podaných Ukrajinou a Nizozemskem. Zahrnují širokou škálu porušení lidských práv během ruských operací v ukrajinském Donbasu od roku 2014 a během další fáze války, která začala v únoru 2022 plnohodnotnou ruskou invazí a při které došlo i k únosům ukrajinských dětí do Ruska.

Rozhodnutí přijal velký senát ESLP složený ze sedmnácti soudců. Soud jednomyslně rozhodl, že Rusko během své války na Ukrajině opakovaně porušilo řadu práv zakotvených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva).

Konkrétně jde podle něj o: právo na život; zákaz mučení, nelidského či ponižujícího zacházení; zákaz nucené práce; právo na svobodu a bezpečnost; právo na respektování soukromého a rodinného života; svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; svobodu projevu; svobodu shromažďování a sdružování; právo na účinný právní prostředek a zákaz diskriminace. Kromě toho Rusko také opakovaně porušilo právo na ochranu majetku a právo na vzdělání zakotvená v Protokolu č. 1 k Úmluvě.

Rusko uznáno vinným z poprav civilistů či mučení

ESLP uvedl, že mu bylo předloženo „obrovské množství důkazů,“ které ukazují na „vzájemně propojené praktiky zjevně nezákonného jednání agentů ruského státu (ruských ozbrojených sil a dalších orgánů, okupačních správ a separatistických ozbrojených skupin a subjektů) v masivním měřítku napříč Ukrajinou“.

Soud zdůraznil, že povaha a rozsah násilí na Ukrajině a hrozivá prohlášení Ruska týkající se práva Ukrajiny na existenci ohrozily mír v Evropě. Uvedl také, že „v žádném z konfliktů před (ruskou válkou na Ukrajině) nedošlo k tak téměř všeobecnému odsouzení ‚flagrantního‘ ignorování základů mezinárodního právního řádu, které byly zavedeny po druhé světové válce, ze strany žalovaného státu.“

Soud shledal Moskvu vinnou mimo jiné z poprav ukrajinských civilistů a vojenského personálu, aktů mučení, neoprávněného vysídlení civilistů a „ničení, drancování a vyvlastňování“, uvedl předseda soudu, Francouz Mattias Guyomar.

Soud sídlící ve Štrasburku uvádí, že „žalovaný stát musí neprodleně propustit nebo vrátit do bezpečí všechny osoby, které byly na ukrajinském území okupovaném ruskými silami nebo pod ruskou kontrolou zbaveny svobody (...) a které jsou stále zadržovány ruskými orgány“.

Rovněž se domnívá, že Moskva musí neprodleně spolupracovat při vytváření mezinárodního a nezávislého mechanismu, který co nejdříve a s náležitým ohledem na nejlepší zájem dětí zajistí identifikaci všech dětí přemístěných z Ukrajiny do Ruska nebo na území kontrolované Ruskem.

Je to poprvé, kdy mezinárodní soud shledal Moskvu odpovědnou za porušování lidských práv na Ukrajině po zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022.

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu Ukrajina a Nizozemsko vs. Rusko
(pdf, 228 kB)
Stáhnout

Sestřelení MH17

Soud dále konstatoval, že Rusko je zodpovědné za sestřelení civilního dopravního letu MH17 v červenci 2014. Rovněž v tomto případě je to poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie. Už dříve tak ale učinil například soud v nizozemském Haagu či různé mezinárodní organizace.

I štrasburský soud nyní potvrdil, že stroj sestřelila raketa ze systému Buk, který obsluhovali buď příslušníci ruské armády, nebo členové Ruskem koordinovaných sil na Donbasu. V obou případech nese odpovědnost Moskva, dodal štrasburský soud.

V troskách letadla společnosti Malaysian Airlines mířícího z Amsterdamu do Kuala Lumpuru tehdy zemřely téměř tři stovky lidí.

Rodiny obětí katastrofy letu MH17 považují rozhodnutí ESLP za důležitý milník ve svém jedenáctiletém úsilí o spravedlnost. „Je to skutečný krok k pochopení toho, kdo je skutečně zodpovědný,“ řekl agentuře AP Thomas Schansman, který při tragédii přišel o svého osmnáctiletého syna Quinna.

V roce 2023 se soudci postavili na stranu Ukrajiny a Nizozemska ve sporu o jurisdikci a shledali, že existuje dostatek důkazů o tom, že oblasti na východě Ukrajiny kontrolované Moskvou koordinovanými silami „spadají pod jurisdikci Ruské federace“ – včetně poskytování zbraní a politické a ekonomické podpory.

Rozhodnutí soudu se týká období od 11. května 2014 do 16. září 2022, kdy Rusko oznámilo, že přestává být stranou Úmluvy. Z pohledu soudu však zůstává odpovědné za porušování základních práv spáchané před tímto datem. Verdikt je ovšem především symbolický, neboť Moskva verdikty ESLP neuznává. 

Minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj schválil plány na zřízení nového mezinárodního soudu, který by stíhal vysoké ruské představitele za rozsáhlou invazi na Ukrajinu.

ESLP byl zřízen při Radě Evropy (RE), rozhoduje o stížnostech jednotlivců nebo států týkajících se porušení občanských a lidských práv a politických práv stanovených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950. Evropský soud pro lidská práva má 46 soudců, což odpovídá počtu smluvních států. Rusko bylo z RE vyloučeno v březnu 2022.

Vyjádření Ukrajiny a Ruska

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí soudu přivítal a označil je za historická. „Zejména oceňujeme jasný závěr Evropského soudu pro lidská práva, že cílem Ruska je zničit ukrajinskou státnost a podmanit si ukrajinský lid. To je další důkaz genocidních cílů Ruska,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS ještě před vynesením verdiktu vzkázal, že Moskva považuje rozhodnutí ESLP za neplatná a nehodlá se jimi řídit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...