Od začátku ruské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru přesáhly vojenské ztráty Moskvy tři sta tisíc vojáků. Tvrdí to ukrajinský armádní generální štáb, aniž by povahu ztrát specifikoval. Podobná čísla uvádějí i některé dříve zveřejněné britské a americké odhady.
Ukrajinský armádní generální štáb ve své úterní ranní zprávě uvedl, že Rusko ztratilo od loňského února ve válce proti Ukrajině 300 810 vojáků, přičemž nerozlišuje, zda jde o padlé, vážně zraněné, či lehce zraněné vojáky. Denní ruské ztráty se za poslední přibližně týden pohybují podle štábu mezi pěti sty a devíti sty.
Kromě toho přišla Moskva podle ukrajinské armády k úternímu ránu celkově rovněž o 5211 tanků, 9804 bojových obrněných vozidel, 7227 dělostřeleckých systémů, 844 vícenásobných odpalovacích raketových systémů, 562 systémů protivzdušné obrany, 321 letadel, 324 vrtulníků, 9590 motorových vozidel a palivových cisteren, dvacet válečných lodí či člunů, jednu ponorku, 5440 dronů, 1016 kusů speciální techniky a sestřeleno bylo 1546 ruských řízených střel s plochou dráhou letu.
Moskva údaje o svých ztrátách nezveřejňuje a když už, tak jde o velmi podhodnocená čísla. Jak tento měsíc napsala na svém webu stanice BBC, naposledy tamní ministerstvo obrany informovalo o celkových ztrátách loni v září, kdy přiznalo 5937 padlých. Od té doby Moskva zveřejnila údaje o mrtvých vojácích ještě třikrát, přičemž potvrdila dalších 162 mrtvých, dodala BBC.
Londýn: Celkové ruské ztráty se 300 tisícům blíží
Britské ministerstvo obrany tento měsíc zveřejnilo odhad, podle kterého Rusko od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajině loni v únoru pravděpodobně ztratilo 150 tisíc až 190 tisíc vojáků. Jde o trvalé ztráty, čímž Londýn myslí mrtvé a těžce zraněné.
Celkové ruské ztráty včetně lehce zraněných, kteří se po nějaké době mohli vrátit do služby, pravděpodobně vystoupaly na 240 tisíc až 290 tisíc vojáků, dodává Londýn. Údaje nezahrnují čísla za Wagnerovu žoldnéřskou skupinu či její jednotky složené z vězňů, které bojovaly u Bachmutu.
Počet úmrtí ruských vojáků, která lze potvrdit z otevřených zdrojů, dosáhl k druhé polovině října podle společného projektu ruského opozičního media Mediazona a ruskojazyčné redakce BBC téměř 35 tisíc. BBC uvedla, že na základě údajů tohoto projektu činí nejkonzervativnější odhad ruských ztrát ke konci letošního září 68 800 mrtvých. Pokud by odhad zahrnoval i domnělé ztráty v řadách bojovníků „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“, dvou loutkových organizací vytvořených Moskvou na východě Ukrajiny, vystoupal by na 88 800 mrtvých.
Kyjev své ztráty nezveřejňuje
Ani Kyjev o svých ztrátách neinformuje. Tehdejší poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč už loni v březnu prohlásil, že Kyjev tato čísla neprozradí, dokud válka neskončí. Vysvětloval to tím, že jde o vojenské tajemství, jehož odhalení by Rusku mohlo pomoci posoudit efektivitu jeho akcí. Arestovyč tehdy připustil, že ukrajinské ozbrojené síly utrpěly „značné“ ztráty, ale že „jsou mnohem menší než ruské“.
Od té doby Kyjev některé oficiální údaje přece jen zveřejnil, například loni v srpnu uváděl náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj devět tisíc padlých a v prosinci mluvil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak o deseti tisících až třinácti tisících padlých. Jde ale o velmi sporadické zprávy.
BBC na konci srpna připomněla, že někdejší náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová už dříve poukázala na možnou trestní odpovědnost za zveřejnění údajů o válečných ztrátách. „Proč jsou tato data tajná? Protože v aktivní fázi války nepřítel používá počet zabitých a zraněných k výpočtu našich pravděpodobných dalších akcí… Pokud bude mít nepřítel k dispozici tuto informaci, začne chápat některé z našich dalších kroků,“ citoval ji web stanice.
USA: Dohromady půl milionu padlých a raněných
Celkové ztráty obou válčících stran dohromady dosáhly od začátku ruské plnohodnotné invaze loni v únoru půl milionu, odhadovali letos v srpnu podle listu The New York Times (NYT) američtí představitelé.
Už tehdy se podle nich ruské ztráty blížily třem stům tisícům, přičemž toto číslo zahrnovalo 120 tisíc mrtvých a 170 tisíc až 180 tisíc zraněných. Na ukrajinské straně odhadovali Američané počet padlých na sedmdesát tisíc a počet zraněných na sto tisíc až sto dvacet tisíc.
Ukrajinské ztráty jsou sice podle těchto zpráv nižší než ruské, Rusové ale na bojišti početně převyšují Ukrajince v poměru téměř tři ku jedné a Rusko má větší populaci, z níž může armádu doplňovat, dodává NYT. Ukrajina má podle analytiků kolem půl milionu vojáků, a to včetně aktivních, záložních i polovojenských jednotek. Oproti tomu Rusko má 1 330 000 vojáků, počítaje v tom taktéž aktivní, záložní i polovojenské jednotky, z nichž většinu tehdy tvořila Wagnerova skupina, napsal v srpnu list.
NYT dále připomněl, že předchozí oficiální americký odhad z loňského listopadu hovořil o více než stu tisících padlých či zraněných na každé straně. Během zimy a jara ale toto číslo prudce vzrostlo v důsledku tvrdých bojů o Bachmut a také v důsledku ukrajinské protiofenzivy, dodal list.
