Zdá se, že Rusům se útoky na energetickou infrastrukturu daří zahltit velení ukrajinské armády, takže po dobytí Chersonu nedošlo k další velké akci. Je ovšem otázkou, jak dlouho tato eskalace vydrží, řekl v úterních Událostech, komentářích bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka. Politolog Emil Aslan připustil, že pokračující konflikt, který trvá už tři sta dní, svým způsobem českou veřejnost unavuje, podobné je to podle něj i v dalších státech.
Podle Aslana tři stovky dní bojů na Ukrajině odhalilo například to, jak se ruská armáda i tajné služby na začátku konfliktu zmýlily v tom, jak moc jsou ukrajinská společnost či armáda připravené. „Rusové naprosto zpackali logistickou i armádní přípravu v počátečních fázích. Svoje postavení na Ukrajině se snaží od února vylepšit,“ popsal Aslan. Ukrajinská armáda se v průběhu invaze ukázala nejen jako bojeschopná, ale také jako silně motivovaná, doplnil.
Invaze podle Aslana také ukázala, že Západ není snadné rozdělit, v což „Putinův režim doufal“. Otázkou podle něj nicméně je, jak dlouho tato jednota přetrvá. Dyčka očekává, že Rusko bude v době vánočních svátků dál přesouvat mobilizované záložníky, pokračovat v ofenzivě a útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Rusku pomáhají běloruští instruktoři
Aslan zmínil, že běloruský vůdce a blízký spojenec Kremlu Alexandr Lukašenko se stále snaží manévrovat mezi Vladimirem Putinem a běloruskou veřejností, nejspíš si prý uvědomuje, že otevřené zapojení Minsku do konfliktu na Ukrajině by mohlo vyvolat odpor běloruské veřejnosti a ohrozit jeho režim.
„Běloruská armáda je příliš slabá na to, aby Rusům nějak výrazně pomohla. Pro Moskvu je Bělorusko důležité proto, že poskytuje některé základny, materiál ze skladů,“ vypočítává Dyčka. Zdůraznil také roli běloruských instruktorů, kteří mohou ruské armádě pomoci vycvičit nově zmobilizované. Tento faktor analytik do budoucna považuje za největší přínos pro Kreml v pokračujícím konfliktu ze strany Lukašenkova režimu.
„Ukrajinské vojenské velení má svoji hierarchii v čele s náčelníkem generálního štábu a prezidentem. A ve chvíli, kdy Rusové útočí na energetickou infrastrukturu, tak množství informací o těchto útocích musí logicky tyto dva velitele zahlcovat,“ upozorňuje Dyčka. Následně pak dle něj chybí čas k řešení operací přímo na frontě. „Zdá se, že to Rusům funguje, Ukrajinci nebyli od obsazení Chersonu schopní zvládnout nic dalšího velkého. V mediálním prostoru se iniciativa přesouvá na stranu Ruska,“ domnívá se bezpečnostní analytik.
Otázkou podle Dyčky je, jak dlouho dokáže Moskva tuto eskalaci vydržet. Podle něj se zdá, že už jí dochází dech. Aslan promluvil také o tom, jak se s pokračujícím konfliktem mění přístup veřejnosti v Česku i jiných státech k napadené zemi a pomoci Kyjevu.
Menší zájem o konflikt
Řada lidí dle něj už válku tak silně emočně neprožívá, což může být dáno i tím, že se bojuje tisíce kilometrů daleko. „Ve chvíli, kdy to může zhoršit naši finanční situaci, přispět k tomu, že jsou dražší potraviny, tak už pro nás není tak směrodatné, abychom Ukrajincům drželi palce,“ popsal politolog. Jedním dechem dodal, že podobné je to i v sousedních zemích a že zkrátka jde o povahu lidského uvažování.
Dyčka vidí paralelu s pandemií koronaviru, kdy se dva roky neřešilo v podstatě žádné jiné téma. „Pokud podobně intenzivně budeme řešit Ukrajinu, může dojít k podobně rozsáhlé únavě obyvatelstva,“ předpovídá. Zároveň si ale myslí, že v tuto chvíli jsou lidé stále ještě vstřícní a ke konfliktu vnímaví.
